Internet věcí má podle průzkumu během následujících 10 let vygenerovat přes 14 bilionů dolarů. Jenom letos to má být 613 miliard. Otevírá se obrovský prostor pro podnikání.
V současné době je k internetu připojeno asi 1 procento věcí, které by teoreticky připojeny být mohly. I tak se v tomto byznysu ročně točí až stovky miliard ročně. „A teď si představte, co se stane, když už to nebude pouze 1 procento, ale třeba 5 procent,“ zamýšlí si ve videokonferenčním hovoru s novináři Michael Ganser ze společnosti Cisco. Tato éra se pomalu začíná stávat skutečností.
Pro novou dobu, ve které budou různá zařízení připojená k internetu a budou si vyměňovat všemožné informace, se ustálil název „internet věcí“ (internet of things – IoT). Jeho myšlenka je jednoduchá – když už se počítače stávají běžnou součástí většiny elektronických věcí, proč tyto stroje nepřipojit do sítě a nevytěžit z nich nové funkce a možnosti? Obrovské cloudy, které tuto výměnu informací a zajištění služeb umožní, už existují.
Připojení běžných zařízení k internetu a cloudu se přitom nemusí omezovat pouze na oblíbené představy o tom, že se sítí bude komunikovat třeba chytrý mixér, lednička nebo záchod. Internet věcí už je dnes v podstatě realitou díky smartgridům, chytrým budovám, moderním zdravotnickým přístrojům a zejména automatizaci ve výrobě. Právě ta se v současné době na celkovém byznysu IoT podílí nejvíce.
Biliony dolarů v příštích 10 letech
Síťový obr Cisco jako první provedl rozsáhlou studii, v rámci které vyčísluje možné ekonomické dopady nové éry internetu. „Díky internetu věci se jenom v letošním roce v ekonomice protočí 613 miliard dolarů,“ odhaduje Ganser. Klíčové mají být oblasti jako obsluha dodavatelského řetězce (automatizace výroby, balení, dopravy a tak dále), produktivita zaměstnanců (nová koncová zařízení a ovládání strojů), inovace či způsob využití majetku.
Příkladem může být třeba přístav v německém městě Hamburk, který patří mezi největší na světě a denně odbavuje obrovský lodní a nákladní provoz. Hamburk postupně zavedl nejenom automatizaci v podobě nakládání a vykládání lodí, ale zároveň celý přístavní komplex prošpikoval chytrými čidly napojenými na síť. Řídící tým je tak díky tomu schopný efektivně a rychle odbavovat provoz.
Internet věcí nicméně otevírá prostor pro mnohem více nápadů, projektů a startupů. Lyžařské sjezdovky v Rumunsku například zavádějí systém, který pomocí GPS zaměřuje lyžaře, a ti pak díky mobilní aplikaci ve svém chytrém telefonu mohou vidět přesnou svojí trasu jízdy, rychlost a mnoho dalších věcí. O provoz systému se stará začínající rumunský startup a s nápadem chce postupně expandovat.
Dobrým příkladem IoT z Česka je služba Energomonitor.cz, která umožňuje připojit snímač na domácí elektroměr. Ten je připojený na internet a uživatelé si tak jednoduše mohou na webu prohlédnout spotřebu elektřiny a další atributy. Se získanými daty je pak možné dále pracovat, například si je porovnávat v grafech a podobně.
Internet věcí má podle Cisca v následujících 10 let otevřít potenciál více než 14 bilionů dolarů. „Dostane se do oblastí, kam v současné době nemá tradiční IT dopad,“ věří Michael Ganser. A nebude to pouze o tom, že bude možné lépe zajistit výrobu a dodavatelský řetězec, ale IoT má zároveň vytvořit nová pracovní místa a zvýšit mzdy. „Budou potřeba noví kvalifikovaní pracovníci,“ nastiňují zástupci Cisca, kteří svůj průzkum dělali mezi několik tisíci společnostmi.
Internet dneška, ne budoucnosti
S novým obdobím internetu se otevírá prostor třeba pro lidi, kteří umí pracovat s daty. Více a více strojů připojených k síti bude generovat více a více všemožných dat, jež bude nutné umět skládat do sebe a vyhodnocovat je. „Prediktivní analytika bude obrovsky důležitá a lukrativní,“ tvrdí Ganser.
Čekejte antiviry v autech, ledničkách a mobilech, tvrdí AVG
Internet „čehokoliv“ zároveň představuje velkou příležitost pro tradiční IT hráče a ne pouze mladé firmy, které se chytí příležitosti a na novou vlnu rychle nastoupí. Například ono Cisco se jistě do analyzování rostoucího trhu nepouští jen tak. Všechna ta data generovaná přístroji musí někudy proudit – konkrétně přes switche, bezdrátové sítě a datová centra. Čím více dat se vygeneruje, tím více jich bude třeba odbavit a tím více se prodá různých síťových zařízení. Ale také serverů a softwaru. Nové technologie totiž bude nutné propojovat s tradičními IT systémy a cloudy.
Mnoho oslovených odborníků se shoduje, že internet věcí už není záležitostí budoucnosti, ale že je to „internet dneška“ a že je nejvyšší čas se do této hry zapojit. Nejenom pro firmy, které chtějí být díky novým možnostem a technologiím konkurenceschopnější, ale také pro vlády a začínající podnikatele.
Pražský technologický akcelerátor Node5 proto tento víkend rozjel první ze série workshopů zaměřených právě na IoT a s podobnými aktivitami plánuje pokračovat i v budoucnu. Propojení fyzických věcí a internetu s sebou přináší nové požadavky na technologické znalosti – už to není pouze o softwaru, ale také komunikaci s hardwarem.
„Propojení s hardwarem zvedne novou vlnu inovací napříč odvětvími, od zdravotnictví, přes průmysl až po koncové zákazníky,“ říká šéf Node5 Lukáš Hudeček. Jeho technologické centrum v budoucnu plánuje výrazně růst a novou součástí má být právě laboratoř zaměřená na výzkum IoT a jeho uvádění do praxe.
Svět plný senzorů, čidel a dalších nových navzájem propojených přístrojů s sebou ale logicky přináší problém bezpečnosti. Vše, co je připojeno k internetu, je teoreticky napadnutelné. Otevírá se tak prostor i pro tradiční antivirové firmy. Své plány v IoT už pro Connect.cz okomentoval technologický šéf AVG, podle něhož budou antiviry třeba v automobilech a ledničkách. Podobnou vizi mají i v Kaspersky Lab a jistě i dalších podobných společnostech.
