Intel rozešle vzorky experimentálního 48jádrového procesoru

Nechci rejpat,ale co si tak matne pamatuju,tak nekdy v roce 2004 uvaděl casopis CoputerWorld,že má Intel v trezoru hotový procesor o ifrekvenci 36Ghz (36 000Mhz).Dřív než se do mě pustíte že je to pitomost,zkuste někde vyhrabat onen časopis...

nebylo to v aprílovém čísle?

No v tomto časopise bych takovýto aprílový žert nečekal.Matně si pamatuju,že v článku bylo napsano cosi o tom že intel testuje procesory o uřčitých Ghz a dale se v clanku uvadelo,ze jiz intel vyvynul a ma v trezoru procesor o frekvenci 36Ghz.

jo, vzpomínám si! Já to četl zase v PC World, léto 2003 nebo 2004. jj, prý že ho mají v trezoru

tehdy jsem to mu věřil, teď teda nevím no :)

proc by to mela byt pitomost? tak si to vemte:

Nehalem: 731 milionů tranzistorů u čtyřjádrové varianty

8086: 29k tranzistorů.

a ted vemte technologie dostupne na vyrobu nehalemu a vyrobte jimi cpu slozite jak 8086... sice vykon veskery zadny, ale tu frekvenci by to urcite vyhnalo...

A netýkalo se to IBM a tranzistoru? Mám dojem, že jsem v nějakém Computeru kdysi četl o tranzistoru s frekvencí snad 50 GHz, který byl chlazený héliem

ne určite se jednalo o Intel

Ja bych si s dovolenim taky jeden vzal.

Berte si, co hrdlo ráčí :)

Vy vůbec nechápete k čemu je proesor určen.

Když se tato informace dostala do světa prvně, tedy že intel uvedl prototyp 48 core CPU, paralérně s touto informací putovalo do světa, že jde PROGRAMÁTORŮM pro zlepšení multi-jádrových aplikací. Takže díky tomuhle přerostlému Atomu, který mimochodem skvěle drží TDP pod hranicí mým i7-920 budou aplikace vyžadovat spíš než vysoké frekvence právě více jader.

Btw, GTA IV jede naprosto plynule na DC 3GHz.

K těcm frekvencím, IBM uvedlo cca 3 měsíce spátny jakousi novou látku, která dokáže snést frekcenvce 100x-1000x větší než dnes a to při minimálním TDP (tepelných ztrátách, ne spotřebě jako celku). Jinak nevímc o má dělat frenkevnce se světlem procesoru, nesmysl jak hrom. Pokud by teoreticky měl dejme tomu 1 core procesor na třeba Nehalem architektuře takt 10 GHz, můžeme mluvit o výkonějším řešení než dnešní Nehalem (Westmere).

Rekl bych, ze kolega tim chtel rict, ze vzhledem k rychlosti svetla je problematicke lezt s frekvenci vyse. Protoze bohuzel ani EM vlna se neumi sirit rychleji. Proto pri 10GHz taktu narazime na problem, ze behem tohoto taktu se nam na vyzadani jednim prvkem muze vratit informace z mista maximalne 1,5 cm vzdaleneho (zjednoduseno).

Takze pokud mam pocetni jednotku na jednom miste cipu a pametovy registr 1,5 cm daleko, tak pokud vypocetni jednotka vysle signal s zadosti o data, informace z registru se ji vrati do dalsiho taktu (s trochou stesti)

Samozrejme jsou zpusoby jak to castecne obejit, ale kazdy spas neco stoji.

Aha, to mě vůbec nenapadlo, ale pokud je t otak jak říká bude jistě žáležet i na druhu vodiči po kterém data putují, při teoretickém procesoru při 10GHz si můžeme dovolit ledacos. Nicméně se omlouvám za první vyvrácení x).

Nicméně pokud se do toho vložila IBM a intel už kdysy prohlásil že chce dosáhnout 10GHz nejspíš to opravdu obejít půjde, máme se tedy na co těšit :).

Rychlost svetla je maximalni, nic jineho neni rychlejsi (o nicem rychlejsim nevime). Rychlost sireni el. pulsu zavisi hlavne na dielektriku a pohybuje se cca na 50-95% rychlosti svetla.

Moznosti obchazeni ktere mne napadaji jsou:

1) nastrkat kriticke soucastky co nejbliz k sobe

2) tam kde to jde, nevyzadovat data po kouskach, ale vyzadat si cely blok - takze se dlouho ceka na prvni data, ale dalsi hned nasleduji (pouziva se u pameti, i kdyz zatim prevazne z jineho duvodu nez kvuli dopravnimu zpozdeni)

3) kde to jde, prizpusobit architekturu tak, aby se nemuselo cekat na odpoved.

ale vime... rychlejsi nez svetlo je...svetlo. Vedcum se podarilo prekonat rychlost svetla v soustave cocek a zrcadel.

