Intel: Moorův zákon vydrží nejvýše do roku 2021

Diskuze čtenářů k článku

Fabio  |  02. 12. 2003 13:49

Když si uvědomím že můj procesor je tak 10x rychlejší než byl před (cca) 5 lety, vím kolik udělá operací za minutu, kolikrát systém mezitím zjistil jestli jsem náhodou nepohnul s myší, případně nezmáčkl nejakou tu klávesu .... tak mi není jasné proč se ten zkur... Word už dvě minuty neozývá.

  A tak to bude furt.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Kaspery  |  02. 12. 2003 14:27

Programatori dnesni doby nechutne plytvaji vykonem PC. Je s podivem co drive dokazali vtesnat do 500kb, ale hlavne ze na me po instalaci Office ve Wordu vyskoci "sponka".

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Drake  |  02. 12. 2003 17:21

640KB bude stačit každému...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
blesk  |  02. 12. 2003 17:36

Přesně tak. V programování jsou podle mě velké rezervy  pro zvýšení výkonu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
rich  |  02. 12. 2003 18:44

...to je asi zpusobeno ekonomickym modelem vyvoje software...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Kratochvíl  |  02. 12. 2003 20:56

Mas v jistych ohledech pravdu, ale je tu jiny problem - sam pracuji jako programator a ze zkusenosti vim, ze dnes se nekouka na kvalitu vyvoje, ale na dobu. V dobe, kdy se jeden megabyte rovnal mesicni vyplate programatora, melo smysl optimalizovat kod. Dnes je prioritou, aby se napsala aplikace co nejrychleji - ze chod aplikace pomaly? Nevadi - pridame pamet, procesor nebo cely server - stale se to vyplati. Otazkou je, jestli je to spravne. V kazdem pripade je to tak.

Pamatuji si, kdyz jsem vyvijel aplikace pro Spectrum - 48KB RAM a muselo to stacit - vic proste k dispozici nebylo. Dnes? Koupime vice pameti A v podstate ani to neni nutne-vzdyt system umi skvele swapovat. A tak je to se vsim. Drive se proste napsala aplikace a pak se musela zoptimalizovat, aby poradne chodila - dnes se proste proda a mozna za par mesicu se vyda nova verze, ktera je rychlejsi, stabilnejsi a bezpecnejsi...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Slonik  |  03. 12. 2003 02:15

Také si na to vzpomínám. Na střední škole jsem před mnoha a mnoha lety dělal jakousi "ročníkovou práci". Na papíře to bylo hned, ale pak se to muselo dlouho optimalizovat, aby se program do počítače vůbec vešel .

Nynější zkušenost je taková, že pokud si pořídím novější verzi software, tak bude na stejném počítači běhat vždy pomaleji. A tak radši používám starší programy. Nejsou tolik "žravé" a navíc běhají rychleji. Fakt nechápu, proč program na psaní dopisů potřebuje pro svůj běh spoustu paměti a jeho instalace zabírá desítky či stovky MB

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Chocholaty  |  03. 12. 2003 16:07

Ja jsem pri jedny semestralce pouzil pro vyvoj Amuga 500 + sw emulator PC. Melo to vykon jako 10% PC XT (coz byla tehdy nejrozsirenejsi platforma). Na tom emulatoru to jakz-takz behalo, kdyz jsem to pak pustil na i386, tak to behalo rychlosti blesku. Rekl bych, ze to byl nejlepsi bic na psani dobre optimalizovaneho kodu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Marián Petrík  |  07. 12. 2003 16:13

No, to všetko je síce pravda, ale exponenciálne sa zvyšuje aj zložitosť aplikácií. Nehovorím o textových editoroch samozrejme. Pokiaľ súčasný stav považujete za mrhanie výkonom, tak o desať rokov budete len neveriacky krútiť hlavami, páni. Trend smeruje k využívaniu genetických algoritmov, neuróniek (...) v najrôznejšom softvéri. Programátor už nemôže kontrolovať, mnohokrát ani mať prehľad o všetkom, čo jeho aplikácia robí na nižších úrovniach ako je užívateľská. Používanie robustných programovacích metód ako GA dáva veľké možnosti, ale vyžaduje rýchlosť spracovania na úplne inej úrovni ako bežné procedurálne, resp. objektové programovanie.

