Gigabyte: Nové základní desky také s pevnými kondenzátory

Diskuze čtenářů k článku

M  |  04. 01. 2007 20:59

tak sem to trochu pohledal, pevné kondenzátory jsou klasické elektrolyty s malým vylepšením a hodně dobrým marketingem.
viz výrobce Rubycon.com:

Conductive polymer aluminum solid electrolytic capacitor which using conductive polymer material for the negative terminal as electrolyte in the aluminum electrolytic capacitors

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
droid  |  04. 01. 2007 21:36

no i kdyby meli zivotnost ve skutecnosti jen 2x vetsi tak je to vyrazne zlepseni. a duvod proc je preferovat.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
R  |  04. 01. 2007 23:57

Stacilo by, keby davali normalne od Rubyconu. Lenze oni tam namiesto toho davali odpad ako GSC a Choyo - 2 roky a koniec. A ked tieto "kvalitne" firmy zacnu vyrabat nove polymerove typy, tak si viem predstavit ako to dopadne... Fujitsu robi polymerove kondenzatory uz dost dlho a niektore sa seru tiez - typicky 680uF/6.3V zlte - vrch sa mierne nafukne, niekedy skoro neviditelne, navyse aj na meraci ESR vyzeraju OK...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Spachal  |  04. 01. 2007 16:52

Nezaspali jste trochu? Tohle uz GB nabizi nejmene pul roku, osobne uz nejaky ten mesic pouzivam ;) ..

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Looser  |  04. 01. 2007 19:46

"Společnost Gigabyte již nějakou dobu nabízí základní desky s pevnými kondenzátory, ale doposud to byla jen série vybavená čipsetem Intel 965"

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
stoural  |  04. 01. 2007 21:15

Takoveho ctenare jako jsi ty, aby clovek fakt pohledal.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jméno  |  04. 01. 2007 15:14

Co je to "pevný" kondenzátor?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
iMATRIX  |  04. 01. 2007 15:17

Ze drzi pevne, nejde utrhnout

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jkfh  |  04. 01. 2007 15:47

nejspis to ze v nem nebude "tekuty" elektrolyt

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eagle  |  04. 01. 2007 15:47

Má pevné skupenství. Narozdíl od plynného kondenzátoru sedí pevně na místě a nemůže se vypařit ventilačními otvory. Princip vychází z kapalného kondenzátoru, který kdysi znamenal pokrok oproti plynnému v tom, že byl těžší než vzduch, takže mohl uniknout leda tak ve směru gravitace.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bobek  |  04. 01. 2007 16:23

Prosím...? Bavíme se tu o dielektriku, ne o kondenzátoru jako celku (korpus). Mimochodem i u elektrolytických kondenzotorů je dielektrikum pevné. Jedná se většinou o vrstvičku oxidu, která se vytvoří na kovové elektrodě která je obklopena elektrolytem (druhá kapalná elektroda). Podle mého názoru jde pouze o vylepšený elektrolytický kondenzátor (kapacity řádově 100ky mikrofaradů jinak ani nelze dosáhnout v rozměrech kubického centimetru) akorát že jej obchodníci uměle vychvalují. Jako například super kvalitní měď pro akustické výrobky. Prostě reklamní trik pro mírné vylepšení.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
martin  |  04. 01. 2007 16:30

Presne tak, podle meho nazoru se jedna o tzv. bipolarni kondenzator, jednodusene receno: dva elektrolyty plus poly k sobe, k filtraci st napeti zbytecne, uplatni se napr. ve vyhybkach reprosoustav (nevysycha)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eagle  |  04. 01. 2007 17:55

To byl přece vtip. Jinak tu vyšší kapacitu lze dosáhnout vcelku snadno - nedávno na MITu vytvořili kondenzátor využívající pro zvětšení plochy nanotrubiček. Má objemově kapacitu podobnou NiMH akumulátoru.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bobek  |  04. 01. 2007 18:38

Už jsem se lekl. Normálně bych od Vás tuto odpověď (nesmysl) nečekal. Ad kondenzator od MIT. Jaké napětí ty nanotrubičky vydrží? A cena asi taky nebude "lidová" Samozřejmě uznávám, že v laborkách se dá dosáhnout neuvěřitelných věcí.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  04. 01. 2007 20:52

Pokud jsem neco nesplantal, tak Eagle mel na mysli tohle: http://automatizace.hw.cz/view.php?cisloclanku=2006122601

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bobek  |  04. 01. 2007 21:41

Díky za info. Bohužel opravdu provozní napětí superkondenzátorové buňky obvykle nepřesahuje 2.3 V.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eagle  |  04. 01. 2007 23:01

To by ale pro CPU a v budoucnu i pro paměti stačilo. A s tou kapacitou by mohly slušně filtrovat. Cena asi bude z počátku nic moc, do budoucna ale očekávám, že se to prosadí - přeci jenom mít baterii do mobilu, která se nabije za vteřinu, je poměrně lákavá konkurenční výhoda.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lojza  |  05. 01. 2007 00:29

