Nejsem zadny pocitacove negramotny, ale linuxy jsem nainstaloval jednou a mel jsem dost. Pokud to, co na mne vybaflo, melo byt uzivatelsky pratelske, pak jsem asi Snehurka a petadvacet trpasliku. Je sice pekne, ze se to snazilo kopirovat vzhled windows, ale sotva jsem se o cokoliv pokusil, zjistil jsem, ze windows a linux jsou dva opravdu rozdilne systemy. Netusim, proc jsem se nemohl dostat na floppy, nebo na CD, kor kdyz s nimi system uz pracoval. Taky netusim, proc (u jine distribuce) probehne instalace v plnym rozliseni a bez nejmensich potizi a po spusteni se pak najednou objevi cerna obrazovka a LINUX zjevne nevi, jak ma pracovat s hardwarem, se kterym predtim pracoval v pohode. Taky jsem nepochopil,, co je uzivatelsky privetivyho, kdyz ja, jako blbej windosak, kliknu na film a chci ho prehrat a system se tvari jako by o koncovce *.avi nikdy neslysel. Pokud nekdo namitne, ze si mam napred nainstalovat prehravac, tak mu musim se smutkem v hlase sdelit, ze podle manualu bylo vsechno strasne jednoduchy, ale zrejme pro linuxovyho specialistu. Ja se ztratil ve zmeti mi naprosto nepochopitelnych souboru, ktere jsem si mel jeste zkompilovat.
Jiste, jsem odchovany windowsem, ale ted si prestavte, jak je asi realny, ze se bude chtit obycejny uzivatel drbat s necim tak zakernym a nezvyklym. Verim tomu, ze Linux je skvely system. Ale presto bych byl radeji, kdyby neexistoval, protoze udela vic skody nez uzitku. Hlavne kvuli standartizaci programovych kodu, a tak. Rozhodne neni zadny med vyvijet aplikace pro dva nebo vic ruznych systemu.
A tak dale...