Osobne by som stavil na paralelné architektúry počítačov.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomas  |  02. 12. 2003 12:03

nejsem odbornik, ale kdyz vydelim rychlost svetla cca 300 000 km/s (300 000 000 000 mm/s) rychlosti 10Ghz (10 000 000 000), vyjde mi, ze za 1 takt urazi svetlo vzdalenost pouhe 3 cm. Jestli pocitam dobre :) A rychlost el. proudu je shodna s rychlosti svetla, takze imho delka spoje, ktery by prenasel informaci na teto frekvenci by nemohla byt vetsi nez 3 cm. Samozrejme by se jednalo o vnitrni takt procesoru, kde jsou vzdalenosti hodne male. Ale mohou s tim byt problemy? Protoze jako laik bych rekl, ze vsechno co povesim na hodiny procesoru nemuze byt dale nez prave ty 3 cm, proto bych predpokladal, ze miniaturizace je nezbytna budoucnost. Jaky je vubec strop v soucasne technologii a s tim pouzite frekvenci?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Julda  |  02. 12. 2003 12:45

Taktak. Jinak rychlost proudu je nizsi nez svetla, proto by chipy musely byt mensi nez 3x3mm !!!!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
strateg@post.cz  |  03. 12. 2003 07:29

Takze chces rict ze elektricky vzruch se siry rychlosti 30000km/s? Hmm...nejses ty nahodou ze Zemeplochy?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Julda  |  03. 12. 2003 13:06

1) neumis cesky, zadne siry ale siri

2) svetlo uleti 300.000km/s, ve vodici je to min, ale dela to na 10GHz 3cm, tzn. aby bylo zpozdeni akceptovatelne tak musi byt chip velikosti radove max 10% delky vlny, jinak se to nedomluvi a nebude pracovat !!!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ja  |  29. 12. 2003 00:17

viděl jsi někdy výrobní linku? v podstatě jde o to , že na rychlosti světla nesejde, protože když se s tou informaci pracuje tak jde pouze o to, aby urazila vzdálenost mezi dvěma součástkami za předem odhadnutelnou dobu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vít  |  02. 12. 2003 10:50

Dřív nebo později budou vyvinuty kvantové počítače, které budou o mnoho řádů rychlejší než ty současné.
Jen se toho dožít

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Fireman  |  02. 12. 2003 11:37

Dřív nebo později se vyvine umělá inteligence která svůj kod sama zoptimalizuje aby nebyla tak bržděná a poté se pustí do stavby rychlejšího stroje (pro ni samotnou) a až bude dostatečně rychlá pro svoji spokojenst... zničí zbytek světa...
... anebo ho naopak zachrání (to podle toho jak na tom zrovna bude lidstvo), aby ho po té mohla zničit sama

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Koala  |  02. 12. 2003 11:43

Tak to ja radsi zustanu u sveho Pentium III a zachranim lidstvo tim, ze ho nebude met co znicit

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jose  |  02. 12. 2003 12:08

Lidi, probudte se !!!  
Vzdy vsechno kolem je jenom MATRIX.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
helios  |  02. 12. 2003 16:48

problem kvantovych pocitacu zatim spociva v tom ze kvantove vypocty jsou dosti nepresne a museji se vickrat opakovat aby se dosahlo presnych vypoctu. dokud se neodstrani tenhle problem tak moc masove nemaji budoucnost..
(muj lame nazor. vidim do toho jen trosku..)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Uživatel63  |  02. 12. 2003 08:35

...ale máme tu ještě třetí rozměr. Zatím jsou problémy technologické a taky s chlazením, ale ty se vyřeší, když se do toho naleje dost peněz. A ty my jako obvykle rádi poskytneme, že?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ivan  |  02. 12. 2003 05:44

Tento blud, že Mooreův zákon ještě platí, nebo snad ještě platit bude (!?)  se objevuje znovu a znovu (naposledy tu nedávno něco takového psal tuším J. Hlavenka)... autoři těchto článků zřejmě neumí počítat nebo přemýšlet (anebo spíš snadno naletí lžím marketingových oddělení některých firem).... Mooreův zákon už přinejmenším 2-3 roky neplatí - každých 18 měsíců se (už) nezvyšuje dvojnásobně ani počet tranzsistorů na jednotku plochy (tedy hustota integrace) ani počet transistorů na jeden čip ani výpočetní výkon (na což bývá M. z. převáděn) - růst je už podstatně menší - vývoj se postupně zpomaluje... Kdo se chce o této skutečnosti přesvědčit, ať se podívá do nějakých historických přehledů, kolik tranzistorů měly čipy (procesory, paměti) např. v r. 2000, 2001, 2002 a letos, jakou měly plochu (výkon) apd.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Back  |  02. 12. 2003 06:53

