S příchodem hybridních procesorů s integrovaným grafickým čipem postupně mizí grafické čipy v čipsetech. Bude to mít i další dopad?
První „videokarta“ do počítače IBM PC byla představena v roce 1981 a již z jejího názvu „Monochrome Display Adapter“ vyplývá, že podporovala pouze černobílé zobrazování a s jejími 4 kB paměti jste mohli být rádi za funkční textový režim (pochopitelně 2D), který zvládl zobrazit 80 sloupců po 25 řádkách.
V roce 1995 se objevily první karty s podporou 3D zobrazení, o dva roky později, tedy v roce 1997 jsme přivítali první 3DFx Voodoo s akcelerací 3D grafiky. Intel krátce poté začal dodávat „své“ grafické čipy do základních desek u levných počítačů. Díky tomu je dodnes největším dodavatelem grafických čipů, především kvůli celosvětovému počtu prodaných počítačů, které jsou v drtivé většině případů vybaveny pouze základní integrovanou grafikou. Za několik málo let, ale bude možná všechno zcela jinak.
Integrované grafické čipy na základních deskách
Běžný uživatel, který používá počítač pouze pro kancelářské práce, v poslední době nikdy nepotřeboval samostatnou grafickou kartu. Základní zobrazení a plynulý chod aplikací zajistila integrovaná verze takřka od jakéhokoli výrobce (Intel, SiS, ATI, Nvidia, Via). S příchodem multimediálního obsahu, který v poslední době ve velkém zasáhl také samotný internet (do té doby především „textový“), však byly nutné stále výkonnější čipy.
Intel a jeho grafická divize však nemohla konkurovat specializovaným společnostem jako ATI nebo Nvidia, pokud jste tak chtěli trochu lepší výkon, mohli jste se spolehnout na integrované čipy těchto výrobců nebo si pořídit samostatnou grafickou kartu ze segmentu low-endu, která sice neoplývá dostatečným herním výkonem pro hraní nejnovějších her v nejvyšším nastavení a rozlišení, její výkon je i přesto mnohem vyšší, než u integrovaných řešení.
Běžné procesory, které jsou určeny především pro obecné výpočty, nejsou schopné konkurovat speciálním grafickým čipům, které jsou v poslední době důležitější než kdy dříve. Zatímco dříve stačil funkční výstup v kompatibilním rozlišení, dnes se od grafického čipu očekává podpora nejnovějších technologií, plynulá akcelerace HD videa včetně flash obsahu a zanedlouho takřka celých webových stránek („Jak bude fungovat akcelerace v nitru prohlížeče Internet Explorer 9“). To znamená, že důležitým prvkem i pro běžného uživatele už není pouze procesor, ale také grafický čip. Nevyhnutelný trend tak znamená pro oba hlavní hráče na poli procesorů jasný cíl – integrace grafického čipu přímo do procesoru.
Hybridní čip a konec IGP
Díky postupné miniaturizaci se Intelu podařilo dostat svůj integrovaný grafický čip (Intel GMA, Intel HD), dříve samostatný a poté součástí čipsetu, ještě blíž k procesoru. Současné procesory Intelu sice ještě obsahují oddělený grafický a procesorový čip, v nadcházející architektuře „Sandy Bridge“ však dojde ke kompletnímu spojení na jeden kus křemíku. Stejnou technologií chystá i AMD, které v rámci „Fusion“ představí první APU čipy, jež budou obsahovat grafické jádro od ATI s výkonem, který nabízí samostatná grafická karta v segmentu low-endu. Intel sice nemůže nabídnout takový herní výkon a vyladěné ovladače, hlavní úkoly v podobě plynulé akcelerace HD videa a flash obsahu na internetu už jsou však implementovány.
Wafer se Sandy Bridge čipy, levá část obsahuje grafický čip
S příští generací těchto hybridních čipů od AMD i Intelu se tedy už nesetkáme s integrovanými grafikami v čipsetu, ačkoli v případě procesorů Intel bude pro Nvidiu a její integrované řešení možná ještě trochu místa. Zvyšující se výkon integrovaných čipů ale znamená také další dopad, který se týká levných grafických karet. Levné grafické karty začínají postrádat význam, jejich výkon, možnosti i výhody se pomalu přesouvají do integrovaných řešení přímo do procesoru. Dokoupení grafické karty pro „plynulou akceleraci obsahu“ se stane zbytečností a samostatné výkonné karty si budou pořizovat především herní nadšenci.
Předpověď: konec v roce 2015
Studie JPR (Jon Peddie Research) se týká nástupu hybridních procesorů a ústupu nejen samostatných integrovaných grafických čipů, ale také grafických karet. Předpovědi vychází z dat minulých let a jak je vidět v tabulce, tyto čísla jsou velmi zajímavá a bez debat realistická:
Autoři sice rozdělili HPU (grafický čip na jednom kusu křemíku) a EPG (oddělené čipy jako u dnešních procesorů Intel), ale vzhledem k tomu, že se jedná o stejný smysl a obě společnosti chystají „HPU“, lze čísla sloučit. V roce 2015 se tak předpokládá, že téměř 80 % všech počítačů bude obsahovat hybridní čip tvořený nejen procesorovými, ale také grafickými jádry. Trh samostatných IGP (Integrated Graphics Processor) zcela zmizí a segment grafických karet díky odsunu low-endu taktéž velmi ztratí.
Jak se zdá, AMD udělalo koupí ATI před několika lety opravdu chytrý krok, snadnější vývoj hybridních čipů díky náskoku v grafické oblasti (ATI) se v budoucnu jistě projeví jako jeden z klíčových výhod. Zda Intel v budoucnu dokáže konkurovat grafickému výkonu AMD, není tou pravou otázkou. Intel nikdy nemůže bez cizí pomoci konkurovat zkušeným inženýrům z ATI, ale jak už to tak bývá, podmínky se mění.
V příštích generacích hybridních čipů se totiž počítá se stále větší univerzálností a automatickému rozdělování úloh pro paralelní nebo sériové výpočty. Zde má Intel velmi dobře našlápnuto s mnohojádrovými čipy, které v určitém smyslu kopírují grafický čip (spoustu jader). Postupně univerzálnější využití stovky výpočetních jader by tak ve vzdálenější budoucnosti mohla znamenat výhodu naopak Intelu.
