Problém s ubývajícími IP adresami protokolu IPv4 je již hodně aktuální. Internet už proto přechází na IPv6. Co to obnáší a jak jsme na tom s přechodem na IPv6 v Česku?
Na světě je nějakých šest miliard lidí. Ačkoli značná část z nich nikdy počítač neviděla, někteří jich mají hned několik a pokud mohou, tak je připojují k internetu. Ten je založen na protokolu IPv4, který má však jedno zásadní problém - počet IP adres, které lze tímto protokolem obsluhovat, je omezen. Na kolik? Na 4,3 miliardy. Nezadržitelně se proto blíží okamžik, kdy se počet IP adres vyčerpá.
O naplnění kapacity protokolu IPv4 už se mluví dlouho. Většinou na problém upozorní někdo z odborných kruhů a za několik let už jsme si zvykli na informaci, že k naplnění volných bloků IP adres protokolu IPv4 dojde do dvou let. Ony se totiž vždy našly nějaké cesty, jak IP adresy ušetřit a dvouletá hranice se ne a ne zkracovat. Ale jednou to přijít muselo. Teď už dochází IP adresy rychleji a naplnění protokolu IPv4 se přibližuje. Při stávajícím tempu se tak stane v srpnu roku 2011, zbývá tedy už jen něco přes rok.
Poznámka: srpnový termín už se dokonce ani neodsouvá dále, ale naopak se pomalu zkracuje. Ještě před měsícem odpočet ukazoval na září.
Předevčírem probíhala v Praze konference Internet a Technologie 2010, kde byla problematika internetového protokolu hlavním tématem. Při této příležitosti jsem zasedl k diskuzi se zástupci firem, které mají významnou pozici v souvislosti s českým internetem. Tento článek čerpá z informací, které poskytli zúčastnění odborníci:
- Ondřej Filip, CZ.NIC - organizace spravující českou doménu nejvyšší úrovně
- Michal Felix, Seznam.cz - největší poskytovatel webových služeb v ČR
- Jakub Votava, Telefónica O2 - provider s největším počtem uživatelů v ČR
- Aleš Pícl, D-Link - výrobce síťových produktů
- Monika Pochylá, Ministerstvo průmyslu a obchodu - zástupce za českou státní správu
Spásné IPv6, ale nikomu se do něj nechce
IP adresy se rozdělují po blocích jednotlivým regionům, o spravedlivé přerozdělování se globálně stará organizace ICANN, respektive RIPE v rámci evropského kontinentu. V srpnu roku 2011 však nebudou mít co rozdělovat. V dílčích regionech se pak dá z nastřádaných IP adres vyžít odhadem ještě do dubna 2012.
Co se stane, jakmile IP adresy dojdou? Nepřijde žádná apokalypsa a zničení internetu, jen už se nebude moci dále rozšiřovat o další servery, weby, počítače… Jediným možným řešením této situace je přechod na protokol IPv6. Samotná koncepce internetu se tím nijak nezmění a uživatelé s ním budou pracovat úplně stejně, jak doposud. Jen ty IP adresy budou vypadat trochu jinak a bude jich k dispozici 340 triliónů triliónů kombinací, což ještě nějaký pátek vydrží, i kdyby měla veřejnou IP adresu každá televize, mobil, lednička, auto, topinkovač…
Přechod na IPv6 však není jednoduchý, protože není s IPv4 kompatibilní. Pokud tedy například nějaký webový server překonfigurujete na IPv6, uživatelé připojení u svých providerů přes IPv4 se k tomuto webu nedostanou. Je to tedy velká změna, kterou bychom mohli přirovnat k digitalizaci televize. Ovšem stejně jako u televize i tady je možný paralelní chod obou technologií a na internetu přitom nejsme omezeni regulovanými frekvenčními pásmy. IPv4 a IPv6 mohou fungovat současně vedle sebe, jen se musí zařízení připravit na detekci protokolu a automatické přepínání.