Jasně, že Gordonův zákon již neplatí. A na předáškách to přiznává sám Moore. Říká, že se cyklus zavádění nových výrobních technologií protahuje na dvojnásobek, tedy na 4 roky ( ze 2 ). Vemte si o kolik stoupla letos rychlost pocesoru, z 3GHz na 3.2 GHz. Myslím si, že vývoj soušasné technologie uplně zkončí do 4 let na 45nm. Nechápu, jak někdo může v tak zásadních otázkách vyplodit takovou nepřesnost.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
noname  |  02. 12. 2003 08:23

nemyslím si že neplatí, pouze u masových počítačů už to přestává ztrácet význam, v podstatě neexistuje aplikace či hra, která by nějak lépe využila 3,2GHz procesor oproti řekněme 2,2 GHz (vyjma hodně minoritních jako je kódování DivX a pod., ale to nejsme opět u masy). A když to masa nepotřebuje, tak si to nekoupí a tak nové lepší procesory existují, ovšem jejich návratnost není tak rychlá a tak se masová výroba a tedy nejdražší část - změna továrních strojů a postupů - posunuje. IMHO je ale dnes možné vyrobit procesory s dvakrát větší hustotou tranzistorů než před dvěma lety.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
back  |  02. 12. 2003 09:32

Kopíruji z diskuzi na Anandtechu:





I could never imagine that. I mean in 2008 when they hit 22nm the gate oxide is only going to be something like 10 atoms thick. You mean an insulator can't work only being 3 atoms wide?


Další:The results are in: Moore's Law has failed!

Actually, I always felt it was more like Moore's Theory anyway. Clearly, at some point, shrinking the process is no longer possible.

Z Tvých přízpěvků je vidět, že jsi velký nadšenec a dokonce sníš o tom, že by procesory mohly přesáhnout 10GHz.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
it  |  03. 12. 2003 12:07

Mne osobne taky prijde, ze posledni dobou se tempo dost zpomalilo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
noname  |  01. 12. 2003 19:11

mimochodem zvěsti o smrti moorova zákona slýchám od Intelu, IBM a podobných co pět let. Já to chápu přesně opačně - do roku 21 platit bude, to mají již vymyšleno, jen musí vymyslet dostatečně robustní výrobní postupy, aby se to vyplácelo dělat ve velkém. Poté jejich představivost nesahá, což neznamená, že tomu tak nebude. I když možná počet tranzistorů platit nebude, jistě se najdou jiné cesty pro zvýšení výkonu, ať už to jsou vícestavové tranzistory, či něco komplet jiného.

Mimochodem jak si všímají pozorovatelé - v dnešní době klesá potřeba po rychlosti procesorů, už to není ten nejdůležitější parametr a lidé už to nevnímají jako největší brzdu svého stroje. Prostě i nejlepší gamesu si zahrajete s dobrou grafárnou i na 2 i na 3 G strojích, office a windows je to v podstatě jedno, takže spíše si myslím bude nyní tlak na snížení výrobních nákladů (zavedení plastových, nebo částečně plastových procesorů), minimalizace (té není nikdy dost). Nový hlad po výkonu se ale jistě brzo zjeví - 2005-7 tu budeme mít povídání si s počítačem, 2010-2015 virtuální realitu. Kvůli internetu a internacionalizaci vůbec bych si ovšem tipnul, že nové technologie budou vždy chtít mít spojení se světem a linky do internetu nikdy neporostou tak rychle, imho i v roce 2005 bude ve většině států dostupné jen 2 Mbit ADSL a 2010 stále jen 50 Mbit. Takže pro virtuální realitu po síti se bude párgigový (v roce 2005 6 Gigový, v roce 2010 20 Gigový, 2015 100 gigový) procesor nudit, i když bude hodně výkonná komprese. Možná ovšem právě pro vyřešení problému s páteří se nebude třeba obraz přenášet tak jako nyní, ale budou se přenášet textury a pohyb, a procesory budou tak rychlé, že si to budou renderovat samy až u příjemce. To přidá i další možnosti (možnost změny reality, třeba ve filmu se budete moci volně procházet) a tak by to mělo být populární a tedy rozšířené. Možná se také dočkáme znovuzrození starých herců, každý si bude moci dělat vlastní filmy s populárními hvězdami dle výběru a peněženky (arnold za 40$/10 minut scéna, marlon brando 50$, nastasia kinski 180$, ....). Samozřejmě v té době digitální televize umožní přenášet spoustu zábavy, průměrná velikost obrazovky bude okolo 1 metru a každý bude mít v průměru 2. a tak dále

