Odborníci z RMIT University vyvinuli nový typ elektrody, který je inspirován jistým druhem kapradiny. Podle dostupných informací by mohl rapidně zvýšit kapacitu stávajících integrabilních úložných technologií.
Dotyčná elektroda byla navržena pro práci se superkondenzátory, které lze nabíjet i vybíjet mnohem rychleji než konvenční baterie. Superkondenzátory našly své využití i v solární energetice, avšak potýkají se s jedním podstatným problémem – omezenou kapacitou.
Pokud se pořádně podíváte na listy kapradiny Polystichum munitum, zjistíte, že jsou doslova „přecpané“ žílami, což je skvělé nejen z hlediska transportu vody, ale i skladování energie. Dostupný prostor je přitom využit tím nejefektivnějším možným způsobem – skrze útvary známé jako fraktály. „Naše elektroda je založena na těchto fraktálních tvarech, které jsou stejně jako miniaturní struktury uvnitř sněhových vloček samoreplikující. Prostě jsme tento přirozeně účinný design použili ke zlepšení skladování solární energie na nano úrovni,“ konstatoval Min Gu z RMIT.
Testy ukázaly, že prototyp dokáže úložnou kapacitu superkondenzátorů ztřicetinásobit. A protože je založen na flexibilní technologii tenkého filmu, počet možných aplikací je opravdu velký.
„Nejzajímavější je samozřejmě použití této elektrody se solárním článkem... Můžeme to realizovat hned s již existujícími solárními články, ale ty jsou objemné a tuhé. Skutečná budoucnost spočívá v integraci prototypu s tenkovrstvým solárním článkem – tedy technologií, která je stále ještě v plenkách,“ řekla vedoucí badatelka Litty Thekkekara.
Zdroj: RMIT University
