Děti, učte se. Technologické firmy se o vás poperou

Současnost přeje novým technologiím, webovým službám a stále více také mobilním aplikacím. Investoři vidí růst v těchto segmentech a nebojí se investovat do zajímavých nápadů, které v budoucnu mohou vykazovat solidní příjmy. To se logicky odvíjí také v zájmu podnikavců, kteří chtějí z poptávky něco vytěžit. Vznikají tak startupy, firmy investují do nových technologií, ale často naráží na jeden zásadní problém – nemají dostatek kvalifikovaných odborníků, kteří by byli schopni jejich vize uskutečnit.

Zajímavých nápadů existuje hromada. Bohužel, nápad není vše a je potřeba lidí, kteří ho dovedou do funkčního stádia. Každý investor vás vykáže ze své kanceláře, pokud k němu přijdete pouze s popsaným poznámkovým blokem, ale bez prvních funkčních prototypů.

Ze strany zaběhnutých, ale i nově vznikajících společností tak vzniká ohromná poptávka po lidech, kteří dokáží vytvářet mobilní aplikace, webové služby a vyznají se v IT. Každá velká či začínající firma chce do svých řad schopné zaměstnance, kterých je nedostatek. Tím logicky vzniká vysoké konkurenční napětí a neustále se zvyšují mzdové a další náklady na zaměstnání takových odborníků.

První prachy? Rychle nadbíhat zaměstnancům

Personální napětí a hlad po schopných vývojářích jsem popisoval například v nedávném článku o souboji Googlu a Facebooku. Počet přeběhlíků, kteří dali přednost mladé sociální síti před Googlem, už se počítá na procenta (15 % lidí pracujících u Zuckerberga dříve pracovalo pro Brina a Page) a obě firmy se snaží nabízet lepší platy, lepší odměny, vyšší opce na akcie, více žvýkaček a limonád v automatech, více všeho. A do toho se objevují mladé startupy, které rovněž potřebují lidi pro rychlou expanzi, inkasují peníze od investorů a potřebují tvořit. V technologických centrech se toto všechno pěkně zamíchá a vzniká pěkná bojová fronta.

Zaběhnuté firmy se samozřejmě mohou v celé situaci orientovat trochu lépe, většinou totiž mohou lidem nabídnout lepší finanční podmínky a více benefitů. Mají vlastní kapitál, stabilní příjmy a nemusí otáčet každý dolar jako začínající startupy. Nadějné začínající firmy naopak mohou konkurovat svojí dravostí, neformálním kolektivem a vyhlídkou rychlého zbohatnutí – například díky opcím na akcie.

Sháníte vývojáře, designéra nebo investora? Pořiďte si tričko a odznáčkem dejte najevo, o koho máte zájem.

Už delší dobu sleduji nově vznikající startupy, které získaly značné peníze od investorů. První, co mladí šéfové udělají, je to, že vezmou značnou část peněz a přesídlí z garáží a studentských kolejí do prostorných kanceláří. Ty pak vybaví všemi těmi cool věcmi jako jsou gauče, ping pongové stoly, stolní fotbálky, šipky, sauny a nebojí se najmout třeba vlastního kuchaře. Všem nakoupí nejnovější Macy, iPhony a MacBooky a zaměstnanci mohou chodit v teniskách a tričcích se sprostými obrázky. Dává to smysl, takové pracovní prostředí je zcela určitě jednou z věcí, která mladé vývojáře zaujme a naláká. Pěkné prostředí a doplňkové služby je navíc udrží v práci déle.

Firmy, schovte si své vývojáře

Poptávka po kvalifikovaných lidech, kteří dokáží vytvářet cokoliv kolem nových technologií, je skutečně obrovská, zvláště v oblastech jako Silicon Valley a New York. “Vyvíjíte aplikace pro mobilní platformy? Už tu dávno máte být,” napsal například nedávno pro Živě.cz Jakub Vejmola z brněnské firmy AdvaICT, který se v současné době snaží navázat obchodní kontakty ve slavném křemíkovém údolí. Ve Valley se dokonce uchytila rada která říka “schovte své designéry, schovte své vývojáře, protože my po nich jdeme a chceme je.”

Internet, IT a mobilní technologie jsou poměrně mladá oblast, která fascinuje především mladou generaci. Právě z dvacátníků se často rekrutují noví a schopní talenti. Firmy proto rozhazují sítě už na středních a vysokých školách a snaží se s talentovanými lidmi navázat kontakt co nejdříve.

Technologické firmy si své zaměstnance rozmazlují. Hlavně pohodlíčko. Vlevo soukromý kuchař ve startupu Qwiki.com (zdroj: Business Insider), vpravo nové prostory Foursquare (zdroj: Business Insider).