Niméně to nic neřeší, zradla v prostřed dialektrikum nedáš :))

Jasně, a hned potom zkonstruovali perpetuum mobile

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nadsvětelná_rychlost...

http://cs.wikipedia.org/wiki/Rychlost_sv%C4%9Btla...

http://en.wikipedia.org/wiki/Faster-than-light...

Zábavné. Chápu, že když někdo nemá představu u elementárních fyzikálních zákonech, může se mu jakýkoliv psaný text bez vzorců zdát absolutním důkazem o existenci čehokoliv.

Nicméně tě uklidním. Využití červích děr se při návrhu procesorů zatím neuvažuje.

o fyzickálních zákonech povědomí mám

kedze su vsade okolo nas, mali by sa zacat vyuzivat

http://www.youtube.com/watch...

Stiahnite si svetoznamu klasiku, knihu Diamantové polia v hodnote 5.9eur zdarma na mojej stranke.

ten paprsek putoval do minulosti?

Podařilo se určitým médiem vyslat parpsek, který měl skupinovou rychost vyšší, než je rychlost světla ve vakuu (c). Ovšem v těchto případech se skupinová rychlost nerovná rychlosti přenosu informace, která je vždy nižší nebo rovna c.

Tak se budou v budoucnu konstruovat procesory tak že jádra budou mít u sebe nejen cache ale i ram a bude se jednat o jakési izolované ostrůvky, pak jich může být kolik chce a plocha resp. vzálenost už nebude hrát takovou roli.

Můžu vás uklidnit, že o nic jiného se konstruktéři nesnaží. Pokud se podíváte na návrh vícejádrového CPU, tak vypadá přesně tak, jak popisujete.

Zcela zbytečné. Kdyby radši vykoumali jak navýšit frekvenci na 10GHz bez nadměrného zahřívání a spotřeby. Jistě více jader je dobré, ale moc aplikací to zatím využít neumí, což je velká smůla. Pár her, renderovací a profesionální SW + IE 8 a Chrome. To pořád nic moc. Chtělo by to, aby se i programátoři přizpůsobili a začali psát aplikace pro více jader a nebo aby dokázali využít GPU, které (a to si přiznejme) se během normálního provozu využívá maximálně. Podívejte se jaké brutální parametry mají karty od AMD/ATI a podívejte se na jejich využití. Zase se to vztahuje pouze na pár specifický aplikací, ke kterým nemá kromě her běžný uživatel přístup nebo je používá.

Příspěvek byl 1× upraven, naposled 08. 04. 2010 17:02

Když mi chce dát někdo "Nesouhlasím++", tak pod můj komentář alespoň napište PROČ. ;-)

Navyšovat frekvenci nad 10Ghz nemá moc cenu. Za dobu jednoho taktu totiž světlo uletí 3cm, takže vše mimo tento rozsah je mimo viditelnost procesoru, který by v podstatě přestal vidět sám sebe.

Celkem by mě zajímalo, kde se ten počet jader zastaví? Bude jich muset být 1000, aby se zjistilo, že to nemá cenu? IE8 nebo Chrome je to totiž fuk, jestli běží na jedno nebo vícejádru. Jako uživatel to nemáte šanci zpozorovat.

Jestli se zrovna nechystáte řešit nějakou soustavu nelineárních diferenciálních rovnic v reálném čase, tak vám stačí právě jedno jádro.

Podle Vás nemá cenu zvyšování frekvence a ani počtu jader. Co tedy? Výkon bude potřeba a kde ho potom získáme? Nějakých 10 GHz přes které se nemá cenu dostávat už nebude stačit.

Příspěvek byl 1× upraven, naposled 08. 04. 2010 18:17

Didaktik Gama > Intel 386 > Intel Celeron @ 700 MHz > Pentium 4 @ 2.4GHz > Core 2 Quad @ 2.83GHz | Nokia 3310 > Nokia 5310 > Nokia Lumia 820

Nemá cenu se snažit o něco, co z principu není možné. Aspoň tedy nic nevím o tom, že by se někomu podařilo překročit rychlost světla.

Zrovna tak nevím o jediné reálné úloze, která by se dala nějak smysluplně paralelizovat. Když teda pominu ten systém diferenciálních rovnic...

A co treba inteligence pro kazdeho protivnika v samostatnem vlakne?

Měl jsem na mysli desktop a PC. Hry se dají paralelizovat docela dobře, ale jejich nasazení míří spíš na konzole.

