Při povodňové situaci se názorně ukázalo, že spolehlivý provoz datových center nemusí být vždy samozřejmostí.
Na jedno velké pražské nejmenované datacentrum se řítila velká voda a jeho provozovatelé museli doufat, že protipovodňové zábrany Hl. Města Prahy zafungují a nenastane katastrofa, která se zde stala v roce 2002, a která se snadno mohla opakovat. Další situací, s níž se mohou datová centra setkat, je výpadek proudu. Pravdou je, že většina českých datových center je na podobné situace připravena, ale co když vypadne proud na den, dva, týden nebo např. shoří trafostanice? Méně pravděpodobným scénářem je situace výbuchu plynu či jiného materiálu apod. I na tyto situace je však potřeba brát zřetel, protože ovlivňují bezpečnost datového centra a zvyšují riziko poškození dat.
Výpadek proudu
V dnešní době většina klientů datových center ví o tom, že by datové centrum mělo mít zálohované napájení elektrické energie. Ve většině případů se záloha děje pomocí systému UPS, jehož hlavním cílem je udržet napájení v případě výpadku energie do doby, než se nastartuje a zfázuje dieslový či jiný generátor, což se stane zpravidla do 2 minut. Co ale většina klientů neví, je doba, kterou mohou generátory obsloužit napájení datového centra. Dle legislativy mohou mít generátory nádrž na 1000 litrů paliva, což při výkonném diesel generátoru v řádu stovek kW může vydržet jen na cca 8 až 10 hodin. Větší nádrže již řeší poměrně legislativně složitě tzv. naftové hospodářství a osobně nevím o žádném velkém datovém centru v ČR, které by mělo řešené naftové hospodářství na větší množství paliva. Zeptejte se tedy svého poskytovatele, jak má zajištěno zavážení palivem v případě, že by výpadek trval delší dobu. Především je tato otázka na místě v případě, kdy má datové centrum diesel generátory na střeše budovy anebo tam, kam je ztížen přístup pro nákladní vozy a tedy i pro cisterny. Zeptejte se také svého poskytovatele, zda řeší např. trvalý předehřev generátoru na provozní teplotu nebo zda provádí pravidelně zkoušku funkčnosti celé záložní napájecí soustavy. Nemůže být nic horšího než výpadek proudu v zimě s generátorem, který nechce nastartovat, protože má zmrzlé palivo.
V poslední době se lze setkat s některými novými technologiemi, které se tváří úžasně, ale které mohou teoreticky způsobit zásadní problém:
- rotační UPS
Technologie vyvinutá v USA, která je v základním principu založena na výrobě energie pro účely zálohování bez baterií a to za pomoci roztočeného vysokootáčkového setrvačníku. Lze si to představit tak, že v normálním provozu se v tomto zařízení točí několik set kilogramů těžkýsetrvačník ve vakuovém obalu, který se v případě výpadku energie dotáčí a pohání tak generátor a zálohuje napájení serverů po dobu, než nastartuje generátor. Jak asi mnohé čtenáře napadlo, problém s tímto systémem je v délce zálohování. Setrvačníková UPS udrží napájení po dobu 60-120 sekund. Pokud na první pokus generátor nenaběhne, nastává výpadek proudu. Systém má řadu předností jako je vysoká účinnost blížící se 100%, nižší ekologická zátěž apod., nicméně reálná spolehlivost diesel generátorů z principu nemůže být 100% (přeci jen se jedná o výkonný spalovací motor, který nemusí z nějakého důvodu nastartovat) a není jisté, že záložní generátor nastartuje do doby, než se setrvačník zastaví resp. než klesnou jeho otáčky pod minimální hranici, kdy je schopen zálohovat napájení serveru. Věřím však, že v této technologii je budoucnost systému UPS pro datová centra a jiné průmyslové použití, jakmile bude mít systém lepší provozní parametry.
- plynový generátor
V poslední době stále populárnější alternativa dieslových generátorů, jejíž nesporná výhoda spočívá právě v odpadnutí nutnosti řešit logistiku spojenou se zavážením nafty. Nicméně je nutné si uvědomit, že přípojka plynu do datového centra nepatří. Nedávný výbuch plynu v centru Prahy byl sice ojedinělý, nelze se ale spoléhat na to, že se situace nebude opakovat. Další zásadní nevýhodou tohoto řešení je fakt, že některé plynové stanice jsou závislé na dodávce elektřiny, tudíž se může reálně stát, že při výpadku proudu přestane fungovat i přívod plynu. V takovém případě toto řešení zcela ztrácí smysl.
Výpadek chlazení
Výpadek chlazení v datovém centru může být naprosto fatální. Jeden rack při spotřebě několika kilowattů je už poměrně výkonné „topení“. Pokud jich jsou v datovém centru desítky, tak při výpadku chlazení je místnost přetopená na 50 a více °C během pár minut, ne-li dříve. K systému chlazení je tedy potřeba přistupovat obezřetně. Systém musí být odolný vůči výpadku klimatizační jednotky i chilleru. Co ale někteří poskytovatelé neřeší, je chlazení při výpadku napájení, kdy se napájí jen část klimatizačního systému z diesel generátorů a nic z UPS. Už po dobu běhu na UPS baterie, kdy by se nechladilo, může dojít k přehřátí serverů a stejně tak nastane problém, není-li klimatizační soustava zálohována generátorem celá. Poskytovatelé si jsou tohoto většinou vědomi, nicméně občas to bývá ignorováno ve jménu úspory investičních nákladů na systému UPS.
Lokalita datového centra
Výše zmíněné zaplavení není jediná hrozba plynoucí z lokality datového centra. Dalšími lokalitami, které mohou představovat hrozbu pro klienty datových center může být např. situace, kdy je datové centrum umístěno pod leteckým koridorem, v místě zvýšeného státního zájmu (památkově chráněné oblasti znemožnující např. lepší řešení chladícího systému, sousedství s vojenskými objekty apod.), v oblasti husté obytné zástavby (nutnost omezení hluku z chladícího systému a to možná i na úkor kvality chlazení), v oblasti intenzivní výstavby (riziko překopnutí optických vláken) apod. Každé negativum plynoucí z lokality datového centra se může přímo projevit v kvalitě poskytovaných služeb.
Skryté hrozby
Zmiňovali jsme rizika plynoucí z přípojky plynu v datovém centru. Dost reálné riziko může také nastat, pokud se datové centrum nachází v budově a nad ním jsou např. rozvody topení, odpadu, vodovodu, hydrantu apod. Především ve starších budovách roste riziko poruchy na těchto rozvodech a následné zatopení nižších podlaží a tedy i serverovny. V ČR se tato situace již několikrát stala, známé je tím např. jedno nejmenované datové centrum na Vinohradské ulici v Praze.
VSHosting, domov největších českých internetových projektů
VSHosting je v současné době největším poskytovatelem managed serverových služeb v České republice a na Slovensku, kdy se stará o provoz významných internetových projektů. Společnost VSHosting vznikla v roce 2006 a v současné době zajišťuje provoz pro řádově tisíce serverů v jednom z nejlepších datových center v České republice. Hlavním zaměřením společnosti je zajistit komplexní provoz serverů pro provoz malých i těch největších internetových projektů a dodat řešení tzv. na klíč. Od roku 2007 má VSHosting status telekomunikačního operátora a je členem několika velkých evropských peeringových center tvořících páteř evropského Internetu. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu zahraničních klientů buduje VSHosting vlastní unikátní páteřní internetovou infrastrukturu na celoevropské úrovni.
Více informací ZDE
