Microsoft už roky dostává desátky od výrobců zařízení s Androidem. Ročně to dělá okolo dvou miliard dolarů. Čína zveřejnila seznam několika set patentů, které Microsoft používá.
Když se na sklonku roku 2008 objevil na americkém trhu první komerční telefon s Androidem, leckoho napadlo, že se jeho následovníci stanou hrobníkem kapesních počítačů s Windows Mobile. V redmondských kancelářích se tehdy jistě pracovalo hluboko do noci a právníci obří softwarové společnosti připravovali svoji novou tajnou zbraň – patenty.
V průběhu následujících let si v Redmondu předvolávali jednoho mobilního výrobce za druhým, ukázali své eso a jednání zpravidla končilo tiskovým prohlášením, ve kterém Microsoft slavnostně oznámil, že uzavřel licenční partnerství s dalším hráčem, který mu bude platit desátky za každý vyrobený telefon s Androidem. Nejinak dopadl i dlouholetý souputník Microsoftu HTC, který v minulosti vyráběl ty nejlepší telefony s jeho systémem Windows Mobile.
Dvě miliardy dolarů
Jenže pak se na scéně objevil tvrdohlavý výrobce elektronických knižních čteček Barnes & Noble, který na hru Microsoftu nepřistoupil. Vše nakonec skončilo u soudu a právní bitva trvala celý následující rok, aby se obě společnosti na jaře 2012 přeci jen dohodly. Microsoft prakticky vyhrál, nepřímo do Noblu investoval obří balík peněz a opět se hájil svou mantrou, že licencování je řešení.
Do letošního března Microsoft uzavřel bezmála třicítku dohod s mobilními výrobci. Ve skutečnosti jich ale bude nejspíše mnohem více, toto jsou totiž pouze ty, o kterých se s jistotou ví. Jedním z posledních soust byla Motorola Solutions. Nepleťte si ji ale s Motorolou Mobility, kterou vlastní Google a momentálně ji prodává čínskému Lenovu.
Suma sumárum, Microsoft díky několika patentům získal trvalý příjem do své pokladny. Podle analytika Ricka Sherlunda z Nomury to ročně dělá okolo dvou miliard dolarů. To je poměrně slušný výsledek, komunita si tak z Microsoftu často utahuje, že je pro něj Android vlastně ziskovější než celý ekosystém okolo Windows Phone.
Vágní patenty, kterým málokdo rozumí
Ať už je pravda jakákoliv, faktem zůstává, že všechny tyto poplatky Microsoft získává na základě často poměrně vágních patentů, které popisují principiální funkce telefonů. Veřejnost doposud netušila, o jaké patenty se vlastně jedná. Při soudních tahanicích s Barnes & Noble a dalšími sice některé vyšly najevo, ve skutečnosti jich ale musí být mnohem více.
Jeden z patentů Microsoftu. Tento popisuje lokalizaci mobilního telefonu pomocí BTS/Wi-Fi vysílačů. Jenže i toto je technologie, kterou dnes disponuje hromada společností a princip samotný se používá už dlouhé roky.
Kdyby Microsoft před necelým rokem neoznámil, že má zájem o mobilní divizi Nokie, detaily o tajné patentové zbrani bychom se nejspíše nikdy nedozvěděli. Spojení Nokie s Redmondem se ale nakonec zalekli i v Pekingu a tamní antimonopolní úřady si z Redmondu vyžádaly seznam patentů, které se týkají mobilního byznysu.
Čína zveřejnila redmondskou superzbraň proti Androidu
Microsoft jej poslušně připravil a Čína jej lišácky zveřejnila světu. Ať už se jednalo o zcela běžný úřední krok, nebo facku za to, že Microsoft přes přání Číny ukončil technickou podporu Windows XP, což Peking docela rozzuřilo a tamní aparát za trest odmítl Windows 8 na úředních počítačích, faktem zůstává, že se do rukou veřejnosti dostal dokument ve Wordu se seznamem několika set patentů!
Výřez ze seznamu tří set patentů, které může Microsoft uplatnit v boji proti Androidu a dalším platformám
Seznam je rozčleněný do několika sekcí. Tou první je SEP – Standard Essential Patents, která obsahuje 73 kritických patentů, které se dnes používají prakticky na všech kapesních počítačích a chytrých telefonech. Popisují jak práci AGPS, tak některé technologie mobilního signálu, mobilních dat, dekódování videa a tak dále. Autorem těchto patentů zpravidla není Microsoft, ale zkrachovalý Nortel, jehož patentové bohatství v roce 2011 odkoupila skupina Rockstar za necelých pět miliard dolarů.
