Výzkumníci z Británie, Kanady a Itálie našli první důkazy o tom, že všichni žijeme v jednom velkém hologramu, který představuje celý náš vesmír. Dokazují to odchylky v reliktním záření, jež je pozůstatkem Velkého třesku.
„Představte si, že všechno, co cítíte a slyšíte ve třech dimenzích, včetně vašeho vnímání času, vlastně vychází z plochého dvourozměrného pole,“ vysvětloval profesor matematických věd Kostas Skenderis z southamptonské univerzity v tiskové zprávě. „Je to podobné klasickým hologramům, kde trojrozměrný obraz je zakódovaný do dvourozměrného pole, jako je například hologram na kreditní kartě. Akorát v tomto případě je zakódovaný celý vesmír.“
Představa holografického vesmíru je pro vědce velice atraktivní, jelikož by vysvětlila určité nesrovnalosti v Einsteinově teorii relativity a kvantové mechanice. Einsteinova teorie totiž skvěle „funguje“ na velké aspekty vesmíru, ale pokulhává na kvantové úrovni. Teorie holografického vesmíru souvisí s představou superstrun, ale místo toho aby tvrdila, že dimenzí je ve skutečnosti 11, tak tvrdí, že jsou dvě.
Celá myšlenka byla poprvé představena v roce 1990 fyzikem Leonardem Susskindem. Ten tvrdil, že je možné, že každá věc existuje na kraji vesmíru, kde je ve 3D promítána do naší reality.
Až nyní se podařilo získat první důkazy, které tuto teorii podporují. Díky nejmodernějším zařízením pro dálkový průzkum se podařilo získat větší množství dat v reliktním mikrovlnném záření, které bylo vyzářeno v raném stádiu vzniku vesmíru. Vědci zkoumali nepravidelnosti v tomto záření a porovnávali je z vypočtenými kosmologickými modely. Výsledky holografickému modelu celkem jednoznačně odpovídají.
Co to znamená pro běžný život lidí? Vůbec nic. Nová zjištění ale pomůžou vědcům v dalších bádáních o vzniku vesmíru a jeho fungování. Samozřejmě je nutné rovněž hledat další možnosti ověření této teorie.
