Společnost IBM získala zakázku od NCSA (National Center for Supercomputing Applications) na stavbu superpočítače s výkonem 10 PFLOPS, bohužel se nakonec ukázalo, že stavba pouze z procesorů od IBM, není v této fázi a s dohodnutými finančním a návrhovým plánem možná. Původní plán zahrnoval 300 000 osmijádrových procesorů Power 7, 1 PB operační paměti a 25/500 PB úložného prostoru pro data.
Podle všeho tedy IBM není schopna dodat takto výkonný superpočítač, ale není se čemu divit. Jak už jsme psali v několika starších článcích, hlavním trendem v oblasti superpočítačů jsou především univerzální grafické karty a jejich čipy, které nabízí několikanásobně vyšší výkon a lepší poměr ceny i spotřeby, než klasické procesory, byť serverové či specializované.
Nejvýkonnější superpočítače na světě jsou totiž stále více z části tvořeny právě grafickými výpočetními kartami, čímž snadno dosahují vysokého paralelního výkonu. Japonský superpočítač K je sice tvořen specializovanými procesory, jeho výkon se už ale na zmíněnou hranici 10 PFLOPS snadno dostane (nyní 8,1 PFLOPS), možná ještě v tomto roce.
Zůstává otázkou, zda výrobci procesorů jako IBM nebo Intel jsou vůbec schopni do budoucna konkurovat v superpočítačovém segmentu, kde se každý rok utratí mnoho finančních prostředků. Pokud totiž nebudou mít čipy s obrovským výkonem srovnatelným s grafickými čipy, musí to nahradit větším počtem jednodušších procesorů, což je samozřejmě nákladnější a náročnější na stavbu a propojení.
NCSA však projekt neodvolala, od IBM získala peníze zpět a hledá pouze jinou společnost, která bude schopná takový superpočítač dodat.
