Microsoft v dubnu představí Visual Studio 2010, hlavního rivala pro Flash Player – Silverlight 4 a na český trh se dostane Windows Azure. Vyzpovídali jsme šéfa vývoje Jiřího Karpetu.
Fanoušci Microsoft technologií oslaví za několik týdnů malý svátek. Finální verze se totiž dočkají dva významné produkty a ke všemu se v Česku začne prodávat cloudcomputingový hosting Azure. Při této příležitosti jsme vyzpovídali šéfa divize vývoje českého zastoupení Microsoftu Jiřího Karpetu. Než vám ale naservírujeme otázky a odpovědi, provedeme malou rekapitulaci, oč se vlastně jedná, co že jsou ty novinky z redmondského pacifického pobřeží.
V polovině března se v Las Vegas konala tradiční vývojářská konference MIX. Pokud čtete Živě.cz a Mobilmanii pravidelně, dobře víte, že hlavními specialitami bylo bližší představení Windows Phone 7, které navázalo na barcelonskou premiéru, a také Internet Explorer Platform Preview – v podstatě jádro budoucího Internet Exploreru 9. Ten bude hardwarově akcelerovaný a Platform Preview se ke všemu každé čtyři týdny dočká nové verze. Další Explorer je tu tedy cobydup. Devítka se bude postupně zrychlovat (doufejme) a dočká se podpory dalších hojně citovaných technologií včetně HTML tagu <video>. Snad ještě letos si tedy v „IEčku“ spustíte třeba YouTube bez potřeby nainstalovaného Flash Playeru.
Silverlight 4 už za pár týdnů
A to se už dostáváme k oněm dalším technologiím, které se na MIXu trošku neprávem schovaly do stínu Windows Phone 7. V dubnu bychom se totiž měli dočkat v pořadí čtvrté generace Silverlightu a programátory potěší definitivně finální Visual Studio 2010.
Silverlight stále žije ve stínu svého úhlavního soka Flash Playeru, plní totiž na webu podobnou funkci a Microsoft jej postupně přenáší jako zobrazovací prvek na interaktivním webu i do dalších aplikací.Používá jej tedy ve webovém prostředí Live Mesh webového úložiště a stejně tak je tomu i v novém podnikovém Sharepointu, kde Silverlight pomalu přebírá roli, která doposud patřila klasickému HTML. Kdo ví, možná je dalším adeptem pro přepis do této Rich Internet Application technologie i Hotmail a Outlook Web Access, tedy webová podoba na Exchange server napojeného pošťáka ze stáje Microsoftu.
¨ 
Silverlight byl letos masivně využit pro streamování přenosů z olympijských her ve vyšší kvalitě. Použila ho i Česká televize
Silverlight 4 bude podporovat tisk, bude umět komunikovat s webovou kamerou, mikrofonem a podobně jako Adobe AIR bude umět žít i bez internetového připojení a prohlížeče. Tak tomu ale vlastně bylo už v předchozí verzi.
Společně se Silverlightem se v polovině dubna dočká uvedení na český trh také Windows Azure. Psali jsme o něm už na podzim 2008, kdy Microsoft zveřejnil první informace. Tehdy o této technologii kolovaly nejrůznější chiméry a nesmyslné předpovědi, oč se vlastně bude jednat. Dnes už to ale víme. Azure je ve své podstatě a velmi zjednodušeně řečeno cloudcomputingový hosting pro vaše aplikace.
Windows Azure: Už i Microsoft objevil kouzlo mráčků
Svůj blog nebo jednoduché stránky vystavíte na běžný webový hosting, kde máte po ruce základní skriptovací jazyky a nějakou tu databázi. Co když ale chcete budovat výpočetně mnohem náročnější aplikaci, kterou běžný server neutáhne? V takovém případě přichází na řadu dražší paušál, vlastní vybavený server ve vychlazené serverovně nebo serverová farma – hromada, opravdu velká hromada serverů v datovém centru, které je připojené k rychlé páteřní síti a ve kterém si nakoupíte výkon, který potřebujete. Nemusí to být hned seznamka pro teenagery, ale třeba náročná výpočetní aplikace, kterou doma na běžném „dvoujádru“ nespočítáte. S pěkným (i když možná trochu divokým) příkladem přispěchal i samotný Microsoft, snad s vidinou lákavé zakázky. Proč zpracovávat výsledky referend nebo voleb na k tomu určených počítačích, které je třeba pokaždé zajistit, když by takovou náročnou úlohu mohl zařídit právě cloud – zabezpečené datové centrum kdesi na internetu, které využívá sdílený výkon stovek a tisíců vlastních procesorových jader.