V Africe bude toho času většina lidí mrtvých na Aids, v Asii také a jen to ji zachrání před hladomorem. Evropani a američani budou přitom čumět do bendy, neboť většinu práce za ně udělají vietnamci a stroje.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pulcoun  |  01. 12. 2003 19:46

good idea

No chtěl jsem si updatnout Pc, ale jak tak koukám ještě chvilku počkám

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
quixote  |  03. 12. 2003 08:31

A potom pride Be jeden sest sest E eR...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
deda.jabko  |  01. 12. 2003 19:50

(OT) jirka krampoul 1000Euro - aby nas do te doby neuslapali cinani - jejich dost, maji docela slusne technologie (resp. dostatek spionu, kteri se k zakladnim technologiim dostanou), aby to nebyli oni kdo bude diktovat budoucnost.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Julda  |  01. 12. 2003 20:30

To je hodne optimisticke, ja myslim ze treba co se tyka netu tak tu mame ve 2020 tak max 2mbit, no protoze zijeme v CR .

To chce do budoucna neco technologicky lepsiho, treba pruhledne velkoplosne LCD panely, holoprojektory,.... Cesta miniaturizace, spotreby (treba PC velikosti hodinek) je lepsi nez jenom pouhe zvysovani vykonu, jak nas to nuti vyrobci....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
dfgdfg  |  02. 12. 2003 00:07

ale tady vubec nejde o vas, vyrobci to nuti proto aby se zlevnila vyroba a zaplatil vyvoj. aby elita mohla levne pouzivat vyspele technologie. A jediny zpusob jak neco ufinancovat je nechat to zaplatit masam. jedno euro pro milion lidi a nebo milion euro pro jednoho cloveka?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BlackRider  |  02. 12. 2003 08:47

LCD panely nikdy nebudou pruhledne, protoze potrebuji podsvetleni. Tohle resi OLED technologie a ta uz se pomalu rozsiruje.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Julda  |  02. 12. 2003 12:40

A proc by nemohl byt LCD panel na skle? A vyuzivalo by se okolni svetlo......

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BlackRider  |  02. 12. 2003 15:36

No on by asi moch bejt na skle, dokonce sem snad nekde videl pruhledny hodiny, ale to je klasickej cernej display. Barevnej display je ale slozenej z barevnejch filtru ktery samozrejmne snizujou pruchod svetla a tak bez podsvetleni proste i bila vypada cerne.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Julda  |  02. 12. 2003 16:39

Ja myslim treba i tohle, ale nikde se to neprodava, prestoze to vypada do efektne.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Adam  |  03. 12. 2003 11:24




A co treba pruhledove displeje ve stihackach?


Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Julda  |  03. 12. 2003 13:02

Tohle by bylo super do aut

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
zdendax  |  03. 12. 2003 21:02

heh...v autech už to taky je...někde jsem viděl prototyp s GPS navigací promítanou na předním skle

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BlackRider  |  03. 12. 2003 13:19

No nevim jak fungujou, ale LCD to nebudou protoze musej bejt videt i v noci tzn. svitit...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Julda  |  04. 12. 2003 00:03

No vzdycky nemusi... chci rict ze pri spouste pouziti staci pasivni LCD.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
pepa.r  |  02. 12. 2003 02:06

mno hodne zapominame na spotrebu a tepelny vykon:
. v roce 2006 budou v PC 3 zdroje .. 1 pro desku, chipset, disky, pamet .. 1 pro procak, .. 1 pro GPU .. = obyc. zasuvka nebude stacit, pocitac se bude zapojovat do motorovech 380 ...

