Že má Čína nejrychlejší superpočítač světa, už víte. A také dobře víte, že je složený z grafických karet Nvidia Tesla (a serverových Xeonů) a že při největším zatížení dokáže spočítat až 2,5 biliard matematických výpočtů za sekundu (2,5 PFLOPS). Jak ale vypadá takové skutečné použití superpočítače v praxi?
Čínský superpočítač Tianhe-1A spočítá přes dbě biliardy matematických operací za sekundu (2,5 PFLOPS)
Tianhe-1A je cluster, tedy v podstatě „hangár“ zaplněný rackovými skříněmi propojenými velmi rychlou optickou sítí. U takto velkých a drahých počítačů se pak především z časových a ekonomických důvodů využívá cluster v jeden čas hned k několika výzkumným výpočtům.
Jelikož jsme ale v Číně, která chtěla světu dokázat, že Tianhe nesestavila jen tak z rozmaru „být nejrychlejší“, ale pro skutečný nejnáročnější výzkum, podělila se nedávno s detaily jednoho praktického experimentu, při kterém se zkoumalo molekulární chování křemíkové struktury používané v polovodičích a fotovoltaických článcích.
Experiment vytížil prakticky celý systém včetně všech 7 168 GPU jednotek od Nvidie, přičemž výkon se pohyboval okolo 1,87 PFLOPS, což podle informací na blogu Nvidie odpovídá 130 000 notebooků. Vzhledem k tomu, že na superpočítači se spouští poměrně specifické úlohy, bylo třeba je nejprve naprogramovat. Tento experiment si vyžádal 2 000 řádků kódu pro architekturu CUDA.
Celý experiment počítal Tianhe-1A okolo tří hodin a teď přichází na řadu a pro představu trošku té virtualizované fyziky. Program simuloval chování 110,1 miliard atomů křemíku v čase 0,116 nanosekund! Tento čas byl rozdělený na 500 000 kroků, přičemž každý z nich Tianhe modeloval 25 mikrosekund.
Jakkoliv se to může zdát zanedbatelné, podle vědců se jednalo zatím o nejpřesnější podobný model a experiment svého druhu.
