Kortikoidy patří k lékům, které mají velice špatnou pověst. Důvodem jsou jejich vedlejší účinky, které zahrnují například sníženou odolnost vůči infekcím, vysoký krevní tlak či deprese. I v tomto případě však platí, že nic není tak hrozné, jak to na první pohled může vypadat.
Korktikoidy jsou syntetické hormony, které se podobají kortizolu. Ten je syntetizován v kůře nadledvin a on i jeho deriváty mj. dokážou utlumit imunitní systém – což je přesně to, co lékaři mnohdy potřebují udělat. Jako ukázkový příklad nám mohou posloužit různé autoimunitní choroby, během kterých imunitní reakce míří na vlastní tkáň či orgán (lokalizované onemocnění) či více orgánů (systémové onemocnění).
Kortikoidy díky svému protizánětlivému působení rovněž značně pomáhají v boji proti astmatu, Crohnově chorobě, alergické rýmě atd.
Mezi kortikoidy patří celá řada sloučenin jako prednison, flutikason nebo budesonid. Ty se vzájemně liší svou silou a je na lékaři, aby pro každého pacienta vybral tu nejvhodnější – tedy takovou, která mu způsobí co nejmenší problémy.
Co je to kortikofobie?
Kortikofobie je přehnaný strach z užívání kortikoidů, často způsobený nedostatečnou informovaností. Pokud si pacient na internetu přečte několik „hororových pojednání“, může léčbu kortikoidy odmítat – ke své vlastní škodě.
Je zapotřebí si uvědomit, že lékaři tato farmaka předepisují pouze v případech, kdy je to opravdu nezbytně nutné. Aby však léčba měla smysl, pacient musí přesně dodržovat jejich instrukce.
Mnozí lidé mají pod vlivem kortikofobie tendenci vysazovat kortikoidy předčasně (jakmile se jim udělá jen trochu lépe), což je ovšem obrovská chyba.
Důvodem je skutečnost, že kortikoidy neodstraňují příčinu onemocnění, ale toliko potlačují autoimunitní reakci. Z toho plyne, že jejich jednorázové svévolné vysazení může lehce způsobit nejen návrat, ale i zhoršení zdravotních obtíží.
Není kortikoid jako kortikoid
Jak již bylo řečeno, existuje více druhů kortikoidů. Některé se podávají pouze lokálně – typicky na nosní nebo plicní sliznici. Je proto zbytečné mít z nich obavu, neboť vedlejší účinky jsou minimální. Problematické mohou být masti, které by měly být používány co možná nejkratší dobu.
Pokud jde o tabletovou či injekční formu, která ovlivňuje celý organismus, situace je poněkud horší. V této souvislosti se často píše a mluví o tzv. Cushingovu syndromu.
Ten se objevuje zejména při dlouhodobější konzumaci kortikoidů a zahrnuje kombinaci mnoha různých nepříjemných komplikací (obezita, žaludeční vředy, osteoporóza atd.)
Na druhé straně, vývoj neustále postupuje dopředu, což znamená, že současné kortikoidy jsou mnohem méně agresivní než jejich předchůdci. Pořád se ale jedná o léky, se kterými je třeba zacházet velmi opatrně – v žádném případě by je nikdo neměl brát bez odborného dohledu!
Foto: Thirteen Of Clubs, CC BY-SA 2.0