Reálné využití, když nepočítám aplikace, programované pro více jader, je například možnost v pohodě dělat na PC běžné věci a současně komprimovat film do MPEG4. Takže mně se dvoujádro hodí. No a programy s paralelním zpracováním už skutečně existují (a nejsou ani bůhvíjak drahé). Podívejte se třeba na http://www.bibblelabs.com/products/bibble5/features... ...

PR . Tak třeba IBM oznámila v roce 2001 sestrojení kvantového počítače, který dokázal provést faktorizaci čísla Shorovým algoritmem. Tehdy to bylo bráno jako brána do nového věku IT. Dnes se pochybuje o tom, zda se jim to vůbec podařilo, protože nikdo jiný nebyl stavu ten experiment reprodukovat.

Mimochodem, i fotonové procesory jsou omezeny rychlostí světla

A to je velký omyl. Právě prohlížeče mohou pracovat s mnoha vlákny. Je tam Java script engine, provádí se vykreslvání spousty grafických objektů, což lze taky celkem dobře provádět vícevláknově, máme taky několik stránek otevřených.

Tady máš budoucnost: http://hw.cz/nanofotonovy-lavinovity-f... ...

10GHz ? nepotrebuji, aby me zachvili zacal procesor ozarovat.

Ja to nepovazuji za zbytecne, mam ctyrjadro a furt mam pocit, ze je to zatracene malo.

Dokazal bych tech 48 jader vyuzit uplne v klidu. Doufam, ze se mi v brzy podari prejit na 8 jader.

To, ze vy neumite vyuzit potencialu vice jader je asi dano tim, ze pouzivate parodii na OS.

Nemam problem s nastavenim, aby mi aplikace pro kodovani videa, nebo upravy fotek (ono skladat panoramata ze 40ti fotek si vezme na vykone masine az desitky minut, nebo HDR fota) pracovaly ve 4 vlaknech.

Pak vzhledem k tomu, ze mam OS zkompileny ze zdroju, tak jakakoli aktualizace se musi kompilovat a tady vice jader opravdu ocenuji, GCC je velmi dobre optimalizovane na beh ve vice vlaknech. Momentalne kompilim v 5ti vlaknech a diky tomu uz necekam na zkompilovani FireFoxe 15min, ale nyni 1min, takze se mi kompilace balicku priblizuje dobe, jako binarni aktualizace ostatnich dister.

Pak je tu velice skvely planovac uloh, ktery dokaze optimalne rozhazet jednovlaknove aplikace (ono by bylo asi blbost chtit po programu 'ping' vicevlaknovy beh) po jadrech, tak aby byla optimalne zatizena, v cemz Microsoft (R) neustale zaostava (aby ne, kdyz je jeho hlavni starost, aby to hlavne ladilo oku).

V zamestnani vyuzivam virtualizaci VMWare a dnes si jiz neumim predstavit, provozovat to na jednom jadru.

Takze to ze vy neumite vyuzit potencialu vice jader, neznamena ze i my ostatni jsme na tom stejne, chtelo by si nekdy zkusit rozsirit obzory.

PS: cetl jsem, ze se jiz delaji pokusy na PC se zavadenim GNU/Linuxu pri bootu do GPU od Nvidia, kde pak CPU hraje velmi podruznou roli. Pry by to mel byt peknej hukot, tak doufam, ze to brzo bude nasaditelne i pro nas ostatni.

omg to co píšou tučňáci... Pořád mimo místu. Já neřekl, že ty jádra nedají využít. Sám renderuji a tak využívám všech jader na 100%. Ale pointa byla v tom, že stejně většina SW na kompu nedokáže více jader efektivně využívat a že by pro ně bylo lepší, kdyby se zvýšila frekvence procesu, načež jsem dodal, že se měli raději přizpůsobit programátoři.

Mimochodem toto je debata především o HW. To, že si musíš kompilovat něco v Linuxu je pěkné, ale co s tím? A navážet se k tomu do MS je už ubohost. Vezmu-li v potaz, že podle testů dokáže Windows 7 využít moderní HW lépe než Ubuntu (viz testy komprimace atd.), tak tyto plytké tlachy zde nemají co dělat.

Když mi chce dát někdo "Nesouhlasím++", tak pod můj komentář alespoň napište PROČ. ;-)

To, že si musíš kompilovat něco v Linuxu je pěkné, ale co s tím?

No predevsim prave proto, ze chci ze sveho hw vytahnout maximum.

Ono binary pro i386 obecne asi moc optimalizovane nebudou, ze?

Ma to sice nevyhodu, ze pri zmene CPU musim vse rekompilovat, ale to je dan za vykon.