Windows Azure je trošku zavádějící termín, s desktopovým operačním systémem toho
totiž zatím moc společného nemá
Cloudcomputingový hosting už několik let nabízí známé webové „knihkupectví“ Amazon, které mělo dlouhou dobu nadbytek výkonu. Než aby se ale jen tak pro nic za nic propálil, své zbytky, jakýsi „noční proud“, Amazon nabídl ostatním zájemcům na internetu. Dnes se tyto služby jmenují Amazon Elastic Compute Cloud aka EC2. Prostě si koupíte virtuální procesorové jádro a to vám bude za peníz počítat vaše úlohy. Jakékoliv. Do hry vedle dalších menších hráčů před pár lety vstoupil Google a po vzoru Amazonu nabídl svůj AppEngine. Ten už sice není tak univerzální jako EC2, pomocí jazyků Python a Java ale i zde můžete napsat složité výpočetní operace, které budou třeba… prolomovat nejrůznější šifrovací klíče. Ale kdeže! To by vás přišlo pěkně draho.
V roce 2008 nakonec do hry vstoupil i Microsoft se svým Windows Azure. Ten stojí někde na pomezí Amazon EC2 a AppEnginu. I zde si můžete nakoupit potřebný výkon a zpracovávat výpočetní úlohy napsané v ASP.NET, Microsoft nicméně přislíbil, že Azure bude podporovat i programování v PHP, Pythonu, Javě a dalších jazycích. Svůj hosting si můžete snadno nakonfigurovat, rozšiřovat výkon spouštěním dalších virtuálních strojů atd.
Cloudcomputingový hosting se platí trošku jinak
A jak se takový cloudcomputingový hosting vlastně platí? Samozřejmě zapomeňte na běžný měsíční nebo roční paušál, tady se totiž zpravidla platí za samotné úkony. Pokud tedy váš program v internetovém „mraku“ zatíží virtuální procesor na celou jednu hodinu, na té nejpomalejší variantě vám Microsoft naúčtuje 12 dolarových centů. Zároveň ale zaplatíte za ukládání a čtení informací z databází, za jejich velikost a také za samotné přenosy dat. Může vám to připadat divoké, stejnou politiku ale razí i konkurence. A je to poměrně logické, u cloudcomputingových hostingů se totiž počítá s tím, že obsah nenabízíte pro stovku nebo tisíc unikátních návštěvníků každý den ale pro mnohem větší objemy, se kterými by si „bedna v serverovně“ neporadila. Azure aplikace budou hostované na adrese vaseaplikace.cloudapp.net (Google AppEngine používá doménu appspot.com) a Evropané si budou muset prozatím vystačit s jedním datovým centrem. Brzy ale přibudou další.
A to je vlastně to nejdůležitější, co se probíralo na lasvegaském MIXu. Jen co se dostane Azure na český trh, přineseme podrobnější článek, oč se vlastně jedná, teď už ale ke slíbenému rozhovoru, který se točil hlavně okolo atraktivního Silverlightu. Má vlastně v době rostoucí popularity HTML5 smysl a proč Microsoft nevydává verze i pro linuxové distribuce?
Rozhovor s Jiřím Karpetou, manažerem divize vývoje Microsoftu
Mnoho uživatelů a odborných novinářů si neustále stěžuje na roztříštěnost vývoje internetových služeb Windows Live. Před rokem jste například vydali Live Mesh, který je doteď bez výraznější aktualizace. Naopak SkyDrive se nyní dostal do hledáčku díky Office Web Apps. Máte v plánu někdy tyto služby sjednotit?
Windows Live jsou částečně nástupcem aplikací v systému Windows, které byly v nejnovější verzi odstraněny. Důvodem je příležitost pro zrychlení vývoje a uvádění nových verzí. Vývoj a začleňování produktů probíhá v současné době v tzv. „vlnách“ s aktualizací 2x za rok a dá se říci, že poslední vlna jednotlivé Live produkty opět o něco více propojila. Součástí inovace je i možnost využívat Live služby jako stavební kameny pro své aplikace. Kromě toho se objevily další služby, které jsou navázané na jiné produkty, jako například Microsoft Office. Tyto služby jsou postupně integrovány, nicméně stále platí, že uživatel potřebuje jediné přihlašovací jméno a heslo, tzv. Live ID. Co se týká technologie Live Mesh, tak opravdu není plně integrovaná do jednotného rozhraní Live služeb. Její jádro, které zajišťuje základní funkce, je ale stále rozvíjeno. V tuto chvíli se dokonce pracuje na integraci s Windows Live (více na https://www.mesh.com/Web/Developer.aspx).
