Intel zahájil naplno prodej dlouho očekávaných procesorů Pentium 4 vyráběných 90nm technologií. Mnoho bylo známo ještě před oficiálním uvedením, dost ale zůstávalo skryto. Podíváme se tedy, co zajímavého Prescott skrývá.
Po mnoha a mnoha měsících konečně nastal vytoužený okamžik a Intel uvolnil procesor, kterému se dlouhou dobu říkalo Prescott. Jedná se o třetí skupinu procesorů řady Pentium 4. Tentokrát se kromě obvyklých změn přidaly i další vlastnosti.
Třetí skupina bývá poslední ve své skupině, uvidíme, jestli příště (tj. procesor s kódovým označením Tejas) přijde Pentium 5 nebo ještě Pentium 4. Procesory Pentium III měla taktéž tři skupiny.
Co Prescott přináší?
Změn není zrovna málo, pusťme se tedy do nich. SIMD technologii podporuje hned čtyřmi úrovněmi – MMX (MultiMedia eXtensions), SSE (Streaming SIMD Extensions), SSE2 a nově i SSE3. To obnáší 13 nových instrukcí, které nejsou jasně ohraničenou ucelenou skupinou jako předchozí, spíš doplňkem všech. Další změnou je změna délky zpracování instrukce, která se v Prescottu prodloužila o třetinu (tj. z 20 na 30).
Ořezaný Prescott
Nejde o procesor upravený kapesním nožíkem, ale o účelově oslabenou verzi pro jednoúlohové stroje. Uvaří se to následovně: vezměte jeden procesor s jádrem Prescott a vypněte mu HyperThreading technologii. Poté jej prodávejte s nižší cenou.
Proč proboha? Důvod je prozaický – běžní uživatelé chtějí výkonné procesory, ale nechtějí za ně moc platit. Prozatím bylo řešení jednoduché – omezila se velikost L2 cache (typicky na čtvrtinu), čímž vznikl procesor s obchodním názvem Celeron. Další možností je zbavit jej aktivní podpory víceúlohového zpracování (HyperThreading). Pokud na takovém procesoru poběží jeden program (např. počítačová hra), bude podávat vzhledem k velké L2 cache dobrý výkon. Pro firmu však takový procesor nemusí vyhovovat, protože uživatel zde typicky pracuje s více úlohami zároveň. Firemní zákazník je také schopen za vyšší výkon (neboli HyperThreading) zaplatit. A právě o to Intelu jde.
Spektrum procesorů Intelu je nyní široké i při shodné či obdobné frekvenci. Prozatím jsou všechny pro shodnou patici Socket 478:
- Celeron (s jádrem Northwood)
- Pentium 4 (bez HyperThreading technologie s jádrem Northwood)
- Pentium 4 (s HyperThreading technologií s jádrem Northwood)
- Pentium 4 (s HyperThreading technologií s jádrem Northwood + 2 MB L3)
- Pentium 4 (bez HyperThreading technologie s jádrem Prescott)
- Pentium 4 (s HyperThreading technologií s jádrem Prescott)
Letošní rok dříve nebo později přidá ještě další:
- Celeron (s jádrem Prescott)
- Pentium 4 (s HyperThreading technologií s jádrem Prescott + 4 MB L3)
To ale nebude jednota v patici, protože do hry přijde LGA-775.
Nové modely Northwoodu
Příchodem Prescottu se automaticky neháže dosavadní jádro do koše. Intel uvedl také Pentium 4 „Northwood“ s vnitřní frekvencí 3,4 GHz a FSB 800 MHz. Vedle toho zrychlila také verze Extreme Edition se 2 MB L3 cache na stejnou metu 3,4 GHz a FSB 800 MHz. Jsou to zároveň nejrychlejší a poslední procesory s tímto jádrem; rychlejší bude jen Prescott, až přijde čas.
Za kolik?
Peníze jsou až na prvním místě. Intel volí finanční politiku nové řady do té míry razantně, aby oslabil konkurenční procesory i vlastní Pentia 4 „Northwood“. Podobně se choval například při propagaci procesoru Pentium 4 a původního čipsetu i845 v době, kdy se stále prodávala oblíbená Pentia III „Tualatin“. Intel to vyřešil jednoduše – při pravidelném zlevňování pomáhal jen Pentiím 4 a Pentia III ponechal na původních cenách, takže se po nějaké době stala pro běžnou veřejnost neprodejná.
Intel se již zbavuje především všech Pentií 4 s jádrem Northwood a externím taktem 533 MHz (resp. 4x 133). Proto jsou v oficiálním ceníku mnohdy dražší, než jejich 800MHz bratři. Jejich katem je Prescott bez HyperThreading technologie s označením 2.80A GHz. Ostatní varianty Prescottu ponesou za frekvencí doplňkové písmeno E.
