Britská vláda významně podporuje Open Source

To je dost peněz. Jako vývojáře by mně zajímalo kolik z těch peněz uvidí vývojáři co pracovali na StarOffice a tom linuxovém distru které nakonec použijou.

Toho bohužel asi moc nebude. Podle mě nejvíc peněz dostane firma, která bude tu migraci zajišťovat a školit zaměstnance.

Vebloud

Samozřejmě že to moc nebude, ale tak to je vždycky - kolik si myslíte že z peněz co si účtuje firma za programátorské práce dostane ten člověk co to opravdu programuje?

Tvoje starosti bych chtel mit. Co kdybys zalozil nadaci na podporu hladovejicim programatorum OpenSource, kdyz mas o ne porad takovou starost?

Neni nahodou StarOffice "komercni" open source?

StarOffice není opensource (= nikdo nemá právo na zdrojáky).
Sun Microsystems používá zdrojové kódy OpenOffice.org, který (možná) upraví a prodává je jako StarOffice.

Hehehe, asi to začnu dělat taky, za ty prachy ...
 
Hele ale měl jsem dojem, že opensource se publikuje s klauzulí že všechno co pomocí něj naprogramíte musíte zase uvolnit jako opensource, nebo se pletu ?

se star office je to trochu jinak (http://en.wikipedia.org/wiki/Staroffice):
StarOffice was originally developed by the German company StarDivision, founded by Marco Börries in 1986. The development of the integrated StarOffice started at the end of 1994. Until version 4.2 StarOffice was based on the platform independent C++ class library StarView.
The company and the rights to StarOffice were acquired by Sun Microsystems in 1999 for US$73.5 million, as Sun were seeking to compete with Microsoft Office. Sun soon offered StarOffice 5.2 as a free download for personal use.
Sun then went through a similar exercise to Netscape's release of Mozilla by open-sourcing most of the StarOffice code-base. The resultant open-source codebase is developed as OpenOffice.org and is contributed to by both Sun and the open source community. Sun then takes a "snapshot" of the OpenOffice.org code base, integrates proprietary and third-party code modules and markets the package commercially.
Added proprietary components include:

Several font metric compatible unicode TrueType fonts containing bitmap representations for better visuability at smaller font sizes
Adabas B database
Some templates
Clip art gallery
Some sorting functionality for Asian versions
File filters for most of the older wordprocessing applications (including EBCDIC)

To záleží na konkrétní licenci. GPL toto požaduje (přesněji řečeno nemusíte uvolnit to, co si sám napíšete a používáte pouze vy sám, dodat zdojáky musíte až to začnete distribuovat), ostatní opensource licence obvykle ne.

Máte v tom pěkný bordel, tak o tom radši nemluvte.

AFAIK je OO.org uvolněno pod licencí LGPL, ne GPL.

Astore, zase jsi projevil úplnou neznalost problému.
OpenOffice.org má duální licencování:
1) Je pod (L)GPL, tuto licenci potom využívá komunita uživatelů
2) Je pod komerční licencí (tj. lze ji prodávat) a tu vlastní Sun. No a z této licence je odvozen StarOffice

Luke, zase jsi se projevil coby mimoň který neumí číst. Neptal jsem se na uživatele. Ptal jsem se na vývojáře kteří spolupracují na té opensource verzi (tedy na openoffice.org). Ten jejich kód který připíšou do openoffice.org se pak (po tom snapshotu) objeví ve staroffice, pokud jsem dobře pochopil ten popis z wikipedie. Evidentně to pokrývá nějaký druh licence (bchkrdtngpl) a evidentně to těm vývojářům (pro Lukeho ještě jednou - vývojářům) nevadí že pak plody jejich práce prodává Sun v británii za statisíce liber.

Astore, už zase kecáš do věcí, kterým vůbec nerozumíš.
Takže ještě jednou: Celý kód OpenOffice.org je duálně licencován (pod GPL/LGPL a pod komerční licencí). Takže veškerý kód v OO.org může Sun využít pro StarOffice. Jasný?

