Holicí strojek ale je právě dobrý příklad. Prostě nemám jistotu, že druhá strana (výrobce) využil svoji možnost přizpůsobit se standardu na 230V/50Hz. Mám jistotu, že v autě mě to neohrozí, protože použil podle standardu definovanou zástrčku a jištění.
Když pošlu SMS do telefonu, který podporuje SMS, tak dojde.
Když pošlu MMS do telefonu, který podporuje MMS, tak také dojde.
Když pošlu rozkouskovanou SMS do telefonu, který je umí spojit do jedné, tak si to přečtu. Když ale pošlu dlouhou SMS někomu, kdo má starý telefon, tak si to musí přečíst v pořadí.
Když pošlu SMS s diakritikou a operátor to nevyfiltruje (což dělají), tak nemám jistotu, jak to dopadne.
Když pošlu MMS s velkým obrázkem, mnoho telefonů ji nezobrazí.
Když pošlu OOXML někomu, kdo umí číst OOXML, mám jistotu, že to přečte.
Když pošlu ODF někomu, kdo umí číst ODF, mám jistotu, že to přečte.
Ale stejně jako nemám jistotu, že všechny telefony podporují háčky a čárky v SMS, stejně jako nemám jistotu, že všechny telefony podporují MMS, stejně jako nemám jistotu, že protistrana otevře v MMS velký obrázek - tak ani nemám jistotu, že protistrana musí umět ODF nebo OOXML.
Standard není závazná věc ve smyslu, že všichni ho musejí implementovat. Standard je jen a jen o tom, že KDYŽ UŽ, tak pak to musí být TAKTO.