A netýká se to pouze firem v Silicon Valley či New Yorku, stejné je to také v jiných částech zeměkoule. Koncem loňského roku jsem například navštívil technologický park ve švýcarském Lausanne poblíž Ženevy. Technologické firmy zde staví svá vývojová centra takřka na zelené louce a hned vedle těchto sídel rostou univerzitní budovy a koleje. Firmy studenty podporují už za studií, platím jim stipendia a umožňují jim získávat praxi. Studentům stačí přejít kampus a vejít do budovy pár metrů od univerzity. U Ženevy tak vzniká technologické město, které má být společně s Curychem budoucností švýcarské ekonomiky. Už dnes v Lausanne studuje přes 40 tisíc mladých lidí, kterým nadbíhají firmy jako Logitech a další.

Nejen USA, ale také Evropa a arabský svět najímají

Zatímco San Francisco se snaží pohltit největší technologické mozky ze Spojených států a Švýcarsko se o totéž snaží v Evropě, v expandujícím arabském světě podobnou úlohu přebírá hlavní město Izraele Tel Aviv. Tel Aviv rozhodně není nějakých pár chatrčí uprostřed pouště, ale moderní dynamické město, kde se technologické firmy rovněž snaží podporovat studenty na univerzitách (kromě Tel Avivu také v Jeruzalémě) a pak je dostat do svých řad. Technologické oblasti kolem Tel Avivu se přezdívá Silicon Wadi.

Technologický svět není pouze Silicon Valley. Moderní komplex naleznete také v Silicon Wadi v izraelském Tel Avivu. I zde panuje značný souboj o chytré mozky.

Při mé nedávné návštěvě technologického centra v Tel Avivu jsem měl možnost popovídat si s Dorit Dor, produktovou prezidentkou izraelské společnosti Check Point. Mimo jiné jsem se zajímal právě o to, zda je v arabském světě problém sehnat kvalifikované technologické zaměstnance. Dle Dorit Dor je klíčem k úspěchu úzká spolupráce s tamními univerzitami a konkrétně Check Pointu, jehož jméno má v Izraeli stejnou váhu, jako například na Slovensku ESET či v Česku Seznam, hodně pomáhá vybudované renomé. Právě dobrý zvuk společností určitě hraje důležitou roli při rozhodování zaměstnanců, zda se nakonec nechají zlákat.

Vývoj pro iOS v Česku? Těžko uchopitelný jazyk a drahé počítače Apple

Ani v České republice není situace zrovna nejpříznivější, což potvrzuje například Jaroslav Škrabálek, jednatel společnosti Acemcee a vedoucí divize mobilních platforem laboratoře Lasaris na FI MUNI. “Problémem je najít kvalitní vývojáře. Každou chvíli se k nám hlásí studenti, kteří si myslí, že když udělali jeden školní projekt, jsou hned experti. Když se jich ale zeptáme například na šablony v Céčku, vůbec neví, která bije,” skepticky komentuje Škrabálek. Velikým problémem jsou dle jeho slov úzce zaměřené oblasti a technologie (například Google Web Toolkit), kde je lidí skutečně veliký nedostatek. “Spřátelené firmy se nás často ptají, zda bychom jim nějakého dobrého GWT vývojáře nepůjčili, zkušených vývojářů je extrémní nedostatek,” zdůrazňuje mladý podnikatel a akademik.

Škrabálek vidí problém také v tom, že absolventi a studenti technických univerzit často neznají moderní vývojové nástroje a technologie. “Příkladem za všechny jsou různé NoSQL perzistentní úložiště jako HBase či cachovací nástroj Memcached. Přitom je vyvinuli a používají lídři webových služeb jako Facebook, Twitter a další.” Webové firmy proto částečně na školy rezignovali a raději se snaží nově příchozí zaměstnance vzdělávat sami, což je ale stojí čas a nemalé náklady.

Vývoj aplikací pro Android Škrabálek nevidí jako veliký problém. Je to dáno především tím, že programátoři, kteří zvládají jazyk Java (a těch je poměrně hodně), se snadno naučí specifika vývoje pro mobilní platformu Googlu. Horší už je to ale s iOS. “Studentům se na první pohled zdá jazyk Objective-C nepřehledný,” popisuje problém Škrabálek. Zároveň ale dodává, že se v přednáškách snaží studentům poodkrýt jeho výhody, které jsou spojené nejenom se samotným programováním, ale následně také s možností monetizace výsledného produktu. Vývoj pro iOS ale má dle jeho slov značná úskalí, například to, že si vývojáři musí koupit ne zrovna levný počítač Apple. Studenti, kteří mají často hluboko do kapsy, se tak nemají kde Objective-C naučit. “Logicky se tak dostáváme do stavu, kdy je vývojářů akutní nedostatek a je nutné je přetahovat a přeplácet,” potvrzuje Škrabálek heslo ze Silicon Valley popsané o pár řádek výše.

