IPv6 slaví dvacáté výročí. Přechod je ale relativně pomalý

Good for you, ja mam po IPv6 zhruba 9% procent provozu a dikybohu za dualstack. IPv6 only si "neumim" predstavit a to nejen pro to, ze spousta veci IPv6 proste neumi a ja jsem malo cool abych vsechen HW menil do 5 let, ale takove pridelovani pevnych IP adres jednotlivym zarizenim je na IPv6 peklo.

Tak jeden příklad za všechny jsou internet věci. Prostě každá věcička pak bude mít svoji IP adresu, na kterou se pak bude přímo připojovat. Jak třeba budete chtít na dálku zapnout pračku, když bude za NATem, tudíž takto se k pračce z venku nepřipojíte? A argument, že se Vás to netýká nebo je to blbost, tak věřte, že to není blbost, ale budoucnost.Ale hlavním důvodem je narůstající počet. A nějaké víceúrovňové zapojení nepomůže. Jak se přes NAT chcete k danému počítači přímo připojit? A upozorňuji, že nemluvíme o domácím uživateli, ale o veřejné servery.Jednoduše. NAT sice oddálí nevyhnutelné a umožňuje uměle navýšit IPv4, ale má také zásadní nevýhodu v nulové viditelnosti. Počítače se sice připojí, ale ne přímo. A to v některých případech je na škodu. Prostě NAT není řešení.

ve světě kde počet a závažnost objevených chyb v OS a firmwarech roste exponenciálně, protože to píše kdejaký absolvent čvutu, je požadavek na volné zpřístupnění takových zařízení dost nejapný. Taková forma IT sluníčkářství.

Uvedomujete si dufam ake je to subjektivne. Vy povazujete NAT a neviditelnost za nevyhodu a ja naopak. A nie je to už troška na hrane "potrebovat" pračku spustiť na diaľku cez jej verejnu IP? A ak už teda neviete bez too žiť, to by jej (pračke) ako nestačil učet na whatsapp a mohla by byť kľudne za NAT-om? A jednoduchym prikazom by som ju zapol?
Ja som všetky tieto priklady počul a každy z nich sa da vyriešiť na dnešnej infraštrukture a ešte hodne dlho bude dať. A zatiaľ som nepocul ziaden skutocny dovod. A na ten sa pytam.
Mimo toho, bezpecnost bude musiet byt na uplne inej urovni nez je dnes, aby nieco take malo vobec zmysel. To co popisujete vy je len stagnovanie inovacie.

No je to subjektivní, ale popravdě ani tolik ne. Smyslem sítě je přímé propojení a ne obcházení nějakým NATem.
Ovládat pračku na dálku je sice na hraně, a taký si říkám, kam ten svět spěje, ale bohužel je to krutá realita nadcházející doby.
Tak jako využít prostředníka jako třeba Whatsapps je také řešení. Jenže toto řešení má také nevýhodu, že jste na té službě závislý a hlavně u něho nemáte plnou kontrolu. Ať už služba nebo hacker, který se do služby nabourá, dostane nad danou věci kontrolu. To už je lepší mít vlastní přímou kontrolu. V tom je trochu i ta síla IPv6, že těch adres je tolik, že uhádnout zrovna adresu pračky a nabourat se do ni, je přece jen statisticky méně pravděpodobné, než se nabourat přes službu, kde je seznam dostupný a jen si vybrat.Je mi jasný, že hlavní nevýhodou IPv6 je otevřenost a přímý přístup. A tedy hlavně bezpečnost. V tom se všichni shoduji, že bezpečnost a riziko nabourání je dnes vysoké. A je potřeba najít jiný způsob, jak zabezpečit zařízení před zneužíváním.V dnešní době není ta síla IPv6 ještě tolik vidět, protože je stále to přechodné období. A hlavně "závislost" na IPv4 na stávajícím řešení - tedy řešit věci obcházením ať už NATem nebo službou jako TeamViewer. Proto jsou i takové dotazy, k čemu je IPv6 dobrý a podobně. Dnes je ta otázka oprávněná, ale časem stejně dojde k tomu, že přechod na IPv6 bude nutný.
Jak už jsem psal. Množství serverů, které vyžaduji přímý přístup a tedy i přímou IP adresu, neustále roste, a nastane ten zlom, kdy těch 4 miliard (je jich pro servery vlastně o mnoho méně) nebude stačit.

Já bych k tomu ještě dodal že bezpečnost lze řešit například na routeru a jeho firewallu a to jednoduše tím, že nadefinujete seznam IPv6 adres ze kterých můžete vzdáleně ovládat zařízení v domácnosti atd.

Ad ta pracka, tak to veru blbost je, jelikoz to primarni co je u pracky potreba na dalku proste neudelas a muzes mit IP jakou chces.

