Už nabídka na „internet anonymně“, kterou (jako „internet iDnes“) nabízí uživatelům významný český vydavatel denního tisku, zřejmě zdvihla nejedno obočí. MaFra však přitvrdila bannerem, nad kterým už zůstává rozum stát. Inzerát, který celkem bezostyšně prezentuje sex s nezletilými („Lolitka“ a část snímku mladé dívky), by člověk očekával nikoli od bílé, ba ani šedé zóny internetu, ale od míst černočerných: jedná se o prezentaci věcí, které jsou jednoznačně mimo zákon a navíc i jednoznačně mimo veškerou slušnou morálku. Není už důležité, že doména lolitky.org přesměrovává na idnes.cz, protože je jasné, o co jde – stačí se podívat na odvozené domény typu lolitka.com, lolita.com, lolitky.com, lolita.org atd.; když budete prodávat dětskí sex, tak vás po právu zavřou a výmluvy, že nejde o sex dětský, ale dětskí, u soudu mnoho nepomohou. Samozřejmě nejde o skutečnou nabídku nebo dokonce prodej těchto erotických služeb nebo zboží – je to reklamní kampaň, kterou MaFra říká svým čtenářům, že s ní mohou sledovat i takovéto weby bez problémů („Proč by měl někdo vědět, jaké stránky si prohlížíte“?).
Sporný banner, který je k vidění na stránkách www.idnes.cz a možná i jinde
Nic proti hrátkám s erotikou v reklamě, ale pokud oblast postavenou mimo zákon prezentuje významný český mediální dům, bije to do očí, řekl bych, více než růžové srdce na Hradě.
Druhou zajímavou věcí je samotný internet anonymně, tedy samotná služba. MaFra se tváří: „…nechceme vás obtěžovat jakoukoli registrací… nechceme o vás vůbec nic vědět...“ atd. Skutečným provozovatelem je však Contactel, který podobnou službu nabízí i s portálem Atlas.cz. Jak MaFra, tak Atlas, tak nejsou ničím jiným než reklamními stránkami, protože vlastní používání této služby již s nimi nemá vůbec nic společného, kromě toho, že jméno a heslo jsou idnes/idnes nebo atlas/atlas, takže Contactel bude vědět, kolik zákazníků mu přišlo na základě této reklamy a partnerům vyplatí příslušnou provizi. Vtipné pak na celé „anonymitě“ je, že i kdyby uživatelé vyplňovali při této registraci na Contactelu všechno možné, včetně toho, zda preferují sex s nezletilými nebo plnoletými, MaFra by se to stejně nedozvěděla; proto tedy její prezentace ve smyslu „my, MaFra, nechceme vědět…“, je směšná. Dá se tedy shrnout, že nabídka či její prezentace je značně zavádějící a pro zákazníky matoucí.
Pokud si však smlouvu (tj. všeobecné podmínky) přečteme, zjistíme zajímavé skutečnosti tohoto „anonymního internetu“. Například to, že smlouva specifikuje obecně službu, kterou se rozumí telekomunikační služba poskytovaná poskytovatelem (= Contactelem) účastníkovi (= vy). A praví: služba je uzavřena na základě smlouvy, a smluvními dokumenty jsou smlouva, specifikace, podmínky aj.
A nyní: Specifikace je oboustranně parafovaný dokument (…), Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu…
Čili shrnuto: byť se jedná o podmínky „všeobecné“, jsou v této takzvané „smlouvě uzavírané na dálku“, tedy kliknutím myši, platné – i když právníci tyto typy smluv nemají rádi a často zpochybňují jejich platnost, poukazují na nebetyčné obtíže vznikající při případných soudních sporech z těchto smluv vyplývající (neboť nelze jednoznačně dokázat, že smlouva byla právoplatně uzavřena, na rozdíl od smluv „klasických“, tištěných a podepsaných), smlouva to je. A není potřeba dodávat, že tak, jak je formulována, zcela vylučuje jakoukoli anonymitu, hovoří o více dokumentech s oboustrannými podpisy.
