gOS není nikterak nová linuxová distribuce, před pár týdny se ale dočkala nové verze. gOS Linux je založený na oblíbeném Ubuntu a jeho specialitou je provázanost s Google službami.
Ubuntu dnes patří k naprosté špičce mezi nejoblíbenějšími linuxovými distribucemi. Těžko říci, čím je to způsobené, v každém případě dnes existuje hned několik derivátů tohoto populárního operačního systému, který volně vychází z Debianu. Jen namátkou stojí za zmínku Kubuntu, Xubuntu, Edubuntu a třeba i neveřejné Gubuntu, které si pro změnu oblíbili v kalifornském Googleplexu, sídlu světoznámého vyhledávače Google.
gOS, x-tá variace na Ubuntu
Pak je tu ale ještě jeden systém. Jmenuje se gOS a je postavený na Google službách. Dle mnohých je ideální pro netbooky a miniaturní notebooky s nižším výkonem, v praxi jej ale můžete bez problému používat i na zcela běžném počítači.
Tip: O Ubuntu pro linuxáře začátečníky si můžete více přečíst zde
My jsme vyzkoušeli jeho nejnovější verzi s názvem gOS 3, která Googlem přímo přetéká – přitom je to zcela běžné Ubuntu verze 8.04.1 vybavené zajímavou spodní lištou s (nejen) Google aplikacemi a snadným vkládáním iGoogle gadgetů na plochu systému.
gOS vychází z Ubuntu, jeho spouštěč živé distribuce přímo z CD se tedy prakticky neliší
Instalace se prakticky neliší od jiných verzí Ubuntu. Po vložení CD stačí zvolit jazyk a rozložení klávesnice a spustí se „Live“ distribuce Linuxu. To v praxi znamená, že si gOS můžete téměř plnohodnotně a téměř na jakémkoliv počítači vyzkoušet, jakmile ale počítač restartujete a vyjmete instalační CD, veškeré změny budou nenávratně pryč.
Tip: Přečtěte si Ubuntu blog na Živě.cz
gOS je standardně k dispozici ve formě ISO obrazu, který je třeba vypálit na bootovací CD, nicméně existuje i jednoduchá aplikace, pomocí které lze rozjet Live distribuci gOS i z běžné USB klíčenky. Jak z takové USB klíčenky udělat instalační gOS médium se dočtete zde, pokud pak toužíte po persistentním gOS Live Linuxu, přečtěte si pro změnu tento článek.
Instalace gOS z živého CD na skutečný pevný disk je stejná jako v každém jiném Ubuntu
Pozor na linuxový zavaděčVelmi častý problém linuxových začátečníků je dualboot a zavaděč. Rozhodnou se totiž instalovat Linux vedle již existující instalace Windows. Linux ale většinou instaluje i svůj vlastní zavaděč, spuštěč operačního systému. Pokud ovšem nezkušeného uživatele přestane Ubuntu, Mandriva a jiné Linux systémy bavit, prostě smaže celý diskový oddíl, na kterém byl Linux nainstalovaný, s vidinou, že po restartu se opět spustí starý dobrý Windows. Namísto toho ovšem narazí na chybu zavaděče, který se mermomocí snaží spustit neexistující Linux, případně se sám vůbec nespustí a počítač se zablokuje. V takovém případě je třeba přepsat linuxový zavaděč (zpravidla program Grub nebo LILO) tím, který používá Microsoft. V případě Windows XP vložte do mechaniky instalační CD a namísto nové instalace spusťte konzoli pro obnovu systému. Zobrazí se příkazový řádek, vy se připojíte se svým administrátorským účtem do existujících Windows a zadáte příkaz fixmbr. V případě Windows Vista taktéž spustíte z instalačního média opravu systému a zvolíte příkazovou řádku, kde se připojíte do adresáře boot oddílu s nainstalovanými Windows (zpravidla C:) a spustíte příkaz bootrec /fixmbr. Po restartu se již Windows bez problému spustí. |
Jen doplním, že persistentní, neboli trvalá, Live distribuce má od té běžné tu výhodu, že o změny nepřijdete, všechny se totiž uloží na klíčenku. Samotný systém přitom můžete přenášet v kapse z jednoho počítače na druhý. Pokud tedy nejprve persistentní Live distribuci vyzkoušíte na svém počítači a dejme tomu napíšete v OpenOffcie.org nějaký dokument, na jiném počítači nastartujete opět Live distribuci podle konkrétního hardwaru a onen dokument budete mít stále k dispozici. Vzhledem k tomu, že „klíčenkový“ Linux, ať už se jedná o Mandrivu nebo třeba naše Ubuntu, dnes spustíte bez úhony prakticky na každém počítači, jedná se o celkem zajímavý způsob, jak mít operační systém se vším všudy stále při sobě.
