V Evropě máme dotace, v Asii mají senzory, cloud a roboty. Japonské firmy spouštějí revoluci v zemědělství a expandují s ní do světa.
Connect.cz z Tokia: Sedíme v moderní restauraci v centru Tokia a ochutnáváme saké z láhve, která v přepočtu vyjde na téměř tisíc eur. Jemná chuť připomínající kombinaci bílého vína a vodky má v domovském Japonsku dlouholetou tradici a jen těžko si lze představit více ikonický japonský alkohol. „Tohle už jsou lahve, které jsme vyrobili pomocí senzorů, internetu věcí, datům a cloudu,“ ukazuje Hiroshi Sakurai, prezident prestižního výrobce saké Asahi Shuzo. Výroba saké se v Japonsku mění, stejně jako celé zemědělství.
Japonský alkoholický nápoj v posledních letech začíná budit stále větší zájem v zahraničí a „likérka“ Asahi Shuzo ho rok od roku vyváží více a více. „Naše saké vyrábíme ze speciální odrůdy rýže nazvané yamadanishiki. S rostoucí poptávkou jsme ale nebyli schopní pěstovat jí v dostatečném množství a v požadované kvalitě,“ navazuje Sakurai. „Potřebujeme rekrutovat více rýžových pěstitelů a udělat z nich naše dodavatele.“
Vítejte ve světě zemědělství poháněného internetem věcí a cloudem.
Jenže to je docela problém. Japonsko, stejně jako mnoho dalších vyspělých a rostoucích zemí na světě, zažívá odliv lidí z venkova do velkých měst, kvůli čemuž mimo jiné upadá tamní zemědělská tradice, ubývá farmářů a přibývá opuštěných polí. Pro mladé lidi je atraktivnější (a nutnější) život v mrakodrapech a práce u významných společností. Zemědělství v zemi vycházejícího slunce je navíc poněkud odlišné od toho, jak ho známe třeba v Evropě či Spojených státech. Není tolik industrializované a stále je hodně založené na rodinných farmách.
Senzory do všech polí
Japonská vláda před pár lety tento problém začala řešit. Ovšem namísto zavádění dotací, pomocí kterých se „řeší“ mnoho zemědělských problémů v Evropské unii, vsadila na spolupráci s domácími technologickými giganty. Rozjíždějí se tak projekty, které v posledním roce Japonsko přerostly a které mohou v zemědělství způsobit určitou revoluci.
Jeden vysílač se senzory na zhruba jeden hektar.
Výrobce saké Asahi Shuzo je pěkným příkladem. Firma začala spolupracovat se společností Fujitsu a společně vytvořily projekt nazvaný Dassai. Součástí rýžových polí v horách je nyní řada chytrých senzorů, které každý den měří různé hodnoty, například vlhkost vzduchu, obsah CO2, nasycenost půdy, teplotu, intenzitu slunečního záření, kyselost půdy a další atributy. Všechny tyto informace jsou odesílány do centrálního cloudu běžícího v datových centrech, kde se kombinují s dalšími zdroji dat, třeba aktuálním počasím i dalšími předpověďmi.
„Díky těmto analýzám můžeme vylepšovat kvalitu rýže,“ popisuje Sakurai. Jeho farmáři a dodavatelé u sebe neustále nosí tablety a chytré telefony s nainstalovanými aplikacemi a okamžitě vidí, co se kde děje, jaké jsou prognózy, kde je třeba přidat a tak dále. Slavný výrobce saké tuto technologii prozatím nasadil do deseti testovacích lokalit, ve kterých systém provozuje už dva roky. „Ještě tak další tři roky nám bude trvat, aby si vše sedlo a skutečně jsme vše mohli vytěžit na maximum, už teď ovšem vidíme významné pokroky,“ pochvaluje si prezident Asahi Shuzo. Stejnými technologiemi chce proto vybavit i další dodavatele rýže.
Fujitsu podobné projekty dělá s mnoha dalšími zemědělci. Produkt souhrnně nazvaný Akisai se začal testovat před pěti lety, v polovině roku 2013 se začalo s pilotními projekty a zhruba před rokem už se rozjela také expanze do zahraničí. Akisai se hojně využívá zejména ve sklenících, kde je možné automaticky řídit ventilační systémy, zavlažování, stínění, dávkování hnojiva a podobně.
