GNOME, jedno z nejpopulárnějších desktopových prostředí GNU/Linuxu, by prý mělo být celé postaveno na .NET, technologii Microsoftu. Alespoň to tvrdí jeden z jeho zakladatelů. Ostatní nechápou.
„Chtěl bych, aby byly aplikace pro
GNOME ve verzi 4.0 napsány v .NET – ne, ve verzi 3.0. Ale GNOME 4.0 by mělo být na .NET založeno,“ řekl Miguel de Icaza v
rozhovoru pro britský internetový deník The Register na LinuxWorldu.
Miguel de Icaza je jedním ze zakladatelů GNOME a CEO komerční společnosti Ximian, která do GNOME velkou částí přispívá a také vyvíjí port MS.NET s názvem Mono. De Icaza je znám svým přátelským postojem k Microsoftu a jeho technologiím, ale něco takového jako prohlášení, že GNOME bude založeno na .NET, asi každého překvapilo. Je to poměrně čerstvá zpráva a není ani zřejmé, zda je to i postoj většiny vývojářů GNOME, nebo pouze soukromá touha Miguela de Icaza.
Samozřejmě by takovéto GNOME nebylo založeno na implementaci .NET od Microsoftu, ale na již zmiňovaném svobodném projektu Mono. Miguel by údajně rád těžil z podpory více jazyků a dobře řešeného bezpečnostního modelu, Mono však zatím implementovalo pouze přibližně 900 z celkových 3500 tříd. API tedy ještě zdaleka není kompletní.
Minimálně čtenáři The Register však byli šokováni. Zakládat GNOME na z velké části proprietární technologii společnosti jako je Microsoft, na jejím API, které bude moci v budoucnosti měnit tak, jak jsme to viděli v různých obměnách již mnohokrát, to se zdá nepředstavitelné.
Abychom lépe pochopili, co se zdá v nepořádku, měli bychom zabrousit trošku do historie projektu GNOME. Projekt tohoto desktopového manažeru vznikl s pomocí FSF v době, kdy se již vyvíjelo KDE. Hlavním důvodem přitom bylo to, že KDE bylo postaveno na proprietární knihovně QT společnosti TrollTech. Trolltech později především pod tlakem projektu GNOME, přistoupil na přelicencování QT a tak jsou dnes již oba desktopy svobodným software a KDE je teď již právoplatně licencované pod GPL. GNOME ale stále zůstává uvnitř komunity jakýmsi symbolem odporu k proprietárnímu software.
Nyní jeden z hlavních představitelů GNOME chce stavět na .NET. Uživatelé se ptají, zda ještě původní účel tohoto desktopu něco znamená.
Nejedná se však o první kontroverzní situaci spojenou se společností Ximian a projektem Mono. Již dávno byl společností Freedevelopers odstartován projekt Dot.GNU, jehož součástí je také modul Portable.NET snažící o zajištění interoperability mezi Dot.GNU a MS.NET. Důvod? Spory o vývoj a budoucnost projektu Mono. Vše se ještě dále vyhrotilo minulý týden, kdy byla velká část Mono přelicencována z GPL na licenci X11 známou také jako MIT licence.
Ačkoliv je X11 také svobodnou licencí, podobně jako BSD, dovoluje každému vydat uzavřenou verzi kódu. Problémy s takovouto licencí měl například okenní server XFree, který sice byl napsán a zveřejněn jako svobodný, ale v jednom čase jej většina lidí používala v proprietární verzi, protože se proprietárním firmám povedlo převážit nad samotnými autory. Ximian to zdůvodňuje požadavkem Intelu, který je takto ochoten přispívat kódem do projektu Mono.
S novou licencí bude projekt Mono i pomocí pro proprietární produkty Microsoftu, který může kteroukoliv z jeho částí použít ve svých projektech. Tak se také může podobně jako u XFree stát, že bude Mono šířeno hlavně jako proprietární produkt a autoři, kteří jej psali do public domain, z toho vyjdou poněkud naprázdno.
Zatímco čtenáři reagují, že by se GNOME rozhodně neměl zamykat uvnitř proprietárních technologií proprietárních společností, Miguel de Icaza tvrdí, že by bylo chybou zamykat se mimo ně. Navíc snad umožní Mono spouštět i binární .NET aplikace primárně vyvíjené na Windows, něco, co by si tolik uživatelů přálo. Přesto ale vyvstává otázka, k čemu je dobré svazovat s touto technologií jeden z největších GNU/Linuxových desktopů. Interoperabilita může být stejně dobře zajištěna i nezávislým modulem.
De Icaza by navíc rád využil propojení více jazyků, aby tak zkrátil vývojové cykly v implementaci nového API pro GNOME. Javu a na ní postavené technologie prý jako alternativu nevidí, protože než přepisovat vše do Javy, radši využije společného API .NET. Pravda, u GNOME, projektu, kde se vývojáři rozhodli stavět téměř výlučně na C a zavrhnout objektové rozšíření tohoto jazyka, to působí trošku zvláštně.
Podobně jako autor článku v The Register nemohu pochopit, proč vypouští takové věci de Icaza z úst takto neformálně. Vzhledem k tomu, že se chystá GNOME přijmout také společnost Sun na svůj Solaris (opět kontroverze Sun vs. Microsoft, Java vs. C#,...), očekával bych daleko opatrnější přístup.
Z oficiálních kanálů zatím nic podobného nezaznělo a ačkoliv má Miguel de Icaza, především prostřednictvím Ximianu, v rozhodování o GNOME silný vliv, přeci jen jsou zde i jiní lidé. Co si myslí ti? Jak se k situaci vyjádří? Jaké stanovisko k situaci zaujme Nadace pro svobodný software? Musíme si počkat.
A tak zatímco Stallman se již dříve nechal slyšet, že projekt Mono zřejmě kráčí jiným směrem než Nadace, ještě netušil, že se poněkud paradoxně podobným směrem možná bude ubírat i GNOME. Měli bychom se však zajímat i o to, zda je to dobrá volba z hlediska technologického a strategického. Nakonec je možné, že podobná kombinace vývoj GNOME urychlí z zkvalitní. Zdá se, že nic není černobílé a možná by mohl být tento krok výhodný. Microsoft se zatím netváří, že by byl nepřítelem projektu Mono, spíše naopak. Při zachování současné licence by z něj mohl těžit a kód sám používat. Je to ale nutně špatné?
Bude se jednat o další rozkol na poli svobodného software, nebo půjde o krůček k přiblížení se světem proprietárního software, ze kterého budou konečně moci těžit obě strany?
