Je to NAPROSTO legální - sám bych si takhle sice neobjednal víc než pizzu, ale funguje to zhruba takhle:
1) Dědek POVĚŘÍ někoho (syna, kluka od sousedů, servisáka, známou místní firmu... tj. mandátní smlouva) aby mu za dědkem našetřených a mandantovi svěřených pár tisíc levně sehnal nový mobil/telku/počítač/díl na auto/dříví na otop/pizzu "třeba na tom internetu, jak je to tam levnější".
2) Dotyčný v momentě obdržení peněz opravdu ještě neví u koho to (dle dědkova přání co nejlevněji) koupí/vydraží/štípne, ale dělá co může a zboží zchrastí.
3) Mandant může ručit leda tím, čím se mu zaručí sehnaný dodavatel - a ani to nemusí být co k čemu (Pepa z Hong-Kongu na E-Bay a nebo čorkařská zastavárna na Aukru - všechno stejná pakáž).
4) Levno sehnaný klump se dědkovi rozpadne v pazourech - a potom co mu soused právník v hospodě vysvětlí že jako "třetí strana" je lidově řečeno "v rici" (sám sobě si přes hubu nedá), začne smolit aspoň supliky na ČOI, NKÚ, úřad vlády, ombudsmana a domáhat se satisfakce za újmy způsobené svou vlastní omezeností...
5) Ouřad pro dědka sice neudělá lautr nic (zadarmo v knedlolandu ano kuře nehrabe), ale aspoň se před okurkovou sezónou "zviditelní" - čím hlasitěji, tím víc chechtáků z daní nás všech pak bude moct žádat na příští sezónu...
Řešení: Nakupovat SÁM a jen tam, kde je zboží prokazatelně SKLADEM (cca 5% českých e-shopů) - jinak si jenom živíme dalšího šoupače beden a sponzorujeme pošťáky a degenery z PPL...