.. taky ocekavejme fenomen levitujicich pocitacu - vetraky odvadejici vzduch budou tvorit kolem PC vzduchovy polstar

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
tomaz  |  02. 12. 2003 14:22

ale ne, to bude uplne jinak, k pocitaci bude mensi "krabice" (neco jak dnes UPSka) a v ni bude malinkaty reaktor, to by melo par let stacit...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Adam  |  03. 12. 2003 11:29

jj, jen staci z koupelny dovest hadici ze studenou vodou na chlazeni a obcas upustit ze zadu reaktoru parni ventil, aby to nevybouchlo

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
tom  |  02. 12. 2003 12:42

Ja vidim blizkou budoucnost v Centrinu, Pentiu-M a v notebookach. Vykon Pentia-M s pouhymi 1.3 GHz ukazuje, ze Intel umi delat dobre procesory. Dneska neni takovy rozdil mezi notesem a desktopem, takze pokud notebooky jeste zlevni, proc kupovat stolni PC. Staci si jenom pripadne poridit nejaky pekny monitor, mys a klavesnici. Zrejme bude snaha delat procesory s mensim prikonem a nizsim vyzarovanim tepla.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
qqqqq  |  01. 12. 2003 18:29

a co jako amd dokazalo? pretaktovavat athlona pro slot 1? Hmmm .

Samozrejme jedine reseni je vicestavova logika - jeden byte jeden drat, jeden celltranzistor.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
qqqqq  |  01. 12. 2003 18:29

slot a samozrejme

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jarry  |  02. 12. 2003 07:49

AMD dokazalo asi to, ze s polovicnou frekvenciou a starsim vyrobnym procesom dosahuje vyssi vykon nez Intel na dvojnasobnej frekvencii a modernejsou vyrobou. To je myslim co do moznosti dalsieho zvysovania vykonu dost relevantne. Casom sa to rozhodne bude tykat aj Intelu, ked sa narazi na limity vyrobnej technologie co do rozmeru a frekvencie...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Fireman  |  02. 12. 2003 08:08

AMD dokazalo asi to, ze s polovicnou frekvenciou a starsim vyrobnym procesom dosahuje vyssi vykon nez Intel na dvojnasobnej frekvencii a modernejsou vyrobou.

To znamena ze ten 4x rychlejsi Intel je stale pomalejsi? To mi jako chcete namluvit ze athlon 800Mhz je rychlejsi nez P4 na 3,2Ghz? A nezapominate treba take trochu treba na P3kove Xeony a jim podobne?

AMD ma skvely vykon to je bezpochyby, sam mam doma AMD. Ale porovnejte je jinde nez ve hrach a 3D markach a podobnych nesmyslech... Zkuste na nem komprimovat film, nebo mu dejte neco hodne narocneho na vypocet. Zkuste treba ktery procesor jako prvni najde 24 ciferne prvocislo  . Pokud jste zarytej AMDckar tak to raci nedelejte... muze vas to totiz velice nemyle prekvapit...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr  |  02. 12. 2003 09:23

Musím s tebou souhlasit. Ale to nemění nic na tom, že největší brzda PC není ani Intel ani AMD ale hardisk.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vít  |  02. 12. 2003 10:42

Ale kdepak, dnešní disky dávaj 50 MB/s, když si nastripuješ 2, tak jsi na 100 MB/s.
Hlavní brzdou počítačů jsou Windows

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ddddd  |  02. 12. 2003 17:34

k cemu ti je 100 MB za sekundu kdyz pri kopirovani deseti tisic malych souboru ma IBM SCSI 3,4ms/15000 otacek vykon 16 MB/s?

Seektime to je to co nas sere. a proto VOTE FOR RAM DISK!!! STOP THAT ROTATING BULLSHIT!!!!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vít  |  03. 12. 2003 10:49

A to je právě ten problém s OS.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Filip  |  02. 12. 2003 19:10

Nerad tě zklamu, ale při stripingu se přenosová rychlost při čtení nezdvojnásobí. Při zápisu pak ani náhodou. Zkus si o tom něco přečíst (na webu určitě budou i nějaké testy).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vít  |  03. 12. 2003 10:54

Samozřejmě záleží na velikosti souborů, které se čtou/zapisují.
Ale při seq. čtení to je skoro ten dvojnásobek. Nejen, že jsem si o tom přečetl, já jsem to i testoval

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jose  |  02. 12. 2003 12:02

Nesouhlasim. Nejvetsi brzdou PC neni ani Intel ani AMD ani harddisk, ale UZIVATEL. Ten je a bude vzdy to nejpomalejsi pri praci s PC.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
sdfsdf  |  02. 12. 2003 17:37

no nevim, ale ja stiham vkladat ty DVD do mechaniky, ale nejak ten encode trva nejak dlouho. tak myslis ze je to clovekem?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
zdendax  |  03. 12. 2003 20:59

Jistěže je to vina uživatelů! Kde jinde by AMD či Intel měly brát peníze na vývoj? Kdyby byla poptávka vždy po nejdražších, nejnovějších procesorech, hned by Moorův zákon přestal platit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
quixote  |  03. 12. 2003 08:27

nemas nejaky benchmark?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Karel Synek  |  05. 12. 2003 15:23

Nevim, jake mate informace o tom, co je nejvetsi brzda vykonosti, ale dle meho nazoru je nejvetsi brzda vykonu pocitacu instruction set a pripadne rychlost sbernice, coz je jak znamo nejuzsi misto.

