V Praze proběhlo v minulých dnech mezinárodní setkání vědců pracujících na projektu Pierre Auger Obsarvatory. Projekt Pierre Auger Obsarvatory zajišťuje provoz detektorů kosmického záření umístěných v argentinské pampě na ploše tří tisíc kilometrů čtverečních. Kompletní dostavba detektorů by měla být završena do konce letošního roku, ale již nyní probíhají měření z funkčních částí centra. Ta vedla k významným poznatkům o vlastnostech a původu kosmického záření s vysokou energií.
Pražské setkání, organizované Fyzikálním ústavem Akademie věd České republiky a sdružením CESNET, se zabývá možnostmi využití gridu pro náročné simulace spršek kosmického záření v atmosféře. Projekt používá grid od roku 2006, kdy CESNET v rámci projektu evropského gridu EGEE poskytl servery a vytvořil základní jednotku pro práci v gridovém prostředí, tzv. virtuální organizaci.
Schéma EGEE gridu (stav z roku 2006)
Při výpočtech se najednou používalo přes 200 počítačů z osmi výpočetních center. Testy ukázaly užitečnost gridového řešení. V letošním roce proto bude kapacita výpočetních prostředků vyhrazených pro virtuální organizaci projektu několikanásobně navýšena. 25 účastníků z devíti zemí tří kontinentů v Praze diskutuje o tom, jak nejlépe nové prostředky využít a pomocí gridu zpřístupnit všem více než 250 vědcům zapojeným do projektu.
Enabling Grids for E-sciencE (EGEE II)
EGEE grid vznikl z rozhodnutí Evropské Komise za účelem propojení více než 70 institucí ve 27 evropských zemích. Dnes jsou členy i organizace z USA, Kanady a v Asie. Výpočetní výkon vytváří 41 tisíc procesorů. Každý z počítačů po celém světě má různý hardware, všechny však běží na CERN modifikaci distribuce Scientific Linux, který naopak vychází z distribuce Red Hat Enterprise Linux.
O projektu Pierre Auger Observatory
O evropském gridu EGEE
