David Ogilvy říkal, že nejlepším cílem reklamy je ten, kdo o sobě tvrdí, že na něj reklama nezabírá. Věděl moc dobře, co říká.Neexistuje člověk, který by byl vůči reklamě imunní. Pochopitelně neexistuje reklama univerzální, která by účinkovala na každého. Nicméně na každého se nějaký dobrý a spolehlivý trik najde. A tím, že si to člověk ani nepřipustí, nechá se ovlivnit velmi snadno. Jakmile se najde správná udička, skočí na špek pěkně s rozběhem.Reklama mne začala zajímat před mnoha lety, je to fascinující svět. Většinu reklam sice nemám rád - televizi jsme kvůli nim zrušili, rádio při reklamách přepínám (je-li to možné), na webu se snažím reklamu filtrovat - nicméně rád se podívám na dobrý nápad, sleduji trendy, cíleně hledám informace o nových způsobech reklamy. Přesto, že cíleně filtruji reklamu, která mi vadí, jsem si vědom toho, že nejsem imunní (nebo snad právě proto, že filtruji a vím, co filtruji). Vím moc dobře, kam se reklama posouvá, jakým způsobem zasahuje do běžného života a vím, jaké nové druhy reklamy existují. Zrádné jsou v tomto ohledu důvěryhodně působící recenze, diskusní příspěvky apod. Sám pak vím, jaký druh reklamy na mne zabírá, vím, kterým způsobům snadno podléhám a proto své rozhodování vědomě koriguji. Někdy i s tím vědomím, že právě činím rozhodnutí na základě reklamy, ale vím proč se tak rozhoduji.Obecně totiž reklama špatná není. Je to prostě druh informace. Nicméně informace omezené, podléhající obrovské míře šumu a záměrně potlačující negativa. S tím je potřeba počítat. Nicméně je fakt, že mnoho věcí, které nyní spokojeně používám, jsem poznal díky reklamě. Ta mi dala první impuls, abych o dané věci začal zjišťovat nezkreslené informace. Mnoho věcí jsem následně zamítl, ale některé mi dnes dobře slouží a jsem rád, že jsem je poznal.Každopádně fakt není dobré podléhat iluzi, že reklama zrovna na vás nezabírá. Možná to platí o některých reklamních formátech, ale nikdy to nebude platit o reklamě jako celku.