Nic tedy nebrání tomu, aby se IPv6 už nyní postupně rozšiřovalo. To se ale moc neděje. Ondřej Filip z NIC.CZ si tuto situaci vysvětluje jednoduše - pro IPv6 musí být připraveny jak weby, tak provideři, respektive koncoví uživatelé. Provideři se do nasazování IPv6 nijak nehrnou, protože zatím není obsah dostupný přes tento protokol, provozovatelé webů však na IPv6 nepřecházejí, protože nejsou uživatelé, kteří by je sledovali. Tento paradox bude pochopitelně postupně prolomen, ale zpočátku to bude trvat dlouho. Také proto, že z pohledu běžných koncových uživatelů internetu nepřinese nový protokol nic nového, a proto po něm není poptávka.
V současné době je pod českou národní doménou jen necelých 11 tisíc webových stránek dostupných přes IPv6. To představuje pouze asi 1,5% ze všech českých stránek. A ve světě tomu není jinak, Česká republika se drží lehce nad průměrem. Pro zajímavost - v NIXu je registrováno zatím jen 0,1% datového toku přes IPv6. Nicméně NIX a CZ.NIC jsou na přechod na IPv6 připraveni.
Přechod na IPv6 pro běžného uživatele
Pro běžného domácího uživatele internetu znamená přechod na IPv6 nutnost zajistit kompatibilitu s tímto protokolem u všech zařízení, které k internetu hodlá připojovat. To znamená Wi-Fi router, počítač, nebo třeba i mobil. Naštěstí to v zásadě není nic složitého a nemusíme dokupovat něco jako set-top box v případě přechodu na digitální televizi. Většina moderních zařízení si vystačí s novými ovladači nebo firmwarem, ovšem pochopitelně bude v mnoha případech nutné zakoupit přístroj nový. To se bude týkat většiny starších přístrojů.
Pokud výrobce modemu či routeru nedodá aktualizaci firmwaru, bude nutné se poohlédnout po novém. Naštěstí to nejsou nijak velké náklady, nový router s podporou IPv6 dostanete za tisícovku. Výrobci už zpravidla na krabice nových síťových produktů uvádějí, zda jsou s IPv6 kompatibilní. Moderní modemy a routery pak nabídnou možnost tzv. tunnelingu, tedy připojení s vnější IPv6 infrastrukturu na vnitřní IPv4. To jsou ale teorie dočasného řešení, v budoucnu bude vše na IPv6.
S nasazením IPv6 dostane každé zařízení svou veřejnou IP adresu a změní se dosavadní zvyklosti. Dnes je celkem běžné doma připojit router a přes NAT a DHCP je k němu připojeno více počítačů a zařízení. V budoucnu se stane běžné, že se překlad adres nebude řešit a každé zařízení bude mít svou veřejnou IP, která bude "vidět" kdekoli z internetu. Bezpečnostní funkci NATu tedy bude muset uživatel důsledněji zajistit firewallem.
IPv6 a provozovatel webu
Provozovatelé webových serverů to mají pochopitelně trochu komplikovanější. Jak konkrétně probíhají přípravy na IPv6 v Seznamu prozradil provozní ředitel Michal Felix. V Seznamu provozují 1100 serverů, z toho je polovina virtuálních. Všechny jsou kompatibilní s IPv6, nicméně žádný tak v ostrém provozu ještě nepracuje. Proces překonfigurování totiž nebude hračka, a tak se seznam zatím připravuje. K pokusným účelům má Seznam server napojený přes IPv6 zprovozněn a uživatelé přistupující přes tento protokol se mohou na adrese ipv6.seznam.cz podívat na úvodní stránku Seznamu.
Největší překážkou pro provozovatele webových serverů je "strach z neznáma". Síťové prvky s podporou IPv6 už jsou dnes dostupné, konektivita už se také dá zajistit a překonfigurování sice není žádný med, ale vše se dá nastudovat. Řada adminů však zatím vůbec netuší, co přechod na IPv6 obnáší a jaký rozsah práce to pro ně bude znamenat. A proto tuto otázku odkládají. V Seznamu už ale první seznámení proběhlo a mají jasno - v příštím roce poběží všechny servery na IPv6.