Luke, tobě to furt ještě nedochází.  Já do ničeho nekecám, já se jen ptám. Ptám se, jestli opensource vývojářům nevadí tohle duální licencování když díky němu je jejich opensource kód použitý v neopensource komerční aplikaci. Asi je tato myšlenka na tebe příliš těžká, proto se ti to pokusím nastínit ve virtuálním rozhovoru dvou vývojářů:


OpensourceVývojář1: Hele a já teda napíšu ten svůj kód pro openoffice.org jako opensource a oni ho pak použijou jako neopensource ve staroffice a budou ho prodávat ?
OpensourceVývojář2: Jo, přesně tak, oni totiž mají dvě licence.
OpensourceVývojář1: Aha, tak to jo.

Těm vývojářům to nevadí, protože to bude ZÁROVEŇ OpenSource.

Jednak tohle jde dělat s BSD licencí taky a taky to evidentně nikomu nevadí a dokonce to spoustě lidem připadaá svobodnější a jednak nepleťte si pojmy komerční a opensource. I GPL vybízí k PRODEJI software za peníze, ale musíš dodat/nabídnout zdrojáky a zaručit ostatní svobody. Nikdo neříká, že software má být zadarmo; jen by se software měl KUPOVAT (s plnými právy/svobodami) a ne pronajímat (pod nějakou EULou či čím ;) )

Konecne to nekdo napsal. Vetsina si stale mysli ze Opensource=zadarmo. Dle me to nastesi tak neni.

Takze oni defacto kontinualne vyviji cosi co jim paralelne Sun prodava a inkasuje za to cash ze které oni teoreticky nevidí ani ň.
 
Představuju si to tak, že sedím doma a nevadí mi, že můj kus kódu, ovladač, blikání kurzoru, cokoli, funguje ve StarOffice a že za tenhle program dokáže vláda dát několik desítek tisíc liber ... někomu jinému než jsem já. To je to s čím se taknějak vnitřně furt nemůžu srovnat, no.

Většinu vývojářů OpenOffice tvoří zaměstnanci firmy SUN. Když někdo cizí chce do OpenOffice přispět, musí podepsat prohlášení, že je skutečným autorem daného kusu kódu a že firmě SUN přenechává nevýhradní licenci na tento kód, aby jej mohla dále šířit pod komerční licencí.

Je to výhodné pro obě strany; komunita má k dispozici kancelářský balík pod licencí LGPL, jehož vývoj silně podporuje a financuje firma SUN, zatímco firma SUN může prodávat komerční verzi tohoto balíku.

Na podobném principu funguje celá řada OSS projektů a příslušní vývojáři nemají sebemenší problém se s tím srovnat. Primární motivací pro tvorbu OSS software není přímý zisk, ale potřeba vyřešit nějaký problém. Pokud s řešením tohoto problému pomůže nějaká komerční firma, je to jedině dobře.

Á, tak tomuhle modelu bych rozuměl. Thanx.
 
Vyvstává mi na mysli pouze jedna otázka: Co kdyby se Microsoft sebral a vzal OpenOffice, udělal z nich taky svůj snapshot a začal je drze distribuovat jako levnou alternativu MS Office ? Když vydávají tu okleštěnou verzi XPéček, proč "nevyrábět" i "okleštěnou verzi Office" ? 

Virtuální tel. rozhovor salesmanagera MS : "...podívejte, buďto si můžete vy v Mnichově koupit MSOpenOffice, je to druhořadý kancelářský balík, zákl. vlastnosti to má, a je levnější než MSOffice, což je ale na druhoustranu super program se skvělými vlastnostmi, blábláblá, ano, máme hotline, blábláblá, ano, zajišťujeme servis, blábláblá...ano, můžete ten OpenOffice mít i zdarma ale přidete o podporu, blábláblá, ano, i o hotline, blábláblá, ano, i o servis, blábláblá"

MS nemuze legalne vzit OpenOffice.org a vydavat ho za svuj, protoze je pod (L)GPL licenci. Muze si od Sunu koupit komercni licenci a na jejim zaklade muze udelat vlastni verzi (ale tu mu asi Sun neproda).
MS muze prodavat podporu k OpenOffice.org, muze udelat vlastni fork, muze ho upravovat, predelavat, doplnovat, promazavat, ale vsechno musi nakonec byt pod (L)GPL.

Hele já spekuluju. Nemyslel jsem to tak že by MS vydával OpenOffice za svůj, spíš za nějakou "XP verzi" kam by třeba jen přidali nějaké svoje truetype fonty a přidali logo MS do splashscreenu (vedle loga Sunu).
 