Instruction set u procesoru Intel je zkracene receno "nevykony" a nektere instrukce trvaji "dlouho", tj. nekolik taktu.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
asdasd  |  02. 12. 2003 17:36

hahahahahaha ty jsi teda LAMA, ty do pocitacu moc nedelas co?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Koala  |  01. 12. 2003 17:30

To u Intelu na marketingovem oddeleni zase objevili novy svetadil a cesta zvysovani vykonu ala AMD je prima linka to hell. Co takhle neco jako SPARC, nebo zacit delat cluster z malych jednoduchych krabicek? Prodalo by se toho vice

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Filip  |  01. 12. 2003 18:33

Myslíš jako takový návrat k sálovým počítačům?
Takže když si budu chtít v budoucnu zahrát (např.) UT 2028 tak abych pro ten PC vyhradil třeba celou jednu místnost ?

Dobrý rada na závěr: Myslete na svůj počítač při rekostrukci (resp. stavbě) rodinného domku.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Koala  |  02. 12. 2003 09:37

Kdyz zna nekdo kladivo, je pro neho cely svet hrebik 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Filip  |  01. 12. 2003 18:39

Ještě mně napadá, že by se v budoucnu mohl více aplikovat distribuovaný komputing. Takže když pak budou na jedné polokouli spát, tak mi tady budem pařit ten UT2028. Zprátka UT ala SETI .

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
CandySan  |  01. 12. 2003 20:34

to se sice dela pro ulohy, ktere jsou nenarocne na prenos ale narocne na vypocet a zaroven nenarocne na odezvu.
Pro gamesy je rychlost na sbernicich docela nutna - takova sbernice ve forme internetu nebude to prave orechove...
Nicmene nevhodne je i propojovani oddelenych procesoru, takze nejlepsi zatim je, kdyz se sice bude zvetsovat procesor jakymkoliv zpusobem, ale aby soucasti ci jednotky toho CPU byly co nejblize u sebe.

Pres internet se moc nehodi ani to distribuovane kompilovani natoz pak narocne gamesy.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Filip  |  01. 12. 2003 21:36

Jistě. Máš pravdu. Ten příspěvek jsem psal s "trochou" nadsázky .

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Julda  |  01. 12. 2003 20:23

Ty chipy s 16nm carou by byly male talze lze do jednoho pouzdra jich zapojit mnoho, treba 16 (tj. 4x4), tzn 16 procesoru v jednom pouzdru. Pak taky vykon roste, pokud je procesorum dobre pridelovana "prace"

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vít  |  02. 12. 2003 10:39

...Ty chipy s 16nm carou by byly male...

To si nemyslím. Se zmenšováním tranzistorů roste jejich počet, takže velikost čipu se zmenšuje jen málo, pokud vůbec. Co nezabere CPU, zabere cash paměť.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Julda  |  02. 12. 2003 12:37

Logicky: mensi tranzistor => mensi cip, pokud tam nenapraskas hodne kravin navic. Ted me napadlo ze chipy stejne museji byt velike aby se nedaly snist

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Kaspery  |  02. 12. 2003 13:55

Logicky: mensi tranzistor => vice tranzistoru-stejna velikost... to je u me logicky

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Julda  |  02. 12. 2003 14:26

Hele to ja chapu, ale proc tam davat vic tranzistoru nez je nutne ???

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vít  |  02. 12. 2003 15:16

Aby to počítalo rychleji, musí to být "chytřejší". A nové jednotky sežerou další tranzistory. A hlavně ta pamět (cache), její potřeba je neomezená, tzn. dává se jí tam tolik, kolik je možné a ještě ekonomické.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Julda  |  02. 12. 2003 16:08

Jenomze jak to tu uz nekdo psal, cim vyssi frekvence, tim mensi musi byt rozmer :o(((

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor