Tento týden si připomínáme úmrtí slavného fyzika Daniela Gabriela Fahrenheita. Stranou nezůstane ani vylepšení vývoje fotografie v podání Williama Henryho Foxe Talbota. Pozornost však zasluhuje například také luštění Rosettské desky.
Fahrenheitovy teploměry
Dne 16. září v roce 1736 zemřel jeden z významných fyziků minulosti, Daniel Gabriel Fahrenheit. Není těžké uhodnout, že se jeho jméno nejčastěji spojuje s alternativní teplotní stupnicí. Pro úplné prvotní uvedení ještě nezbývá než dodat, že se Fahrenheit narodil 14. května roku 1686.
Ačkoli se Fahrenheit původně narodil v Gdaňsku, podstatnou část svého života strávil v Nizozemsku, kde dal také vzniknout novému rtuťovému teploměru. Jak se lze dočíst na níže odkazovaných stránkách, původní dva referenční body na Fahrenheitově stupnici tvořily 0 ˚F a 96 ˚F, jež po řadě reprezentovaly teploty eutektické směsi ledu, vody, salmoniaku a zdravého lidského těla. Stupnici mezi těmito citovanými referenčními body pak Fahrenheit rozdělil dvakrát po dvanácti dílech a každý z nich následně na čtyři stupně.
Uváděné referenční body byly později pozměněny, což však nic nemění na faktu, že se Fahrenheitova teplotní stupnice dnes stále používá v mnoha zemích, zejména na území Spojených států amerických. Pokud by někdo potřeboval rychle a bez manuálních výpočtů převést určitou hodnotu ve stupních Celsia na ekvivalentní údaj ve Fahrenheitově měřítku nebo jiné škále, může využít například služby na serveru Metric-conversions.org.
Další informace:
www.converter.cz/fyzici/fahrenheit.htm
en.wikipedia.org/wiki/Gabriel_Fahrenheit
Luštění Rosettské desky
Moderní kryptografické metody hrají prim v oblastech zabezpečení dat, síťového přenosu i řízení přístupu. Historie je na objevy této bezesporu zajímavé části vědeckého (převážně matematického) dění bohatá, což dokumentuje například populární rozluštění Rosettské desky (v anglickém originále Rosetta stone). Názorně tak ukazuje, že luštění bylo zajímavé nejen z hlediska zpřístupnění záměrně šifrovaných textů, ale také logického odvození dříve běžného jazyka. Na tento týden pak ve spojitosti s Rosettskou deskou připadá výročí rozluštění jejích textů, stalo se tak 17. září roku 1822.
Úspěšné dešifrování textů si připsal Francouz Jean Francois Champollion, přičemž Rosettská deska svoje tajemství držela od roku 1799, kdy ji objevili francouzští vojáci. Champollion patřil mezi nadprůměrné osobnosti již od svého mládí, když během pár let ovládl několik jazyků a připravil si tak dobrou výchozí pozici pro budoucí luštění hieroglyfů. A díky Rosettské desce dal později vzniknout postupu správného převodu do té doby neznámých symbolů do Evropanům srozumitelného jazyka.
Paralela se základní kryptoanalýzou (či spíše dekódováním) byla jednoznačná. Champollion předpokládal výskyt jmen Ptolemaios a Kleopatra v původním, jakoby otevřeném textu. Na základě toho rozpoznal správný převod symbolů L, O, P. To se mu stalo vodítkem pro další luštění ostatních hieroglyfů a po dlouhé práci nekonečného srovnávání textů nakonec rozluštil správný převod. Zakončil tak neúspěšné snažení několika svých předchůdců, kteří se snažili odvodit význam egyptského písma z ekvivalentních řeckých znaků, jež se na Rosettské desce též vyskytovaly.
Další informace:
www.quido.cz/osobnosti/champollion.htm
www.egyptology.com/kmt/winter95_96/giants.html
en.wikipedia.org/wiki/Rosetta_Stone
Bleskově: logika a fotografie
Již v jednom z dřívějších kalendárií, jmenovitě se jednalo o pokračování nazvané První počítače a Haskell, byl zmíněn programovací jazyk Haskell. Na tento týden připadá výročí narození muže, po kterém Haskell získal svůj název. Dne 12. září roku 1900 se totiž narodil americký matematik Haskell Brooks Curry, průkopník a propagátor moderní matematické logiky. Jeho pozdější práce v oblasti teoretických principů programovacích jazyků ovlivnily další vývoj, podobně jako drobná spolupráce na návrhu počítače ENIAC během druhé světové války.
Příznivci klasické i digitální fotografie si mohou 17. září připomenout úmrtí (1877) britského přispěvatele do této oblasti, jímž byl William Henry Fox Talbot. Ten na počátku třicátých let devatenáctého století prováděl pokusy s dopisním papírem pokrytým solí a sloučeninami stříbra, čímž se snažil dosáhnout trvalého zachycení promítnutých objektů. Nakonec přispěl do budoucnosti tvorby negativů a ustalovačů, jednu ze svých metod nechal patentovat, nicméně kvůli požadavkům za její použití se neshledal s přílišným úspěchem.
Další informace:
en.wikipedia.org/wiki/Haskell_Curry
www.r-cube.co.uk/fox-talbot/history.html