Zatímco u prvních karet s Fermi – GTX 480 – se snažila vyrobit nejvýkonnější jádro za každou cenu, s GTX 460 a GF104 se vrací zpátky na zem. Konečně je tu Fermi i pro běžné smrtelníky.
V souvislosti s GTX 460 se často vzpomíná legendární GeForce 8800 GT. Dá se také říci, že jde (snad vedle GeForce GTX 275) o nejzajímavější grafiku Nvidie od dob uvedení GeForce 8800 GT a z dosud uvedených GeForce má právě k 8800 GT nejblíž. GTX 460 má několik dobrých vlastností a výhod, kterými GeForce 8800 GT připomíná. Ale je taky několik důvodů, proč se současná situace a okolnosti od října 2007, kdy byla GeForce 8800 GT uvedena, dost podstatně liší.
GeForce GTX 460 jako pravý nástupce 8800 GT? Proč ano, a proč ne
GeForce 8800 GT se v době uvedení výkonem téměř vyrovnala nejvýkonnější běžně prodávané grafické kartě – dvakrát dražší GeForce 8800 GTX s jádrem G80 a překonala dražší GeForce 8800 GTS a to vše navíc při lepších provozních vlastnostech. Cena začínala někde na tehdy nevídaně nízkých 6 500 korun. Výkonem překonávala konkurenční ATI a poměrem cena/výkon válcovala všechny ze soudobých výkonnějších karet (v tomto ohledu jí mohl konkurovat až následně uvedený Radeon HD 3850).
Také u GeForce GTX 460 příjemně překvapila cena a ve svém segmentu v současnosti bezkonkurenční poměr cena/výkon. Ceny začínají na 199 a 229 dolarech, u nás je to (zejména s ohledem na nepříliš příznivý kurz dolaru) přívětivých 4 900 korun za 768MB verzi a 5 800 korun za 1GB verzi. Nvidia se tak trefila do velké mezery, která je mezi Radeonem HD 5770 (cca 3500 Kč) a od uvedení dost zdraženým Radeonem HD 5850 (cca 7000 Kč) a kterou AMD až dlouho po uvedení Radeonů HD 5850 a 5870 zalepilo jen nepříliš vydařeným a značně ořezaným Radeonem HD 5830. Ten má jen o málo vyšší výkon než HD 5770 při výrazně vyšší ceně a ke všemu i větší rozměry a horší provozní vlastnosti než výkonnější HD 5850.
Zatímco uvedením 8800 GT zabila Nvidia highendové produkty (vedle ní už neexistovala konkurenceschopná výkonnější karta a to včetně modelů konkurence), u GTX 460 něco takového nehrozí. Existují výkonnější alternativy v podobě HD 5850, 5870 a podstatně výkonnější HD 5970 a GeForce GTX 480 (byť mají o poznání horší poměr výkon/cena a pro většinu lidí už jsou nepřijatelně drahé). Problémy už ale může mít GeForce GTX 470, která není v současných hrách ve srovnání s více přetaktovanými modely GTX 460 o moc výkonnější, přičemž je o dva a půl tisíce dražší a má výrazně horší provozní vlastnosti.
GeForce 8800 GT byla do jisté míry revolučním produktem (nikoliv návrhem, ale svým pojetím), kterým Nvidia potvrdila svou vedoucí pozici v segmentu DX10 karet a vlastně odstartovala první cenovou válku, jejímž důsledkem byl razantní pokles cen grafických karet. S GeForce GTX 460 naopak Nvidia teprve dotahuje výrazný náskok který má ATI v segmentu karet s podporou DX11 a přichází „jen“ s alternativou k tomu, co na trhu (byť s horšími parametry i cenou) už nějaký čas bylo. Samotné uvedení GTX 460 při stávajících cenách tak pro trh karet nebude mít takové důsledky, jako tomu bylo svého času u 8800 GT.
Co se užitné hodnoty a vlastností karet pro DX10 týče, Radeony HD 3850 a 3870 si byly s GeForce 8800 GT velmi blízké. GeForce GTX 460 už je na tom oproti DX11 kartám ATI lépe, má výhodu v podobě podpory proprietárních technologií 3D Vision, CUDA a GPGPU PhysX, které už jsou v současnosti i prakticky využitelné. Lehce ztrácí snad jen kvůli nemožnosti připojit tři LCD jinak než na dvě karty ve SLI).
Podobně jako 8800 GT ve své době nabídla konečně i ve střední třídě výkon dostatečný pro širokoúhlé LCD s rozlišením 1 680 × 1050 a 1 920 × 1 200 bodů, nabízí i GTX 460 výkon, který s rezervou stačí pro hraní převážné většiny náročných soudobých her na maximálních detailech na velkých LCD, v tomto ohledu jde tedy o kartu, která plně postačí i náročnějším hráčům.
Další důvod, proč ji považovat za nástupce 8800 GT, nám podsouvá samotná Nvidia, podle jejíchž interních výzkumů prý typický zákazník v tomto segmentu mění grafickou kartu zhruba každé tři roky. GeForce GTX 460 by tak mohla nejvíce zajímat právě zákazníky, kteří kdysi kupovali GeForce 8800 GT.