Tvůrci konkurenčních internetových prohlížečů jako Firefox, Opera či Chrome prakticky neustále vydávají drobné aktualizace. Naproti tomu váš Internet Explorer dostává pouze bezpečnostní záplaty. Proč?
Internet Explorer je prohlížeč jak pro širokou veřejnost, tak i pro firemní zákazníky. Firemní zákazníci potřebují mít stabilizovaný a hlavně předvídatelný životní cyklus produktu, který je pochopitelně delší. U firemních zákazníků jsou také kladeny mnohem větší nároky na bezpečnost, testování a stabilitu. Zkrátka žádné beta verze.
Jakým způsobem probíhá česká lokalizace produktů? Tedy jaký je její životní cyklus, kdo je do ní zapojen a kdo rozhoduje, jaká česká slovíčka se budou používat třeba pro některé anglické novotvary?
Na lokalizaci pracuje celý tým. Skládá se z rodilých mluvčí, kteří sedí přímo v Redmondu, a lidí, kteří na lokalizaci pracují na úrovni pobočky. Právě Ti stanovují terminologii a v případě nejasností se obracejí na produktovou skupinu ale například i na Ústav pro jazyk český, který se mimochodem velmi často podílí na výběru vhodné terminologie. Pro zajímavost lze uvést změnu pojmu „klepnout“ na „kliknout“. Z pohledu běžného hovoru dnes většině lidí přijde přirozené použít termín „kliknout tlačítkem myši“, ale již si neuvědomují, že tento výraz významně zasahuje do všech dalších pojmů. Například je nutné brát v potaz i termíny jako „dvojí kliknutí“ či „poklikání“, které se už většině uživatelů nemusí zdát tak přirozené. Osobně tuším, že slovo „kliknout“ bylo uznáno jako české slovo až v roce 2004.
V rámci marketingové kampaně na Windows 7 tvrdíte, že za novinkami a vylepšeními stojí běžní uživatelé. Co je na tom pravdy?
Na tuto otázku nelze jednoduše odpovědět. Zpětnou vazbu na naše produkty získáváme z různých zdrojů. Čerpáme z různých uživatelských kanálů, našich služeb podpory, od jiných produktových týmů, ale také například z různých průzkumů a předpovědí trhu. Na tyto informace se však pohlíží spíše jako na statistickou skupinu než jako na jednotlivé nápady. Ze všech posbíraných dat se vždy nastaví několik rozhodujících směrů rozvoje pro novou verzi. Konkrétní vlastnosti aktualizovaných produktů však mohou, ale nemusí být inspirovány nápady uživatelů. Otázka návrhů a zpětných vazeb je velmi složitý proces, kterého se účastní velké množství lidí.
Windows 7 se dočkal několika veřejných testovacích verzí. To u vás dříve nebývalo zvykem. Budete v tom pokračovat?
Obecně lze říci, že každý produktový tým si může sám stanovit hranice svojí otevřenosti. Některé týmy spolupracují s okolím na denní bázi, komunikují řadu interních informací prostřednictvím blogů, vydávají testovací verze, a tím získávají hodnotnou zpětnou vazbu. Jiné týmy takto otevřené nejsou. Je to dáno například tím, že chtějí své nápady co nejdéle chránit před konkurencí. Oba dva důvody jsou jistě legitimní, ale celkově lze říci, že trendem je spíše větší otevřenost.