Rockstaru tedy patří ohromné mobilní patentové bohatství, které může Microsoft aktivně využívat, poněvadž je společně s Applem klíčovým členem konsorcia. Loni na podzim skupina rozpoutala novou vlnu žalob proti Googlu, Samsungu a dalším výrobcům, kteří používají Android.
Další patent popisuje navigační systém s vyznačením aktuálního dopravního vytížení.
Zpět ale k seznamu. Po základních mobilních patentech přichází na řadu druhá skupina, která je v tomto případě asi nejzajímavější, jmenuje se totiž „Patents implemented in Android.“ Právě tuto sbírku Microsoft nejspíše používá při licenčním jednání s výrobci androidích zařízení. Skupina čítá 127 zástupců a najdete zde třeba takové kousky jako Interactive Traffic Display and Trip Planner, který již podle svého názvu popisuje běžnou automobilovou turn-based navigaci, která je dnes součástí každého telefonu s GPS a v nějaké formě ji má patentovanou každý výrobce. Dalším zajímavým patentem je Taskbar media player. Patent popisuje minimalizaci hudebního přehrávače do hlavního panelu Windows. Android žádný hlavní panel nemá, ale má zase stahovací roletu s notifikacemi, ve kterých může být minimalizovaný hudební přehrávač. Míří Microsoft tímto směrem? Těžko říci.
Android podle Microsoftu používá i tuto jeho patentovanou technologii. Těžko říci, kde a jakým způsobem? Cožpak je roletka s notifikacemi hlavní panel?
Většina patentů Microsoftu, které prý najdete v Androidu, jsou však velmi vágní a popisují všemožné základní funkce mobilního webového prohlížeče, zobrazování hypertextových odkazů, vyhledávací políčko a další banality. Jiné patenty zase popisují technické detaily natolik nesrozumitelným způsobem, že ani po dokončení sumáře patentu vlastně netušíte, o co tu vlastně jde. O neznalost angličtiny se přitom nejedná, na totéž si totiž stěžují i technická média ze zámoří.
Začarovaný patentový kruh
Seznam v plné nahotě ukazuje konzervativní americký patentový systém, který za posledních sto let neprošel hlubší reformou a jeho pravidla tak umožňují patentovat prakticky cokoliv. Dokud se jednalo o patent na inovativní výrobní technologii, respektive o patent na něco opravdu nového a přelomového – prostě na vynález, bylo vše v pořádku. Jakmile však americké firmy začaly v 80. a 90. letech masivním způsobem patentovat vcelku banální softwarové postupy, začalo být zle. Dnes tedy společnosti s relativně krátkou historií několika desetiletí vlastní i desetitisíce patentů. Tato praxe pak automaticky vyvolává tu reakci, že musejí patentovat prakticky všichni, i když by třeba nechtěli. Pakliže to totiž neudělají, hrozí, že se dříve či později stanou obětí některého z patentových trollů – majitelů vágních patentů s vidinou rychlého zisku, kteří se v americkém patentovém systému poprvé objevili právě na přelomu 80. a 90. let minulého století.
Počet schválených patentů a patentových přihlášek tedy v zámoří roste geometrickou řadou a je zřejmé, že co nevidět bude patentované naprosto cokoliv – jakýkoliv technologický postup aplikovatelný třeba právě v softwaru mobilního telefonu.
Držitelé takových patentů se sice hájí slovy, že systém přeci chrání americkou ekonomiku, jenže stejně tak ji bude co nevidět i brzdit, poněvadž nikdo nedokáže vyrobit nic nového, aniž by si před tím nezaplatil drahý patentový audit, kolik že cizích patentů ten jeho výrobek vlastně porušuje a koho všeho je tedy třeba žádat o licenci.
Nad patentovým systémem v posledních desetiletích vyrostl zcela nový byznys poradenských společností a investičních skupin, které zkupují cizí patenty stejným způsobem jako cenné papíry a další obchodovatelné deriváty.
Úspěch Microsoftu na tomto poli tedy jistě bude pouze impulzem pro další hráče, kteří v patentech uvidí naději rychlého zbohatnutí, přestože se to v praxi podaří jen málokomu.