GF104 – pro hráče efektivnější
Dlouho se spekulovalo o tom, že jádro GF104 pro GTX 460 bude polovinou GF100 – už jen proto, že schéma GF100 přímo vybízí k tomu rozdělit jej na polovinu.
V jádře GF104 je osm základních bloků – streaming multiprocesorů (SM), což je ve srovnání s GF100 polovina. Konfigurace SM u GF104 je ale lépe ušitá na míru současným hrám a funguje v nich efektivněji.
Rychlost GTX 460 v soudobých titulech je ve srovnání s kartami s GF100 díky úpravám více než jen poloviční. Nejzřetelnější změnou uvnitř bloku SM je vyšší počet stream procesorů (Nvidií označovaných jako CUDA cores), namísto 32 je jich 48. Teoretické maximum stream procesorů, které jádro může mít, je tedy 384. Počet texturovacích jednotek na SM se zvýšil na dvojnásobek (64 stejně jako u GF100).
Stejně jako v případě nejvýkonnějších GeForce s jádrem GF100 je součástí streaming multiprocesorů i jednotka polymorph engine s teselátorem. Jádro GF100 má šestnáct SM, má tedy k dispozici dvojnásobek polymorph engine a mimo jiné i dvakrát tolik teselátorů.
To je důvod, proč je v aplikacích náročných na výkon teselátoru (Unigine Heaven Benchmark) GF104, resp. GeForce GTX 460 citelně pomalejší než jinak jen o málo výkonnější GeForce GTX 465 a proč při teselaci výrazně zaostává za GTX 470 a GTX 480. Při současné úrovni teselace ve hrách a ani na nějaký čas do budoucna to tolik nevadí, celkový výkon teselátorů je pořád vyšší než u hojně rozšířených Radeonů.
GTX 460 se vyrábí ve dvou základních konfiguracích, které se liší kapacitou osazené paměti. Ovšem slabší 768MB model je na tom jinak než obvykle – zatímco běžně se osazuje u levnějších modelů poloviční množství paměti, levnější GTX 460 je chudší jen o čtvrtinu paměti. Bohužel spolu s tím došlo ke zúžení paměťové sběrnice. Výsledkem je nižší paměťová propustnost (rozdíl v propustnosti je pak podobný, jako když máte dvě karty s odlišným typem a taktem pamětí). U 768MB modelu je také o něco nižší počet rasterizačních jednotek (24 místo 32), přičemž takty a ostatní parametry jsou stejné. Výsledný rozdíl ve výkonu 768MB a 1 GB modelu je tedy větší, než by byl v případě, že by karta měla pouze menší paměť.
Karta v referenčním designu má na délku jen 8,25", tedy 21 cm. Je tak nejen o pořádný kus kratší a menší, než Radeon HD 5830 (u kterých se běžně používá delší tištěný spoj z HD 5870), ale i kratší než HD 5850. Dá se bez problémů osadit do starších skříní, kam běžnou HD 5850 nebo HD 5830 nenacpete. Něco málo na délku musíte přičíst pro napájecí konektory, které jsou (podobně jako u HD 5850) vyvedené směrem dozadu.
Napájí se dvěma přídavnými 6pinovými konektory – kartě by při troše dobré vůle mohl stačit jen jeden (a nelze vyloučit, že se modely s jedním konektorem neobjeví), ale výkonnější napájení je dobré třeba kvůli přetaktování.
Přetaktování – tentokrát povinnost...
Právě v přetaktování dosahují GeForce GTX 460 výborných výsledků (Nvidia prý kartu záměrně více přiškrtila kvůli tomu, aby zapadala do modelové řady). Nám se ji podařilo přetaktovat na stabilních 825 MHz u jádra a 4 420 MHz u pamětí.
Můžete se tedy směle pokoušet o přetaktování (pořád je to ale trochu sázka do loterie, i když jsou na tom GTX 460 obecně dobře, na to, že budou i v budoucnu všechna jádra a paměti dosahovat podobně dobrých výsledků ale určitě nespoléhejte).
...i od výrobce
Chcete-li vsadit na jistotu, stačí připlatit na modely přetaktované výrobcem. Gainward začal pěkně vysoko na 800 MHz u jádra a 4 000 MHz u pamětí. Uvidíme zda se modelů s podobně výrazným přetaktováním objeví víc, nebo se budou výrobci držet spíš při zemi a nechají to na zákaznících.
GeForce GTX 460 od Zotacu
Do příštího Computeru připravujeme recenzi výkonnější 1GB varianty od Zotacu, která je osazená nereferenčním chladičem klasické koncepce a protože jde o opravdu zajímavý produkt, test najdete v rozšířené podobě i na Živě.
Karta má i odlišné uspořádání výstupů, které se podobá Radeonům s podporou Eyefinity. Nenechte se zmást počtem konektorů a jejich podobným uspořádáním, GeForce stále podporují připojení nanejvýš dvou monitorů současně.
Na další straně už následují výsledky herních testů.