gOS prošpikovaný Googlem
A co samotný gOS? Na první pohled vypadá skutečně jinak, ačkoliv jako jakékoliv jiné Ubuntu používá grafické prostředí Gnome. Oproti němu ale v dolní části přibude po vzoru Mac OS X nová lišta s Google aplikacemi a na ploše najdete několik iGoogle widgetů. Propojení s Googlem je vůbec nejsilnější zbraň celé této distribuce. Namísto desktopového poštovního klienta se tak třeba nové poštovní zprávy otevřou v Gmailu a stejně tak funguje spuštění kalendáře – Google Kalendáře – a dalších webů včetně Youtube a Readeru jakožto webové čtečky RSS zdrojů. Aby se neřeklo, v liště aplikací najdete také VoIP klient Skype a kancelářský balík OpenOffice.org.
gOS plocha je vyzbrojena miniaplikacemi Google, které můžete vložit z rozsáhlé databáze
K využívání Google služeb potřebujete mít vlastní účet. Je celkem škoda, že správu systémových účtů autoři gOS nepropojili právě s Googlem, bylo by totiž velmi zajímavé, kdyby se uživatel připojením ke svému systému zároveň autorizoval v Google službách. V současné době toto bohužel nefunguje, ke spuštění kalendáře či pošty tedy potřebujete přihlášení na samotný Google. Aplikace se spouští ve Firefoxu, resp. v Mozilla Prism, což je vlastně jakýsi miniaturní webový prohlížeč. V nabídce „Start“ je i možnost instalace technologie Google Gears, pomocí které lze některé služby omezeně používat i když jste bez připojení k internetu, je jich ovšem v současné době skutečně málo a ačkoliv se jedná o technologii z laboratoří Googlu, i ten s její implementací nikterak nespěchá.
Nejzajímavější jsou ale na linuxové distribuci gOS právě gadgety. Jedná se o běžné miniaplikace Googlu, které si můžete nainstalovat i do startovací webové stránky iGoogle nebo na plochu Windows, pakliže používáte desktopový vyhledávač s postranní lištou - Google Desktop. Samozřejmě můžete namítnout, že takových systémů existuje hned několik, ten od Googlu se ale pyšní obrovskou databází, k dispozici tedy dnes máte několik tisíc miniprogramů. Ihned po spuštění živého gOS najdete na ploše virtuální tamagoči květinu, kterou budete muset neustále zalévat, aby vám nechřadla, celkem pěknou kalkulačku, prakticky všudypřítomnou předpověď počasí, analogové hodiny a nakonec i senzor WiFi připojení a velmi jednoduchý Google kalendář.
Editor fotografií Google Picasa 2 a kancelářský balík OpenOffice.org 2.4
gOS nicméně nepředstavuje pouze webové služby, ale i skutečné aplikace. Na kreslení zde najdete Gimp, na správu fotografií pak Google Picasu druhé verze, což je celkem příjemné překvapení. Z internetových aplikací nechybí Firefox 3.0 vybavený Google doplňky, VoIP komunikátor Skype, textové kecátko Pidgin a pokud nemáte Gmail, poštu můžete číst v Mozilla Thunderbirdu.
O kancelář se postará OpenOffice.org, o Windows pak Wine 1.0
Elektronickou kancelář okupuje OpenOffice.org ve verzi 2.4 a odkaz na Google Docs a Google Kalendář a jelikož jsme v přepsaném Ubuntu, o multimédia se postará přehrávač Totem a Rhytmbox (bez potřebných kodeků, které si budete muset doinstalovat). Vedle Google služeb je pak také malou specialitkou předinstalovaný Wine 1.0, pomocí kterého můžete přímo pod Linuxem omezeně spouštět běžné aplikace Windows počínaje prostým poznámkovým blokem a konče třeba Total Commanderem a Photoshopem.
Hlavní menu gOS Linuxu
Google OS? To si budete muset ještě pár let počkat
A jaký vlastně gOS 3.0 je? Pokud plánujete přejít z Windows na Linux, spíše bych vám doporučil novou Mandrivu. S hardwarem si poradí stejně dobře jako Ubuntu (tedy i gOS) a její grafické prostředí (používá grafický desktop KDE) je mnohem hezčí. Stejně jako gOS a jiné deriváty Ubuntu i Mandrivu lze zároveň po menších úpravách bez problému spouštět z běžné USB klíčenky.
gOS je ale na druhou stranu propojený s Google službami, což může být pro nejednoho uživatele lákavou vábničkou. Škoda jen, že ono propojování zůstalo kdesi na půli cesty a z gOS nezvnikl skutečný Google OS. Možná se jej dočkáme v příští verzi.