V první řadě byste se měl seznámit s tím, jak právo vlastně funguje. Bohužel právní gramotnost je tady docela mizerná. K věci.Je dům váš? Ano, je.Můžete si s ním dělat cokoli? Ne, nemůžete. Zákon jednoznačně ukládá majiteli celou řadu povinností - musí svůj majetek zabezpečit, zodpovídá za škody způsobené jeho majetkem (tedy pokud z neudržovaného baráku spadne omítka a poškodí sousedovi zahradní domek, budete mu hradit škodu). Některé věci lze pojistit, ale pořád platí, že je povinností majitele škodě bránit (tedy lze pojistit třeba proti zranění způsobeném pádem ledu ze střechy, ale pokud se zjistí, že jste o nebezpečí věděl a neřešil to, padá náhrada na vás).S tím souvisí i různé poškození osobnostních práv (urážky), propagace zakázaných hnutí atd. Tedy fakt si nemůžete dát na barák vlajku s hákovým křížem, ani mít v okně, že soused je vůl. U těchto práv ale platí, že soud to bude řešit jedině na základě podnětu (tedy někdo musí přijít, že ho to poškodilo), s výjimkou té propagace fašismu - tam už se jde trestně-právní čin. A pochopitelně se to netýká soukromí - tam si můžete o sousedovi říkat cokoli.Jste samozřejmě za svůj majetek zodpovědný nepřetržitě, tedy ano, před soudem může stanout i člověk, co byl v kómatu. Nicméně pokud hodnověrně doloží, že svá vlastnická práva a povinnosti nemohl nijak vykonávat a ani nemohl předvídat, že dojde k tomu, že je nebude moci vykonávat, pak soud vinu neshledá. Tedy toho člověka v kómatu by osvobodil, ale třeba člověka, který by odjel plánovaně na rok do zahraničí už zřejmě ne, protože ten to mohl předvídat a zajistit správu. Tam už vždy záleží na konkrétní situaci a od toho je soud, aby to posoudil - zákon odpovědnost stanoví jasně, soud pak vykládá tento zákon podle konkrétních podkladů. A podotýkám, že být souzen ještě nic neznamená - souzen může být kdokoli, důležitý je až rozsudek či naopak zamítnutí (skutková podstata se nestala) či osvobození (skutková podstata se stala, ale nebyla shledána vina).Jinak odpovědnost za majetek je přirozená součást práva od začátku, a to jak římského (ze kterého vychází naše právo), tak i anglosaského. Setkáváte se s tím doslova v každý okamžik, aniž byste si to uvědomoval - na ulici, v práci, ve škole... Za veškerý majetek kolem vás nesou majitelé konkrétní odpovědnost a vy ji můžete vymáhat, případně ji jiní mohou vymáhat po vás.Samozřejmě, že je i majitel vozidla zodpovědný za svůj majetek (auto), nicméně nikoli za chování svěřené osoby. Jde o to, že pokud špatně zabrzděné auto projede někomu plotem, platí škodu majitel auta. Ten ji ale může následně vymáhat po osobě, které auto svěřil. Nicméně pokud ten řidič někoho srazí, pak je s tím majitel nemá nic společného, ale tento čin (trestný či nedbalostní) bude řešen s řidičem, kterému bude pochopitelně také nutné dokázat, že tento čin spáchal (za majitelem mohou jít v případě, že řidiče neznají, ale pokud nejsou důkazy, že to ten majitel spáchal, nelze ho obvinit). Stejně tak pokuta za špatné parkování půjde za majitelem, ale nelze už po majiteli vymáhat to, že špatně zaparkované auto vedlo třeba k dopravní nehodě - tam je zodpovědný ten, co parkoval. Ale to už zabíháme do trestního práva, které funguje velmi odlišně od práva občanského.S odlišností trestního a civilního práva ale souvisí další omyl, který prezentujete. To " vynucení zodpovědnosti na jakékoliv jiné osobě než té, která se bezprostředně něčeho dopustila" funguje v každé právní normě jinak. Něco jiného to je v oblasti trestního práva (platí presumpce neviny, je nutné dokázal čin i úmysl), něco jiného je občanské právo (platí předem daná zodpovědnost, dokazování probíhá jiným způsobem), něco jiného je pak ještě právo pracovní (záleží na pozici a konkrétním skutku). Tyhle základy byste si ale měl zjistit a znát je - přeci jen jednou z právní zásad je, že neznalost práva neomlouvá, tedy před soudem se nemůžete vymlouvat, že jste o dané zákonné povinnosti nevěděl - vědět jste měl a mohl a tím to hasne.Co se týče toho zbytku - papírny už nemají papír ve vlastnictví, nemají tedy k papíru už žádný právní vztah. Papír byl prodán (povinnosti nese ten, kdo ho koupil), případně mohl být odcizen (je nutné najít zloděje a dokázat mu jednak krádež, jednak případně ten tisk). Se znásilněním je to pak sice pěkný, ale hrozně fousatý vtip, který je pochopitelně právním nesmyslem (což mu nic neubírá na vtipnosti). Konkrétně jde u toho vtipu právě o směšování civilního a trestního práva.