Následující graf jasně ukazuje, že Northwood i Prescott stojí nyní stejně. Na hypotetickou otázku „proč?“ je možné odpovědět jednoduše – ne všechny základní desky podporují Prescott, takže jejich majitelé při potřebě upgradu sáhnou po nových procesorech s jádrem Northwood.
Po internetu se potulují nejrůznější ceníky budoucího vývoje cen Pentií 4 s jádrem Northwood. Téměř bez výjimky se píše o slevě, ovšem o kolik a které procesory, ty informace se různí. Navíc to nejsou oficiální informace potvrzené výrobcem. Jediné, co z toho lze vyčíst je fakt, že se ceny posunou směrem dolů.
Všechny uvedené ceny jsou za jeden kus při odběru 1 000 kusů. Cena nezahrnuje dopravu ani místní daně. Pokud distributor odebere větší množství, cena se pochopitelně může snížit.
Podpora čipsetů
Prescott je podporován již existujícími čipovými sadami, není tedy nutné čekat na „devítkovou“ generaci 910/915/925P. Jedná se tedy o kompletní řadu 848P, 865 a samozřejmě současná jednoprocesorová vlajková loď 875P. Prescott můžeme též spojovat se sadami VIA PT880 nebo SiS655TX.
Obecně se musí čipová sada a Prescott shodnout na externí frekvenci 800 MHz v základním režimu (tj. bez přetaktování), podpoře zdroje VRM 10.0 (což obnáší i šestibitovou volbu napětí procesoru), násobiči s větším rozsahem apod.
Podpora základních desek
Již delší dobu někteří výrobci motherboardů zveřejňují seznam výrobků, podporujících procesor Prescott. Kromě „správného“ čipsetu totiž musí základní deska být kompatibilní s příslušným FMB a obsahovat i příslušný napájecí zdroj procesoru (VRD 10.0). Zde je výčet specializovaných stránek či výsledků hledání. Číslo znamená počet základních desek (k 31. lednu 2004):
- Abit (nemá)
- Albatron Technology (nemá)
- AOpen (7)
- Asus (18)
- Biostar (nemá)
- ECS (nemá)
- FIC (nemá)
- Gigabyte (30)
- Chaintech (2)
- Microstar (nemá)
- Tyan (nemá)
Je však nutné upozornit na fakt, že kromě hardwaru musí Prescott podporovat také BIOS. Většina výrobců základních desek na to upozorňuje.
Odhad výkonu
Procesor Prescott má relativně velký potenciál. Dvojnásobná datová cache L1 významně zrychlí aplikace, kde velikost dat se vejde do 16 KB (ale kde 8 KB předchozích Pentií 4 nestačilo). Obdobně se významně zrychlí programy, vyžadující pokud možno 1 MB cache (zde druhé úrovně). Pro toto nemusí být programy výslovně upravovány.
Další inovací je SSE3, což obnáší nové instrukce a tudíž nutnost úpravu programů. Svět ale nemusí honem honem přepisovat veškerý software jen proto, že nějaký Intel uvedl nový procesor s novými instrukcemi. Jde spíš o plynulý proces, kdy je podpora nových instrukcí (zde SSE3) implementována do nových verzí programů, případně do updatů. SSE3 tedy urychlí programy, ale až v průběhu měsíců až let.
Vedle těchto optimistických výhledů však je nutné přihlédnout na umístění procesoru v rámci frekvenčního rozpětí. Lze odhadnout, že Prescott je navržen pro frekvenční rozpětí zhruba 2,6 až 5 GHz. Na spodní hranici (tj. od 2,6 do 3,4 GHz) nemusí mít takový výkon vzhledem k 30stupňovému rozkladu, ovšem právě ten může excelovat při horní hranici (tj. od 4 do 5 GHz).
Procesor je nedělitelná součástka, proto jej musíme hodnotit jako celek. I při nižší frekvenci může poskytovat vysoký výkon s přihlédnutím na nároky softwaru a na jeho optimalizaci na konkrétní procesory. Jak bude přibývat programů optimalizovaných pro Prescott, bude stoupat jejich výkon pouhou změnou softwaru.
Budoucí vývoj?
Známe-li minulost, předvídáme i budoucnost. První Pentium vyráběné 0,6µm technologií mělo 90 MHz, dodatečně byl vytvořen 75MHz model. První Northwoody měly vnitřní frekvenci 2,0 a 2,2 GHz, později Intel přidal i pomalejší modely až do 1,4 GHz. Je tedy velmi pravděpodobné, že se obdobně zachová i nyní – podle tohoto vzoru bychom v průběhu jara mohli spatřit procesory Prescott s vnitřní frekvencí pod 3 GHz s cílem nahradit původní jádro (v tomto případě Northwood). Nová výrobní technologie teoreticky umožňuje rychle zvyšovat frekvenci procesoru. Je možné, že 4GHz verzi spatříme na pultech ještě letos.