Jaké novinky vlastně přináší Silverlight 4
Běžný uživatel v nové verzi Silverlight nalezne značné množství funkcí, které standardně očekává u desktopových aplikací, ale nikoli u těch webových či RIA. Abych byl konkrétní, určitě bych jmenoval podporu tisku, videokamer a mikrofonů, lokální zaznamenávání videa, práce se schránkou, drag&drop, podporu multidoteků, vylepšenou podporu ochrany obsahu a možnost přehrávání chráněného videa v offline režimu. Vedle těchto technických novinek přidáváme i plnou podporu Google Chrome prohlížeče a zrychlení celého běhu aplikací na dvojnásobek. Pro vývojáře je také připravena řada nových ovládacích prvků s podporou plného skinování, vylepšenou podporou designu ve Visual Studiu i v designérské sadě Expression. Součástí novinek je lepší podpora práce s daty a napojení na WCF RIA Services, které umožňují vytvářet sofistikované vícevrstvé aplikace s podporou datových služeb nebo transakcí.
Mnozí už nad doplňky Flash Player a Silverlight lámou hůl a věstí skvělou budoucnost HTML5. Proč bych tedy jako vývojář měl zvolit právě Silverlight nebo Flash?
Zde je nutné trochu poodstoupit a podívat se, co vlastně dnes a v blízké budoucnosti Silverlight nabízí. Silverlight není jen dalším pluginem pro přehrávání videa, nebo tvorbu triviální reklamy. Jde o platformu, na které jsou dnes stavěny celé aplikace. Tím myslím např. objednávkové systémy, systém pro práci s datovými schránkami (http://www.vasedatovaschranka.cz/) apod. Sem HTML 5 prostě nemíří. Další otázkou je, kdy vlastně dojde k dotažení onoho HTML 5 standardu. V současné době proto zcela bez zaváhání říkám, že pluginy typu Silverlight nebo Flash jasně povedou RIA vývoj.
Jakým způsobem Novell spolupracuje s Microsoftem při vývoji projektů Mono a Moonlight?
Microsoft poskytuje technickou podporu Novellu při vývoji Mono a Moonlightu. Na těchto projektech spolupracuje naše laboratoř interoperability stejně jako lidé z Port25 (skupina pro interoperability a open source, pozn. ed.). Jedná se ale o projekty, které neřídíme a nemáme na ně v podstatě vliv.
A s předchozí otázkou souvisí dotaz, proč je mezi projekty Moonlight a Silverlight taková prodleva?
V tuto chvíli se na první čtvrtletí roku 2010 plánuje finální verze Moonlight 3.0 a ve stejné době bude dokončena Alfa verze Moonlight 4.Zpoždění se tedy nyní pohybuje v řádu půl roku. Na první pohled je to dlouhá doba, ale moje zkušenost říká, že počet projektů na nové verzi pluginu začne narůstat právě až tak půl roku po uvedení.
V čem se dnes vlastně produkty Microsoftu vyvíjí? Respektive máte nějakou vnitřní politiku, že toto se bude vyvíjet v C++/MFC a toto zase v .NET Frameworku?
Zde se střetávají dva protichůdné vlivy. Vývoj v .NET Frameworku je celkově efektivnější a méně chybový. Na druhou stranu produkty typu Office nebo Windows jsou mimořádně rozsáhlé a jejich přepsání z C++ do .NETu není ekonomicky obhájitelné. Prioritu má však vždy .NET Framework. Řada novějších produktů (např. BizTalk, Expression Blend, Live Essentials) jsou napsány právě v .NET Frameworku. Mnohé starší produkty mohou mít jádro v C++, ale nová funkčnost běží na .NET Frameworku (SQL Server, Exchange Server, Visual Studio apod.).
V poslední době se vyrojilo hned několik spekulací o Windows 8 ohledně jejich vydání už v roce 2011 a o tom, že nabídnou výrazně přepracované UI. Asi nám detaily neřeknete, ale jaký je váš pohled na věc?
Práce na Windows 8 již probíhají a je zřejmé, že budou obsahovat řadu inovací. Ale teď je předčasné o tom mluvit, protože naši partneři i uživatelé se soustředína Windows 7 a dovolím si tvrdit, že tomu tak bude v následujících měsících i v příštím roce.
A na závěr otázka na vaše programátory – jak vypadá všední den vývojáře v Microsoftu?
S jistou mírou nadsázky lze říci, že po příchodu do práce zpracuje e-maily, které se nastřádaly přes noc. Poté přichází na řadu Visual Studio, v rámci kterého programátor píše, ladí a testuje kód. Kromě potřebných meetingů tráví nějaký čas čtením a psaním blogů a odpovědí v různých diskusních skupinách. I přes snahu rozdělit den na práci a osobní život večer sedne k počítači a kontroluje, zda nepřišly nějaké e-maily.