Nárůst zemědělské produkce
Jak už naznačoval Hiroshi Sakurai, význam očipovaného zemědělství poroste s tím, jak se rok od roku bude sbírat více informací a jak budou přicházet další nové zdroje dat. První výsledky v mnoha oblastech jsou ale i po krátké době poměrně přesvědčivé. Mnoho pěstitelů po zavedení systému Akisai hlásí pokles lidské práce o 30 procent a nárůst produkce o stejnou hodnotu.
Senzory dokáží monitorovat vlhkost vzduchu, obsah CO2, nasycenost půdy, teplotu, intenzitu slunečního záření, kyselost půdy a podobně.
„Japonské i další zemědělce přesvědčovat nemusíme, význam nových technologií sami dobře vidí a nebojí se investovat,“ říká pro Connect.cz viceprezident Fujitsu Takeshi Wakabayashi. „Náklady na samotné IT nejsou tak vysoké, v celkovém provozu jde o jednotky procent. Jak to u IT bývá, je to o následných procesech.“
Projekt Akisai už má přes 350 zákazníků. Fujitsu jeho nasazení doporučuje v zemědělských oblastech od 100 hektarů výše. Na jeden hektar se obvykle nasazuje jedna anténa osázená senzory, která pak přes mobilní síť komunikuje s cloudem. V Japonsku se například aktuálně rozběhla implementace ve městě Iwata, kde se na 90 tisících metrech čtverečních pěstují papriky, saláty a rajčata. V jiné oblasti zase internet věcí řídí pěstování pomerančů. Senzory hlídají a udržují ideální poměr vody tak, aby tyto oranžové plody měly ten nejlepší možný obsah cukru. Technologie vedle efektivnějšího pěstování umí zařídit také lepší distribuci.
Je to teprve začátek
Samotné pěstování za pomocí chytrých technologií je nicméně teprve začátek. Jakmile se data dostanou do cloudu, je možné začít pracovat na dalších systémech celého řetězce. Obchodní řetězce v Japonsku třeba chtějí Akisai nasadit u svých více než tří tisícovek dodavatelů. Dnes se běžně používají různé ERP a CRM systémy pro řízení, představte si ovšem, co dokážou, když se do nich přidá i pohled na pěstování plodin. V reálném čase. Do toho všeho promluví také automatičtí roboti, ať už pro samotnou sklizeň, pěstování nebo údržbu.
Data se v reálném čase dostávají do cloudu a kombinují se s dalšími zdroji informací, třeba předpověďmi počasí.
Akisai se v budoucnu napojí i na další zdroje. Bude možné lépe řídit dodávky vody a výrazně šetřit s odběrem energie. Velký potenciál pak dřímá v samotném zapojení konzumentů. Obří databáze informací o jídle žije v cloudu a v reálném čase se mění. Na to se napojí dodavatelé a na konci řetězce pak uživatelé se svými chytrými telefony, troubami, ledničkami či aplikacemi s recepty, a také restaurace či rozvozy jídel.
Fujitsu pracuje na technologii, která pozná, co si člověk myslí o věci, na kterou se dívá. Pokud se tyto senzory zabudují přímo do regálů v obchodech a napojí se opět na onen cloud, promění to i složky nakupování. Superpočítače na pozadí cloudů umí simulovat všemožné scénáře či změny počasí a podle toho navrhnout ideální možnosti pěstování. „Jakmile bude všechno propojeno, vznikne tady obří hodnota, se kterou budeme moci pracovat,“ věří prezident Fujitsu Masami Yamamoto.
Představte si, že jdete na ochodní schůzku kolem zemědělství, a přichystaný projekt si budete moci prohlédnout pomocí Oculus Rift ve virtuální realitě. V Japonsku je to s Akisai skutečné.
