Google se rozhodl detailně zmapovat člověka včetně jeho DNA

Názory k článku

avatar
25. 07. 2014 12:04 | Microsoft Windows 8 Opera 9.80

Nejsem zastáncem nějakých spikleneckých teorií, ale tohle zní už celkem drsně :) Google získal nejprve kompletní přehled k mailům, přes G+, Gplay a podobné získává přístup k další haldě osobních údajů a teď ještě začně sbírat DNA. Vím, že se v článku píše, že by mělo jít o sta až tisíce (nebo statisíce? ) účastníků, ale i tak... Největší sranda je, že to všechno získává od lidí dobrovolně. Jestli v tomhle není nějaká konspirace, tak by sakra být měla, to si o ni přímo říká

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (15)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Puchino  |  25. 07. 2014 13:52  |  Microsoft Windows 7 Firefox 31.0

Takze po novom uz nebdeme na Googli iba hladat ale uz budeme moct poslat googlu aj vzorku mocu? Alebo bude gadget do ktoreho sa rovno vystime a zanalizuje to online? Nezabudajte, vsetko je lepsie s bluetooth. Ak bude gadget USB tak si najskor ostime pracovne stoly.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
25. 07. 2014 15:37 | Microsoft Windows 7 Chrome 36.0.1985.125

OK, čili napíšu svůj názor - jsem magistr molekulární biologie a genetikyTohle nikdy nebude fungovat. Je totiž potřeba si uvědomit jednu věc. V těchto případech nějaké průměrování neplatí. Máma cca 20 tisíc genů, stačí mít jednu konkrétní kombinaci něčeho a má to uplně jiné dopady, čili pokud oni to nějak zprůměrujou, vypovídající hodnota je sice nějaká, ale malá. Může být zrovna jedna konkrétní kombinace, která povede k malignímu efektu, rakovině apod , ale nebude "v průměru" a tím pádem k ničemu...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
-drb-  |  25. 07. 2014 21:16  |  Microsoft Windows 8.1 Chrome 36.0.1985.125

Je vtipné, jak se souběžně s prosazováním čtení DNA ukazuje, že to vlastně není tak k užitku, jak se čekalo. DNA není zdaleka jediný řídicí mechanismus fungování organismů. Jednak kromě jaderné DNA, která je míněna takřka ve všech populárně-naučných článcích o čtení DNA, máme také mnoho mimojaderného genetického materiálu (nejvíce se v tomto ohledu mluví o mitochondriální DNA), jednak samotné fungovaní jaderné DNA je určováno metylací DNA (zjednodušeně jde o obalení DNA metylovými skupinami a pozice a "mocnost" těchto skupin vypíná či zapíná jednotlivé geny)*. Bohužel při současných technologiích čtení DNA se metylace DNA ztrácí a přestože tedy má zcela zásadní funkci na fungování DNA, nemáme informace o tom, jak na tom byl člověk, kterému byla přečtena DNA.Pokud bych to měl popsat nějakým přirovnáním blízkým IT, představte si, že máte obrovský kód, kde jsou různé funkce vypnuty formou komentáře (rem, ***, to je jedno). A vy máte technologii, která čte celý kód, ale nepřenese komentáře. Nejste tedy schopni říct, které funkce jsou v kódu skutečně používány a které jsou jen zapomenuty či připraveny k budoucímu použití.Obávám se tedy, že to, o co se snaží Google, není zas tak užitečné a významné, jak to na první pohled vypadá. Mnohem potřebnější by bylo zdokonalit techniku čtení genetické informace tak, aby byly zachovány i veškeré epigenetické informace (kam patří zmiňovaná metylace DNA), tak i veškerý mimojaderný genetický materiál. Teprve potom by stálo za to začít dělat nějaké masivní odběry genetického materiálu a začít statisticky vyhodnocovat anamnézu těchto lidí. Bez toho, abychom měli úplnou informaci o všech parametrech (či alespoň o většině z nich), které ovlivňují fungování těla, je většina studií na tohle téma zoufale nedostatečná a mohou přinést více škody než užitku (viz třeba velmi sporné sledování rizika downova syndromu během těhotenství).---
* Před časem proběhl velmi zajímavý pokus ohledně sledování metylace DNA u jednovaječných dvojčat. Je z mnoha věcí zřejmé, že jednovaječná dvojčata nejsou tak stejná, jak by pouze dle DNA měla být. Ukázalo se, že už velmi krátce po porodu jsou na DNA jednovaječných dvojčat navázány velmi rozdílně metylové skupiny a ovlivňují tak následný vývoj. Mimo jiné se tímto pokusem prokázalo, že způsob metylace DNA je ve velké míře určen náhodou a nikoli prostředím, ale také to otevřelo spoustu nových otazníků. Asi hlavní je otázka, jakým způsobem si organismus hlídá, aby metylace DNA probíhala v celém organismu s minimální variabilitou? Pokud je to náhoda a nikoli prostředí, jaký je vlastně mechanismus synchronizace mezi miliony buněk celého těla?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (2)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
dpcstb  |  25. 07. 2014 22:02  |  Microsoft Windows 7 Firefox 24.0

PRECO JE CENZUROVANE SLOVO H!TLER??? ste tam hore vobec dusevne zdravi?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
26. 07. 2014 23:35 | Microsoft Windows 8.1 Chrome 36.0.1985.125

Skvelé! Už možno ani čipy v ruke nebude treba. Budeme sa všade identifikovať tým, čo sa skrátka odstrániť nedá - naším vlastným telom a jeho špecifickými vlastnosťami...Takisto ma pri tomto "výskume" zaujíma jedna vec. Lebo uvádza sa, že Google tento výskum robí, no akosi sa už neuvádza cieľ. Inak povedané, ak robím nejaký výskum niečoho napr. v medicíne, tak cieľom môže byť vyrobenie vakcíny alebo nového lieku. Alebo niečo z IT, napr. keď MS vyvíjal vylepšené akumulátory s cieľom väčšej výdrže bateriek smartfónov. No tu je len výskum, ale uvedenie jeho cieľu sa stráca. Akoby to Google robil, lebo môže. No, samozrejme, že nie. Ale keby Google mal vysvetliť, čo je cieľom toho výskumu, tak asi by z toho ľudia nadšení neboli ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest: 20 powerbank s USB-C

Test: mobily do 3 500 Kč

Radíme s výběrem routeru

Tipy na nejlepší vánoční dárky