Facebook umožňuje komunikací takřka 1,5 miliardy lidí. Znamená ale větší míra virtuální komunikace více osamělosti nebo naopak?
Facebook, sociální sítě a komunikační nástroje jsou fenoménem, který lidstvo zažívá poprvé v historii. Největší a nejrozšířenější sociální sítí je stále Facebook, který má už téměř 1,5 miliardy aktivních uživatelů z celého světa.
Dle statistik stráví průměrný obyvatel Spojených států na Facebooku kolem 40 minut denně a více než 30 % všech uživatelů přistupuje k Facebooku pouze z mobilního zařízení.
Jaký má taková významná změna v lidské interakci vliv na nás samotné? To se pokusili podrobně prozkoumat vědci z univerzity v Milwaukee (UW-Milwaukee).
Více komunikace, ale virtuální
Zatímco v dávných dobách se většina komunikace omezovala pouze na fyzické setkání dvou a více lidí – rodiny, veřejná místa, hospody a podobně, tento trend se začal postupně rychle měnit vlastně už třeba s prvním telefonem. Pak přišel také email a v nejnovějším případě to jsou sociální sítě, chatovací služby a podobně.
Rozhodně tak nelze nic namítat proti tomu, že nové technologie a nástroje nám umožňují komunikovat mnohem více, než kdy dříve. Zatímco dříve jsme mohli komunikovat pouze pokud jsme s danou osobou byli fyzicky blízko, dnes už tato nutnost není a můžeme tak neustále komunikovat s kýmkoli, s různě velkou skupinou lidí po celém světě a v jakýkoli okamžik.
I když je této komunikace více, jde o virtuální komunikaci, která zahrnuje většinou pouze text, v lepším případě hlas a video. A v případě nejpoužívanějšího textu mozek přistupuje ke komunikaci jiným způsobem. Na rozdíl od přímého kontaktu není nutné odpovídat v reálném čase a odpovědi lze promyslet. To je výhodné především pro nesmělé jedince, kterým přímý kontakt dělá potíže při navazování nebo v průběhu sociální interakce.
Analýza spousty studií spojení osamělosti a Facebooku
Tým pod vedením Hayeon Song se rozhodl zaměřit na nejrozšířenější sociální síť Facebook a všechny doposud vydané studie, které byly zaměřené i na psychický vliv a osamělost člověka. K dispozici je řada obecných studií vlivu internetu, které končí odlišnými hypotézami.
Takzvaný internetový paradox totiž zahrnuje otázku, zda větší přístup k virtuální komunikaci umožňuje lépe navázat sociální spojení i osamělejším a nesmělým jedincům, nebo naopak taková komunikace zvyšuje u lidí osamělost?
Ani v případě mnoha studií spojení osamělosti a Facebooku však nejsou jasné závěry. Některé tak dokonce došly i k opačným výsledkům. Z analýzy vyplynulo, že existuje spojení mezi osamělostí a Facebookem – s větší osamělostí roste míra používání Facebooku. Závěrem studie tak je, že Facebook nepomáhá snížení osamělosti.
Důležitou otázkou ale je příčina a následek – dělá Facebook lidi osamělejší, nebo ho osamělejší používají více? Závěry studie se přiklání spíše k tomu, že větší osamělost znamená i větší používání Facebook a nikoli naopak.
Zdroj: Flickr, CC 2.0
Částečně tak potvrzuje i starší studii „internetového paradoxu“ – osamělí lidé používají internet více, než že by internet způsoboval osamělost. Jedna ze studií ale například došla i k závěru, že těm co mají bohatý reálný (fyzický) sociální život, rozšiřuje Facebook sociální interakci, zatímco u osamělejších může znamenat ještě větší ztrátu fyzické interakce, která je více a více nahrazována právě virtuální.
Rychlý vývoj
Jak je vidět, závěry nejsou zcela jednoznačné, lze v nich ale vidět určité vzory. Problém těchto studií je pochopitelně přesnost, nejedná se o matematické rovnice, ale dotazníky a počty dotazovaných jedinců. Výsledky se tak mohou lišit dle přístupu k samotné studii a různých pohledů na danou problematiku.
Zdroj: Flickr, CC 2.0
Nelze tak udělat jasné závěry, ale další zkoumání této oblasti je s rozšiřováním Facebooku a dalších sociálních sítí a nástrojů určitě důležité pro případný boj třeba s depresemi, které může osamělost prohlubovat.
Dlouhodobý vliv je ale velmi těžké měřit a odhadnout, ostatně podobně to lze říci o každé nové technologii – telefon, televize, počítačové hry, tablety nebo třeba nastupující virtuální realita. U každé formy to byla vždy nová generace, která byla nové technologii vystavena od malička a dlouhodobý vliv lze jen těžko odhadnout. Ale je určitě nutné tyto jevy zkoumat a snažit se zjistit co možná nejvíce o vlivu na náš mozek a jeho vývoj.