HAHA, BOBKU! marketing? ty se v audiu moc nevyznas, co? OFC, aneb bezkyslikata med, a hlavne bezuhlikata - 99,9999% cista, MA NAPROSTO JEDNAZNACNY EFEKT NA KVALITU PRENOSU JAKEHOKOLIV SIGNALU!!! navic takto cista med ma i skvele mechanicke vlastnosti, jde tedy vytvorit kabel ze STOVEK A TISICU jemnych vlaken bez toho aby se lamal, ci trpel parazitnimi kapacitami ci indukcemi, nefusuj do toho cemu nerozumis, zjevne nepoznas kdy je neco marketing a kdy velmi dulezity fakt, to je tema polovicnima znalostma.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
RomanL, RomanL  |  05. 01. 2007 07:54

To jsem se zase zasmál...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bobek  |  05. 01. 2007 09:05

Haha Lojzo. Naopak tva reakce naznacuje, ze tve znalosti o elektroakustice konci na urovni "masoveho" ctenare propagacnich materialu, ale fyzikalni a technicke zaklady jsou ti cizi. Zkus ale pro tentokrat vzit rozum do hrsti a zauvazovat. O kolik (v %) se zmeni elektricka vodivost vodice z tve OFC o cistote 99,9999 % a bezne elektrovodne medi 99,9% o stejném prurezu? A okolik se zmeni pokud zmenim prumer treba na dvojnasobek? Dospejes k zaveru, ze prumer (prurez) ma mnohonasobne vetsi vliv nez cistota a jeste k tomu teoreticka.
Za dalsi, kapacita a indukce vedeni je dana predevším geometrii vedeni (vzdalenost a delka vodicu) a prostredim dielektrika (permitivata a castecne i permeabilita). Vliv materialu (krystalicka struktura) je teoreticky zanedbatelná.
No a na zaver jeste jedno prekvapeni (pro tebe). Zkresleni vedení pro variantu OFC a klasicke elektrovodne medi je naprosto zanedbatelna oproti zkresleni elektroakustickeho menice, který má zkreslení několik % a už třeba fakt, že frekvenční charakteristika na krajich akustickeho pasma je několik dB (pozn. -3dB = cca 50%), tak je opravdu najivni se zabyvat medi o cistote 99,9999 a 99,9 %. Vice se podepisi na vedeni prechodove odpory kontaktu, ktere navic vykazuji nelinearni zavislost na protekanem proudu. Navic sice tam zlepsis tvou OFC medi cast vedeni, ale koukni se dovnitr bedny a uvidis ze tva snaha byla uplne zkazena cestou od svorek k vyhybkam a pote k repro. Navic vyhybky jsou natolik zkreslujici clen (frekvencne, fazove) že opravdu se musim smat lidem, co kupuji tyto predrazene "kraviny". Mimochodem, kolik techto OFC kabelu maji v profi studiich (mam namysli treba Ceskeho rozhlasu a pod. a ne ruzna HIFI studia ktera si na to jenom hrajou)?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bobek  |  05. 01. 2007 11:24

Aj, v rychlosti jsem vynechal kus vety. Spravne melo byt: frekvencni charakteristika se odchyluje od idealni vodorovne primky na krajich akustickeho pasma o nekolik dB.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tudor  |  05. 01. 2007 10:20

Na toto téma vyšlo celé Amatérské rádio. Ještě o mám schované. Nějaký elektroinženýr všechny bludy netopýrů vyvrátil platnými fyzikálními zákony a z výpočtů vyšlo, že optimální pro propojení zešilovače a reprobeden je "dostatečně tlustý čtyřdrát CYKY" - klasický kabel používaný pro rozvody 22O voltů z "tvrdých" drátů - ne licen spletených z "fousů". Vedení je zapojeno jako symetrické - spojené jsou na obou koncích vždy dva a dva (sejné - ne do zkratu" fyzicky protilehlé dráty, které tvoří "jeden drát"

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bobek  |  05. 01. 2007 11:27

Tak tak. Ale toto slepe stadecko ovci nechce slyset a radeji se necha hrejive masirovat reklamou slozene z pseudo polopravd.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tudor  |  05. 01. 2007 10:29

Odpověď tam byla i na tvrzení netopýra, který tvrdil něco v tom smyslu, že molekuly basů jsou větší než molekuly výšek a že když cestují normální mědí, tak jsou výšky rychlejší, protože basy víc škobrtají o molekuly kyslíku.
ElektroIng. vypočítal zpoždění mezi 20 Hz a 20 kHz na 10 metrech normálního drátu o průřezu 4 nebo 6 mm - opravdu existuje - deset na mínus trilión.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
bobr  |  04. 01. 2007 18:22

Tantal mozna.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor