Jednořádkový enter je menší problém, než enter ve tvaru obráceného L, který je v místech, kde na něj klepeme malíčkem, o jednu klávesu užší. S těmi jsem měl vždycky největší problémy, a v tomto uspořádání mám při mačkání kláves suverénně nejvíc překlepů. :)
Na jednořádkový enter se dá zvyknout velice snadno, malíček musí jen o kousek níž. Jde to o moc lépe, než si zvykat, že musí o klávesu dál, nebo si v případě klasického gigantického dvouřádkového enteru zvykat na krátký backspace.
Ideální klávesnice by musela mít dvouřádkový enter, dlouhé shifty a dlouhý backspace, jenže u takové klávesnice by jaksi oproti standardu scházela nutně jedna klávesa s obráceným lomítkem, která se u těch tří nejpoužívanějších rozložení stěhuje po klávesnici a ukusuje prostor jiným důležitějším klávesám.