 
Objective-C pro iOS nabízí možnosti dobré monetizace produktů a služeb. České studenty však v mnohém odrazuje.

“V Česku rozhodně není více otevřených technologických pozic, než kolik je volných kvalitních odborníků,” komentuje tuzemskou situaci Irena Zatloukalová ze Seznamu. Dle jejích slov je hledání kvalifikovaných IT odborníků časově velice náročné, což do veliké míry závisí také na tom, že fluktuace pracovníků mezi firmami je velice nízká. Mnohem více se obsazují nově vytvořené pozice, což je i případ Seznamu.

Také česká pobočka Microsoftu to nemá lehké. Dle slov personální ředitelky firmy Jany Máchové se ztížil především nábor odborníků na cloudová řešení. “O tyto odborníky je mezi konkurenčními společnostmi i v rámci partnerského ekosystému velký zájem,” říká Máchová.

“Charakter a poptávka po IT pozicích se vyvíjí skutečně rychle. 5 z 10 IT povolání současnosti před 5 lety ještě neexistovalo. V případě, že nemáme na českém trhu v určité oblasti dostateksvých specialistů, musíme zabezpečit jejich načerpání ze zahraničí. Zaměstnávání cizinců na vysokých odborných pozicích však v součastnosti
česká legislativa spíše komplikuje, než usnadňuje,” komentuje situaci kolem IT odborníků v Česku generální ředitel českého IBM Vladek Šlezingr.

Šlezingr a personální šéfka české divize Microsoftu zároveň potvrdili současný problém – technologičtí pracovníci už nemohou být pouze asertivní programátoři a síťaři, ale často musí zvládat také tzv. soft skills. To v praxi znamená, že dobrý zaměstnanec musí umět komunikovat více jazyky a měl by umět řídit tým a projekty.

Ze sklepa na sluníčko

A právě toto si mnoho studentů IT oborů stále neuvědomuje. Pro mnohé z nich je svět informačních technologií stále serverovnou a sklepením z IT Crowd. Mnohé firmy se ale shodují na tom, že doba, kdy IT ve firmách bylo pouze nutné zlo a byznys se mu musel přizpůsobovat, už mizí. Nyní se IT jednoznačně musí přizpůsobovat požadavkům byznysu.

Nedávno mi to například potvrdil šéf české pobočky HP Jan Kameníček. Ten je, stejně jako většina IT lídrů, toho názoru, že IT už nemůže žít na vlastní planetě a smát se “těm tragédům z obchodního”, ale naopak se musí snažit přinést do firmy takové procesy, které budou srozumitelné pro manažery a pomůžou rozvíjet obchod. IT člověk už nemůže pouze běhat ve sklepeních, tahat své kroucené dvojlinky a vytvářet skripty v shellu.

Tak... roztáhnout žaluzie, vyvětrat a hurá učit se soft skills.

To je samozřejmě problém klasických firem, které potřebují spravovat a řídit IT. Ale také u mladých webových a mobilních startupů je situace poněkud jiná, než dříve. Je důležité, aby každý člověk v týmu měl svojí vlastní roli a dokázal spolupracovat se zbytkem spolupracovníků.

Dnes už se naštěstí příliš nesetkáte s produkty, které navrhoval, designoval, programovat a vydával jeden jediný člověk. Ten člověk často býval programátor, který sice skvěle rozuměl svému kódu a bezpochyby odvedl skvělou práci po stránce programování, ale raději se neměl pouštět do navrhování grafického rozhraní. Pro něho samotného sice mohlo být srozumitelné, ale běžný uživatel tápal.

Při vývoji webové služby či čehokoliv jiného je důležité myslet na to, že se takový produkt dostane k běžným, technicky nevzdělaným uživatelům. Právě jednoduché nápady (nebo nápady, které navenek jednoduše vypadají) mají u uživatelů úspěch. Je proto dobré, aby probíhala komunikace mezi návrhářem uživatelského rozhraní, vývojářem, produktovým manažerem, člověkem, který dokáže produkt šikovně propagovat a obchodníkem, který ho pak prodá. A IT člověk by neměl být geek vzadu, který se všem těm patlalům pošklebuje, ale měl by být promazaným kolečkem v lidském stroji.