Ten test W7 x Ubuntu bych rad videl, do te doby neuverim, jinak na Ubuntu mam taky svuj nazor, je to hlavne stratovaci distro pro novacky, az se rozkoukaji, tak prelezou na nejake poradnejsi distro.

Tady jsou treba testy Gentoo x Ubuntu

http://www.linux-mag.com/id/7574/1/...

a Ubuntu se moc necape, proto ta kompilace.

Teď ti asi zbourám svět, ale nevadí

- Kódování videa bude nutné jen do té doby, kdy budou fachčit nosiče. Až si film to stáhneš, tak nic kompilovat nebudeš.

- Pokud by ses bavil o domácím videu, tak chci vidět, kde budeš brát čas na střih hodin a hodin záznamu, abys měl pocit, že tě procesor brzdí. (Že se teď na kolejích nudíš, neznamená, že to tak bude pořád)

- Úprava 40ti fotek zabere především tvůj čas, ne čas procesoru. Až to v dávce spustíš, je jedno, jestli to trvá sekundy nebo minuty.

- Kompilace OS a vůbec všeho, co se ti dostane pod ruku, svědčí jenom o tom, že se prostě nudíš. Ty věci se dají stáhnout zkompilované přímo na tvůj HW.

- WMWare používá v práci minimum lidí, zrovna jako se málo lidí v práci věnuje řízení F1. Nevím, jestli mám teď zaměstnavateli říct, aby mi to tam hodil, abych teda podle tebe dovedl využít potenciál 48mi jader

co to meles?

na to vys nema cenu ani reagovat, to stema fotkama si nepochopil, ja nemyslim treba zmenseni, to je jasne, ze to delam v davce, ale slozeni panoramatu co jsem treba z veze se stativem nafotil na dovce, ve dvou radach po 20ti snimkach, vnitrne se to prevede do tiffu a nez to perspetivne zkrouti, aby to sedelo na kontrolni body a slepi, tak je to opravdu na to uvarit a vypit kafe, a kdyz nejsem s vysledkem spokojen, zacinam znova s jinyma kontrolnima bodama. Takto jsem schopnej kvuli jednomu panoramatickemu snimku zabit skoro cely den.

Kde se daji stahnout binary optimalizovane pro Phenoma? nemluve o MB...

No tak me VMW zamestnavatel koupil, protoze jej proste potrebuji pro virtualizaci Windows. Ten CPU by asi neprosel, ale chci jej domu.

To rozhazeni jednovlaknove aplikace je nesmysl - pokud vetsina akce jede v jednom vlakne, tak je uplne jedno, kolik jader ma cpu, protoze to muze jet v jednu chvili jenom na jednom. OS to akorat prehazuje mezi jadrama (vetsinou kvuli tomu, aby se jedno vyrazneji neprehrivalo), ale z hlediska vykonu to vyjde na stejno, jako kdybys mel jednojadro.

Dobre, ale bude urcite rozdil, pokud pojede 40 jednovlaknovych procesu na jednom jadre, nez 10 procesu na kazdem ze 4 jader. Tim nemyslim, ze ty apliky pojedou rychleji, ale ze kazde z jader ma vetsi vykonovou rezervu pro okamzite zatizeni. Planovac uloh ve Windows (TM) trpel, ze pokud bylo jedno jadro mene vytizene, zacal na nej stehovat procesy a kdyz se to prvni odlehcilo, tak zpet a furt dokola, coz zere procesorovy cas, uz to maji vyresene?

Jestli mas 40 procesu na 4 jadrech nebo jednom je samozrejme rozdil, jenze problem je, ze casto (treba u her) zere vetsinu vykonu prave jeden proces. Takze jeden proces spotrebuje 20x vic vykonu nez tech 39 dalsich dohromady. Tady ti pak vetsi pocet jader nijak zasadne nepomuze a to zadny OS dneska nespravi.

Co se tyce prehazovani procesu mezi jadrama - to by afaik zadny cas navic zrat nemelo. Ono to je podobny jako u normalniho multitaskingu, tam taky musis uchovavat stavy procesu v pameti pred prepnutim na jiny proces a pak to obnovit. Jestli to budes delat porad v ramci jednoho jadra nebo pokazde na jine zasadni rozdil nejspis nebude. To uz ma vetsi smysl si stezovat na to, ze multitasking je pomalejsi nez kdyby bezel jenom jeden proces a nebyl nicim prerusovany.

A dneska snad v kazdem OS muzes nastavit afinitu procesu a rict, na jakych jadrech ma bezet, takze ho muzes zamknout na jedno jadro treba.

já bych ho chtěl domů

Teda na tom by se pařilo GTA IV

Ovšem, jestli by to ještě pořád nebylo málo

No to je taky možné