Jupiterovo jádro se zformovalo jen necelý milion let po vzniku Sluneční soustavy a během následujících 2-3 milionů rozrostlo na cca padesátinásobek hmotnosti Země. Plyne to z příspěvku, který byl počátkem tohoto týdne zveřejněn v Proceedings of the National Academy of Sciences.
Vědci již dříve vytvořili různé počítačové modely zrození Jupitera. Ale tentokrát je to poprvé, co o této pozoruhodné planetě mohli něco prohlásit na základě výsledků laboratorních měření – a to díky analýze starobylých meteoritů.
Nová studie poskytuje důkazy o tom, že Jupiter svého času rozdělil „populaci“ asteroidů ve Sluneční soustavě na dvě části: mezi Jupiterem a Sluncem a za Jupiterem. A protože naše současné metody nám umožňují přečíst specifické chemické podpisy v dotyčných asteroidech, můžeme zjistit nejen jak jsou tyto staré, ale i z jaké části pocházejí.
I k oddělení zmíněných částí došlo asi milion let po vytvoření Sluneční soustavy, přičemž obě populace existovaly ještě několik dalších miliónů let. Něco je tedy muselo držet od sebe. Podle Thomase Krujiera z Lawrence Livermore National Laboratory a dalších odborníků je nejpravděpodobnějším viníkem právě mladý Jupiter (resp. jeho gravitace).
Teprve až když Jupiter dosáhl své současné hmotnosti a zamířil směrem ke Slunci, vnější a vnitřní asteroidy se smíchaly. Dnes tvoří pás, který se rozprostírá mezi Jupiterem a Marsem – a některé z nich čas od času dopadnou na Zemi.
Jediný problém je v tom, že takto starý Jupiter poněkud nekoresponduje s jinými představami o rané Sluneční soustavě – například s tzv. „grand tack hypothesis“, formulovanou v roce 2011. Astronomové tak mají o čem přemýšlet…
Zdroj: The Washington Post,