Proč ne? To je to samý jako s kávovarem. Večer tam hodím prádlo a připravím. V noci prát přece nebudu a ráno nebude čas. Po obědě v práci jen na dálku pračku nastavím a zapnu. Takže po příchodu domu bude pračka doprána.

já teda pračku nastavím večer a jdu spát, za 6h se sama zapne a hezky na noční proud ohřeje a vypere, ráno se to pověsí.
Jakou výhodu by mělo zapínat pračku z práce v poledne krom honění ega a machrování před bukvicema v kanceláři ???

A co, že není zpětně kompatibilní? U domén jdou nastavit A i AAAA záznamy, OS IPv6 podporují (už pár let), servery můžou komunikovat na obou. Je pravda, že nejsou zpětně kompatibilní, ale můžou běžet zároveň - pro ISP není problém rozdávat IPv6 adresy každému vlastní, při připojování přes IPv4 použít NAT. Všichni velcí webhosteři už umí IPv6 a není absolutně žádný problém se na internetu pohybovat s IPv6.

problemom su imho krepe routery za par supiek, ktore stale ipv6 neriesia. ISP da adresu, ale na PC sa nedostane...

Jakožto uživatele OpenWrt mě to netrápí, IPv6 je s custom fw většinou záležitost několika minut. Navíc čekám na Turris Omnia, takže tam IPv6 též nebude problém. ;) Na IPv6 by se mělo přecházet s tím, že ten, kdo IPv6 zařízení mít bude, dostane benefity - vlastní IP, popř. i něco dalšího? Ten, kdo bude mít stále IPv4 a po IPv6 ani neštěkne, ten bude muset za vlastní IP platit nehorázné prachy atd atd. Prostě, celé je to na ISP, jelikož servery jsou z velké části připraveny, infrastruktura nad malými lokálními ISP též. Můj malý ISP IPv6 nemá, prý se něco interně testuje, ale nad nimi (mám dojem, že Dial Telecom) už IPv6 funguje v pohodě. Doma jsme též připravení. Všechno je to o ISP.

absence zpětné kompatibility znamená, že vše nastavuješ 2x - jednou ipv4, podruhé pro ipv6. A to je docela velký náklad, který mnoho větších firem odmítá nést.K tomu dost nešikovně vyřešený gatewaying ipv4 ipv6

Ovšem nic nebrání mít souběžný provoz jak IPv4, tak i IPv6. Takže je zajištěn provoz na obou. Pokud má server IPv4, tak se použije IPv4, pokud má server IPv6, tak se použije IPv6. Stejně tak server může obsloužit oba. Pokud má uživatel IPv4, tak ho obslouží přes IPv4, pokud má IPv6, tak obslouží přes IPv6. Samozřejmě záleží, jak to má kdo nastavený. Někteří mají striktně jen IPv6, takže ti jen s IPv4 mají pak smůlu.
Já třeba mám O2 a mám jak IPv4 adresu, tak i IPv6 adresu.Důvodem pomalého nástupu je prostě lenost. Žádná nekompatibilita. Pokud některým stačí IPv4, tak nemají důvod něco měnit.

To je sice pravda, ale zpetne kompatibilni to neni proc? Protoze to nejde.Neni problem namapovat mensi adresni prostor (IPv4) do vetsiho (IPv6). Takze pokud mam klienta, kterej umi jen IPv6 a server, kterej ma jen IPv4 (treba 1.2.3.4), tak klientovi proste podstrcim (*1) falesnou IPv6 adresu, ktera v sobe bude mit zakodovanou puvodni IPv4 (treba 2001:db8::0102:0304) a nejaka brana po ceste pak automaticky zaridi komunikaci s IPv4 serverem. Ale ta brana je v podstate normalni NAT, jakej zname z IPv4, takze sice funkcni, ale hardwarove narocny jak svina. Proste problematicky.Opacne to ale dost dobre nejde. Pokud klient umi jen IPv4 a server jen IPv6, tak neni zpusob, jak by se k nemu mohl pripojit. Takovej klient zna pouze ctyrbajtovy adresy a nic jinyho neprijme. Stejnej trik jako v predchozim pripade pouzit nejde, protoze vetsi IPv6 se do mensiho IPv4 namapovat neda (*2). Castecny reseni existuje, jmenuje se 6to4 a je v podstate naprosto genialni. Funguje to tak, ze IPv4 adresa 1.2.3.4 je automaticky branou pro IPv6 podsit 2002:0102:0304::/48. Prechod mezi 6to4 a nativnim IPv6 sice porad musi zajistovat specialni brana, ale protoze to mapovani je staticky, neni potreba zadnej narocnej, spojeni sledujici NAT, takze je to nesrovnatelne jednodussi. Podminkou ale je, ze klient musi o existenci IPv6 vedet (mit dostatecne novej software) a musi mit verejnou IPv4 adresu. Prvni uz dneska asi vetsinou problem nebude, ale to druhy ano. Takze ani tohle nam to nezachrani.--
(*1) Podstrkavani falesnych adres dela DNS64, verny druh NAT64. IMHO je to zbytecne komplikovana cunarna a lepsi by bylo staticky mapovani s pouzitim jednoho globalniho prefixu, ktery by delal primo klient.(*2) Ono by to teoreticky slo, stejne jako DNS64 vezme IPv4 adresu a udela z ni IPv6, mohlo by nejaky DNS46 delat opak, ale narozdil od toho predchoziho by se to muselo delat dynamicky (z prvni IPv6 adresy udelat treba 10.0.0.1, z druhy 10.0.0.2, atd.., udrzovat info co je co a prubezne promazavat), byla by to silena prasarna a pouzitelny by to bylo jen pro mensi mnozstvi klientu.

