Mikročip, který spotřebuje 30000krát méně energie než ostatní

Diskuze čtenářů k článku

randomofamber  |  16. 06. 2008 17:06  | 

Ví se na co konkrétně se bude tento čip používat?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Rosomak  |  16. 06. 2008 17:29  | 

Na očipování lidí.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Falhar  |  16. 06. 2008 17:30  | 

Monitorování? Zapne se, sesbírá informace z čidel a uloží je na flash. Nebo v případě abnormálních hodnot provede nějakou náročnější akci.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
V0cas  |  16. 06. 2008 22:06  | 

no vzhledem k tomu ze je podle meho vypoctu vice nez 100 000 krat pomalejsi nez dnesni cpu, tak asi nic co by se dalo srovnat s beznym pocitacem...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
xjohny  |  16. 06. 2008 18:40  | 

Chtělo by to také vymyslet něco x86 kompatibilního, aby to bralo ještě míň než slavné VIA procesory

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
16. 06. 2008 19:06 | 

wtf?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
xjohny  |  16. 06. 2008 19:57  | 

Povidám, že by se hodilo, kdyby někdo vymyslel x86 kompatibilní procesor, který spotřebuje ještě míň energie než VIA. A samozřejmě výkonově slabší nebude. Do you copy?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
16. 06. 2008 22:37 | 

A proč to musí být x86 kompatibilní? To je zahazování potenciálu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
HaryFotr  |  16. 06. 2008 22:46  | 

No aby na tom běhaly ty Visty ... né?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lispnik  |  17. 06. 2008 01:54  | 

Nevidím důvod zbytečně živit x86 za každou cenu. Dají se jistě vyrobit i jednodušší nízkospotřebové procesory, a i pokud přijmeme architekturu s proměnnou délkou instrukcí, pořád ještě je tu skvělá příležitost zahodit všechny operace v moderních kompilátorech prakticky nepoužívané (k čemu jsou, proboha, ENTER, LEAVE, XLAT, BOUND a podobné pí***iny, co užírají jednobajtové opkódy?) a zkomprimovat tak kód o dalších bit nebo dva na operaci. Jsem si jist, že instrukční cache to docela přivítá. V moderních desktopových procesorech (K8/10, Core 2) sice dekodér instrukcí tvoří jen malé procento zabraného křemíku, ale jak se jednou začne tlačit počet tranzistorů dolů (kvůli procesorům pro kapesní zařízení a podobně), není příliš prostoru pro jeho zmenšení a v jednu chvíli je lepší se ho spíš zbavit. To už ho radši vyměním za lepší prováděcí jednotky.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lispnik  |  17. 06. 2008 01:38  | 

V případě té "aktivní spotřeby" (v režimu "na plný výkon") bych si raději odpustil to "[spotřebuje] 10krát méně v běžném provozu než srovnatelné procesory na trhu". Již v roce 2001 existovalo procesorové jádro (konstruktéra Charlese Moorea, momentálně CTO společnosti Intellasys) se zásobníkovou architekturu, které dosahovalo spotřeby přibližně 8 pikojoulů na cyklus (ovšem při šířce slova 18 bitů, předpokládám, že Phoenix je "pouze" osmibitový - vzhledem k aplikaci je to ale pochopitelné). To vše v dobové 180nm technologii a hlavně při napájecím napětí 1.8 V. Pokud o sedm let později dosáhneme při napětí 0,5 V a technologii výroby modifikované k minimalizaci ztrátových proudů 2.8 pJ/cyklus (tj. pouze 2,5krát lepší), těžko to lze brát jako nějaký masivní (obecný) pokrok.
Nicméně jak tak počítám ze spotřeby na cyklus a ze spotřeby v aktivním stavu, vychází mi, že provozní frekvence toho jádra je kolem 32 kHz. To je pozoruhodně blízké frekvenci, která je téměř standardem pro nízkospotřebový režim běžných mikrořadičů (8051, PIC, AVR). V oblasti těchto spotřebních součástek ale k žádným extrémním soubojům výrobců (snad s výjimkou výrobních nákladů AFAIK nedochází, ve většině aplikací dnes není problém použít třeba tu knoflíkovou baterii.
Za takových okolností asi není příliš velký problém dosáhnout prezentovaných výsledků - pokud je Phoenix vyroben popisovaným způsobem (voltáž, hradla z nízkými ztrátami - Moore své jádro taktoval na 2,5 GHz, při které mělo spotřebu 20 mW), je pro něj prekvence 32 kHz zjevně horním frekvenčním limitem, kdežto pro normální mikrořadiče je to limit dolní. V případě takto specializovaného řešení se takováhle čísla skoro dají očekávat. Proto mě překvapuje, že něco takového najdu na Živě.cz (v podobě článku skoro jako z Blesku), a ne třeba na HW.cz, kde je mnohem větší publikum, které by se o něco takového mohlo vůbec zajímat.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor

Aktuální číslo časopisu Computer

Speciál o přechodu na DVB-T2

Velký test herních myší

Super fotky i z levného mobilu

Jak snadno upravit PDF