Aby zmateností nebyl konec, má Atlas tyto podmínky zcela totožné, ovšem smluvní stranou v nich není Contactel, ale Atlas. Tím si na sebe až nepochopitelně plete bič, neboť ve smlouvě se zmiňuje např. „(…) komunikační a datová síť poskytovatele“ (jako Poskytovatel je uveden Atlas); o tom, zda má Atlas a.s. od ČTÚ licenci k poskytování všech těchto služeb, a jestli skutečně touto komunikační a datovou sítí disponuje. Přes to, že službu, podle uzavírané smlouvy, provozuje Atlas, lze v případě problémů volat na číslo 255 755 345, což je ovšem stejné číslo, jako uvádí MaFra, a označuje je jako „naši operátoři“. Domníváme se také, že k této úpravě a prezentaci smluvních podmínek na stránkách Atlasu došlo spíše omylem a že dojde k úpravě. Atlas ovšem, na rozdíl od iDnesu, moudře vynechává v propagaci Lolitky.
UPDATE: Atlas.cz má zájem stát se skutečným licencovaným poskytovatelem ISP. Nyní pracuje na tom, aby splnil veškeré nutné podmínky. V této fázi tedy službu po technické stránce Atlas.cz outsorcuje u Contactelu.
Otázka anonymnosti služby samotné je opět více než sporná. Skutečné anonymnosti, tedy nevysledovatelnosti účastníka, v žádném případě a žádnými prostředky, se dosahuje zcela jinými prostředky než tím, že do přihlašování neuvedu skutečné jméno a adresu, ale použiji buď cokoli vymyšleného nebo „idnes/idnes“. Jestliže by měla být služba naprosto anonymní, museli by se skuteční provozovatelé (tj. Contactel, ale i Český Telecom jako firma poskytující linku, na kterou se uživatelé připojují) zavázat k tomu, že nebudou ukládat naprosto žádná data týkající se volání (z jakého čísla se volá a připojuje, jak dlouho, kdy atd.), což je zhola nemožné z několika zřejmých důvodů, technických, finančních a účetních, a koneckonců i zákonných. Dá se tedy říci, že zmíněná nabídka je cokoli jiného, než anonymní připojení k internetu, pouze je účastníkovi, který z nějakého důvodu nechce uvádět vlastní jméno, zjednodušen život, protože si nemusí vymýšlet falešná jména, adresy, pohlaví, povolání a další údaje.
Sečteno a podtrženo: nabídku „anonymního internetu zdarma“ provází snad největší kopec právních zmatků a chyb, které jsme kdy viděli, na kterých by si jistě mnoho právníků rádo zgustlo – smluvní strany nabízejí to, co ve skutečnosti neposkytují a smlouva neodpovídá prezentované veřejné nabídce (veřejnému příslibu). Jako kdyby celou akci páchali studenti, kteří to jen tak zkoušejí a k věci přistupují způsobem „neumím, ale časem se to naučím“. Od firem, které už dosáhly určitého věhlasu a od kterých se běžně očekává více profesionality, více „korporátního vystupování“ v dobrém slova smyslu, bychom ale podobnou zmatečnost jistě neočekávali.
Podařilo se nám sehnat i oficiální vyjádření Renaty Fiedlerové, manažerky marketingu iDnes k výše zmíněnému banneru: „Nedomníváme se, že by náš banner přesahoval hranice dobrého vkusu, a vedení iDnes je o něm samozřejmě informováno. Naopak je hodnocen jako jeden z nejoriginálnějších současných bannerů propagujících naše produkty či služby…“
Překročila „lolitková“ reklama na iDnes meze dobrého vkusu a etiky? Jedná se podle vašeho názoru o záležitost, kterou by měla projednat Rada pro reklamu (http://www.rpr.cz/)? Jak moc anonymní internet od iDnes skutečně může být? Názory pište do fóra pod článkem.
