Elon Musk nedávno ohlásil projekt Neuralink, který má propojit mysl člověka s ovládáním strojů. K prolínání lidí a technologií přitom již dochází. Barvoslepý britský umělec a inovátor Neil Harbisson si nechal do hlavy implantovat speciální kameru, která mu pomáhá rozeznávat barvy. A to nikoliv zrakem, ale prostřednictvím zvuku. Sám Harbisson se přitom za příznivce virtuální reality nepovažuje.
Podle svých slov se Brit zajímá ne o vytváření umělých virtuálních realit, ale o lepší pochopení té stávající skutečnosti. „Vždycky jsem měl blíž k přírodě a zvířatům než ke světu počítačů. Proč se snažit vytvářet umělé světy, když lze technologie použít k lepšímu pochopení světa, v němž již žijeme?“ položil Harbisson v rámci letošního ročníku IT konference SAS Forum řečnickou otázku.
Umělec a „kyborg“ původně chtěl „jen“ zkusit vnímat podobné vjemy jako většina ostatních smrtelníků. Od narození dokáže totiž vnímat jen odstíny šedi. Jeho situaci ale značně změnil zákrok, který podstoupil před 13 lety.
Nechal si při něm implantovat do hlavy speciální kameru připomínající tykadlo. Ta dokáže rozeznat vlnové délky jednotlivých barev, software navíc každé z nich přiřadil specifický tón, jenž následně vysílá do Neilova mozku. Barvy tudíž doslova slyší.
Poslouchejte, jak Harbissonovi "zní" pohled na některé slavné obrazy:
Zvuky se liší i v závislosti na sytosti odstínů. Čím výraznější barva, tím hlasitější tón. Začátky s implantátem ale nebyly jednoduché, ba naopak. Místo zpřehlednění a zjednodušení života zpočátku operace přinesla spíše zmatení. „Trvalo pět měsíců, než jsem se naučil vjemy základním způsobem rozpoznávat,“ přiznal Harbisson.
Nakonec ale díky technologii umí rozpoznávat i barvy, které ostatní lidé ani vnímat nemohou – konkrétně pak jde o odstíny blízké ultrafialovému a infračervenému spektru. To, co Harbisson "vidí", se snaží dál umělecky zpracovat, například malbou.
Část futurologů i politických stran nicméně varuje před tím, že technologie nakonec člověka nejenom „vylepší“, ale rovnou i zcela nahradí v pracovním a výrobním procesu. Podobné teze považuje ale Harbisson za odvážné. „Nestačí jen nějakými schopnostmi a vlastnostmi disponovat. Klíčové je jejích uplatnění a využití,“ dodal Brit.