Akisai se aktuálně vedle Japonska šíří také do okolních zemí. Fujitsu už realizuje první velké instalace ve Vietnamu, Indonésii, Malajsii nebo třeba Indii. V brzké budoucnosti bude chtít také na další trhy. První námluvy probíhají i v Evropě, zejména v Nizozemsku, které patří k významným zemědělským velmocem. Pro samotné Fujitsu je toto příležitost, jak se stát ještě silnějším hráčem také mimo domovskou zemi a jak více prorazit s cloudem. Společnost každoročně pořádá řadu takzvaných hackathonů, kde se zkoumá, jak technologie propojit s řadou dalších systémů. To je pro fungující ekosystém technologiemi poháněného zemědělství důležitý prvek.
Než přijdou replikátory
To, jak velký byznys tohle všechno může být, prozatím nikdo přesně nezměřil a ani Fujitsu se nechce příliš pouštět do odhadů. Obecně ale na revoluci v zemědělství poukazuje. Naznačují to i další projekty či postupné nárůsty obyvatel na zemi. V roce 2013 na planetě žilo přes sedm miliard lidí, v roce 2050 by to mělo být už zhruba 9,6 miliardy. Kdo a jak to vše nakrmí? Než vynalezneme replikátory jako ze Star Treku, budeme zřejmě vylepšovat 3D tiskárny. Pak jsou tu ale možnosti, které fungují už dnes.
Místo čipů a serverů pěstírna zeleniny. Efektivita rok od roku roste.
Fujitsu začalo předělávat staré továrny vyrábějící počítačové čipy na pěstírny zeleniny. Jde opět o součást Akisai a projektu už se v minulosti dostalo značné mediální pozornosti. Celá oblast se rychle pohybuje kupředu. Pilotní provoz byl odstartován v loňském roce. Prostor o rozloze dvou tisíc metrů čtverečních se zaplnil regály. V každém z nich je několik pater žlábků s vodou s živinami a LED osvětlením. Z toho vždy pár centimetrů od sebe vyrůstají hlávky salátů. Jeden roste 50 až 60 dní a denně se jich stihne vyprodukovat kolem tří a půl tisíc.
Minulý rok cena jednoho salátu vyšla na tři dolary, od té doby ale neustále klesá, a to právě díky rostoucími množství dat a vylepšování. Salát vydrží dva týdny čerstvý, má minimální množství pesticidů a malý obsah draslíku. Pro metropole typu Tokio je to velice zajímavý způsob, jak vylepšit a rozšířit pěstování. Plodiny mohou růst i v budovách a železobetonových džunglích. Vedle Fujitsu na podobných věcech dělají také další japonské společnosti, zejména Toshiba a Panasonic. V Silicon Valley je pak možné narazit na řadu startupů zaměřených na zemědělství a internet věcí, do kterých proudí rizikový kapitál.
Jak nakrmit téměř 10 miliard lidí?
Cloud a senzory lze nově využít také při chovu zvířat. Fujitsu vyrábí třeba chytré obojky pro psy, to ale zase tolik užitečné není. Zajímavější jsou projekty realizované společně s krávami. Ty teď mají na nohou něco jako náramek Fitbit nebo hodinky Apple Watch. Senzory přesně snímají pohyb dobytka, z čehož lze vyvozovat závěry. Tak třeba lze poznat, kdy se blíží období říje a velice přesně určit, kdy přizvat býka. Zvyšuje se efektivita chovu a dokonce je možné ovlivnit pravděpodobnost pohlaví telete. Fujitsu už takto sleduje 40 tisíc kusů dobytka a systém rozšiřuje podobně, jako ty kolem zeleniny a ovoce.
To, zda se Akisai, nebo případné jiné konkurenční řešení dokážou prosadit i v oblastech typu Evropa, je velkým otazníkem. Japonsko je světem samo pro sebe. Poměrně dost uzavřeným a velice soběstačným. Do prosazování revoluce v zahraničí se navíc výrazně vložila vláda, která z počátku úbytek zemědělců a produkce viděla jako veliký problém, dnes naopak jako obrovskou příležitost pro celou zemi.
Pro firmy typu Fujitsu jsou senzory a všemožné nové vynálezy prostředkem, jak se po bolestných a náročných restrukturalizacích vrátit zpět mezi absolutní světovou technologickou špičku. Domovské Japonsko slouží jako velice dobré pole pro ověřování funkčních modelů.
Cestu autora hradila společnost Fujitsu.
Navštívili jsme japonský vesmírný superpočítač