Noční můra providerů
Nejnáročnější bude přechod na IPv6 pro poskytovatele internetového připojení. Koncový uživatel či provozovatel serveru s obsahem, ti si obstarají svá zařízení a o víc se nemusí starat. Provider však musí zajistit přechod vlastní technologie, ale všech navázaných systémů (informační, síťový, účetní…), přečíslovat se musí každý zákazník a systém musí být připraven na přírůstky nových adres. Přitom jsou přímo ohroženi ubývajícími adresami, protože v okamžiku jejich vyčerpání nebudou mít novým zákazníkům co přidělit.
Co na to náš největší poskytovatel internetu? Telefónica O2 má přechod na IPv6 jako jednu z hlavních priorit, nic jiného jí ostatně nezbývá. Počítá se samozřejmě s dočasným paralelním během obou protokolů, což přináší další požadavky na řešení. Noví zákazníci budou připojeni přes IPv6, ale musí se jim zajistit konektivita s IPv4, stávající zákazníci s IPv4 se pak musí dostat na servery provozované už na IPv6. Zajistit se také musí osvěta koncových zákazníků. Z hromady souvisejících úkolů však už postupně řeší ty stěžejní - mezinárodní konektivita prostřednictvím IPv6 a peering v rámci NIXu.
Telefónica už musí docela spěchat a v příštím roce už chce mít podporu IPv6 zajištěnu. V současné době má k dispozici ještě cca 130 tisíc IP adres protokolu IPv4 a lze jen těžko odhadnout, jak velký adresní blok RIPE ještě poskytne. Podmínky pro jeho získání jsou stále přísnější. V polovině roku 2011 je plánováno spuštění nabídky IPv6 připojení zákazníkům.
Seznam a Telefónica v problematice nasazování IPv6 úzce spolupracují v rámci urychlení procesu a eliminace chyb. Jako silní hráči budou bezesporu motivačním tahounem pro ostatní.
O anonymní internet nepřijdeme
Na IPv6 se musí připravit i stát, jakožto provozovatel několika nezbytných internetových služeb. Zatím se ale do žádných větších akcí nepouští. V minulém roce bylo pouze schváleno usnesení č. 727, které ukládají ministrům a vedoucím ostatních úřednických orgánů zajistit kompatibilitu IPv6 do konce roku 2010. Jedná se však pouze o usnesení, které když se nesplní, tak se nic nestane… Bude proto zajímavé sledovat, jak si jednotlivá ministerstva koncem roku budou stát.
Stát se tedy do IPv6 zatím příliš nehrne, důvodem je mimo jiné tradiční nedostatek financí. Nicméně na přípravu nového státního webového portálu se něco našlo - bude se jmenovat DigitálníČesko.cz a jeho posláním bude informační podpora pro zavádění IPv6 a DNESSEC. Jak zbytečný užitečný tento web bude, to už za pár dní uvidíme.
Do IPv6 se pochopitelně "montuje" i evropské úřednictvo. Vypracován byl akční plán pro zavedení IPv6 v Evropě a probíhají první setkání na téma "jak to udělat". Zatím jsou zcela stranou teorie o možném propojení IP adres nového protokolu s uživateli, respektive jejich zařízení tak, aby byl každý v síti jednoznačně identifikovatelný. Znamenalo by to konec anonymního internetu. Každý by byl okamžitě identifikovatelný a tudíž zodpovědný za své chování na internetu. Odpadl by tak problém s filtrováním obsahu či korespondenčního ověřování identity v diskuzích. Sice je IP adres v rámci IPv6 dostatek, aby mohl mít každý člověk svou sadu evidovanou v nějakém globálním registru, ale jinak je to myšlenka utopistická a v praxi (zatím) prakticky nerealizovatelná.