Zdá se Vám adresní prostor IPv6 málo předimenzovaný?

No v případě osídlení galaxie by určitě mohl být problém.

Za předpokladu, že bychom někdy v budoucnu chtěli mít připojený do sítě každý atom, tak ano.

No s ohledem na to, jak se s nim plytva, tak docela jo. Podle specifikace pulka adresy padne na autokonfiguraci, takze z 2^128 je razem 2^64, kdyz si to dal ISP rozdeli na nejake logicke bloky (o nedodrzovanem pravidlu pridelovam koncakum 2^48-2^56 ani nemluve), tak nezbyde adresni prostor o moc vetsi nez je ted (byt za pouziti IPv4+NAT).

Ony opravdu došly, nejen v USA. Ale na úrovni organizací, která je spravuje pro daný region. Jelikož LIRové jich mají nějakou zásobu a kšeftuje se s nimi, tak to zatím není až tak vidět. Akorát to stěžuje vstup na trh novým subjektům.Nebyly ani tak rozdány bloky zbytečně, jako spíš zbytečně velké bloky. Daly by se rozdrobit. Jenže tohle drobení, přerozdělování a kšeftování s adresami má stinné technické stránky. Dochází k nárůstu velikosti směrovacích tabulek, které se nemusí vejít do paměti hraničních routerů.

Pro mínusáka: Graf nabíhá se zpožděním, když si ho roztáhneš a jedeš po něm myší, tak ti to píše hodnoty a datumy. Poslední hodnota je tam dneska 10,09% z 2.1.2016.

je to tak. Vyměnit domácí router a předělat síť ISP na IPv6 je lacinější, než migrovat velkou firemní síť a aplikace (s testováním, upgrady, školením všech ajťáků a poweruserů, atd.), ve které často bývají dodnes někde hluboko "zasuty" prastaré mainframy (které přepojit na v6 nejde, nebo to je tak drahé, že to nikoho ani nenapadne).

Neznám velkou firemní síť, která by fungovala na veřejných adresách. A když mám interní IPv4 adresy, tak je měnit nemusím - stejně se všechno překládá. Znamená to jen změnit externí adresy a těch je většinou jen pár. Naopak, pro firmy je to hodně jednoduché než pro domácnosti, právě proto, že domácností je mnoho a úroveň znalostí a zařízení špatná.

USB-C roste opravdu raketově oproti USB 3.0 kdy i po dvou letech od vydání nebylo ani zdaleka standardním vybavením.

Protože jej prosazuje Apple i Microsoft. I pro domácí uživatele je atraktivní díky oboustrannému konektoru.

Právě změna konektoru se mi zdá jako velká chyba, kvůli zpětné kompatibilitě. A argumentace tím že je to lepší na zapojení mi nepřijde přesvědčivá protože zapojit USB není moc velký problém.

Není to problém, až na to, že se to vždycky povede až na třetí pokus :D

Konektor mě vůbec nezajímá. Je to taková blbost, že se to přesně hodí na dnešní dekadentní dobu plnou samolibých hlupců.Navíc osobně vůbec nevěřím mechanickému a elektrickému provedení tohoto konektoru.

Vtipné je potom to, že jako největší samolibec jste se tady vyjádřil vy.

Oboustranný konektor je možný i u normálních USB. Stačí z konektoru odebrat ten kovový kryt a nechat jen ten vnitřní "plastový výčnělek" na kterém jsou 4 konektory. Pak lze velice snadno nacpat stejné konektory i z druhé strany toho plastového výčnělku, jen otočené. A (fanfáru prosím) máte oboustraný USB konektor, který lze strčit do portu z obou stran a z obou stran funguje.
Viz např zde na kabelu: http://awellcable.com/product/awell-hot-selling... ... Případně to lze najít i na některých flashkách.
Číňani to prodávají za pár drobných.