Finta je že by ho dodávali přímo se svým operačním systémem (stejně jako každé slušnější distro Linuxu je taky vybaveno nějakou verzí OO) právě třeba státním organizacím. A s ořezanou verzí XP do zemí 3.světa.
 
Takové řešení by pak bylo cenově srovnatelné s podobným řešením od linuxových firem. A navíc by MS nepřišel o tu část trhu, žejo. Ale to jsou jen spekulace...

Hmm, to by bylo zajímavé. Aspoň by někdo viděl, jakým způsobem programují v MS a komunita by získala zdroje těch fontů a práva na ně.

Reakce pod tímto příspěvkem se již nevětví

A s tim, ze Ti ta firma prvotne dala zdrojaky toho kodou k dispozici zdarma, kdyz ho koupila od jine firmy, s tim se srovnat muzes? Jinak opravdu vyvoj OO.org je primarne financovan firmou Sun Microsystems. Proto je taky v kazde splashscreen OO.org jeji logo, jako logo "sponzora".

Nechci nic rikat, ale neni to tim, ze nejdriv tu byl StarOffice a z neho se zplodil OO? Ale jinak do toho nevidim, takze pokud je to blbost, tak si toho nevsimejte ;o)

taky je zivot..
nikto ho nenaprogramoval ako super-fer

Pocitace pro lidi, kteri si prijdou do knihovny prohlizet internet, popr. neco napsat. OK, tam neni zadny problem.
Ale proc nebudou pouzivat opensource take na pocitacich pro evidenci knih apod. ???

nikde neni napsane, ze nebudou, linux ma byt i na serverech v knihovnach, pokud ale nebudou tak to bude pro to, ze ten "software pro evidenci knih" (informacni knihovnicke systemy) je docela draha sranda a pokud nejaka knihovna jede na platfrome windows, tak by ji prechod na linux vysel pekelne draho.

Ale o tom to je.
Britská vláda sice významně podporuje Open Source, ale pouze na mistech, kde o nic nejde.
Takze usetri za licence Windows a Office (ktere podle vseho ma stejne koupene, takze pouze pro nove pocitace), zaplati za implementaci Linuxu, zaskoleni lidi, kteri to budou administrovat apod.
Takze nakonec takovy OpenSource o moc levneji nevyjde...

Pokud se tyka prechodu knihovnich systemu na Linux, je to opravdu docela draha sranda. Musi se nahradit neco co funguje a je odladene necim neznamym, zaplatit konverze dat, zaplatit lidi, kteri upravi a budou upravovat zdroje nejakeho existujiciho software, aby to fungovalo aspon tak, jako to, co tam meli dosud...
Bohuzel tohle lidi, kteri se ohaneji tim, ze je OpenSource zdarma nevidi

Vidime, nejsme slepi. Open source lze v pohode pouzivat v domacnosti na standardni zabavu/praci, ale ve firmach je to o necem hodne jinem. Obcas to jde, obcas ne.

jak kteri, jak kteri :)

Předpokládám, že knihovní systém je napsán jako (tenký) klient-server. Pokud je server napsán trochu slušně, neměl by být problém jej přeportovat. Aplikační logika serveru se jen rekompiluje, změní se pouze provázání s OS. Tenký klient by se musel napsat od začátku, ale protože se jedná o tenkého klienta, nemělo by to být obtížné. Data jsou předpokládám uložena v db, takže jejich konverze odpadá.

Myslím si, že když něco dobře funguje, nemělo by se na to sahat. Vhodná chvíle pro přejití na novou platformu bude v okamžiku, kdy stávající systém nebude zvládat a bude se muset investovat do nového sw a hw.

Aleph (system pouzivany v NKP) treba nabizi klienta v podobe webove aplikace, jak je to s dalsimi systemy, nevim, preci jen se v knihovnickem prostredi jiz nejakych sedm, osm let nevyskytuji. serverova cast muze byt pro linux/unix i windows servery, to je bezna praxe, lisi se i podpora databazi, spise jsou k ohromnym objemum dat pouzivany komercni databaze napr. od Oracle.

Pokud je to napsané jako webová aplikace v ASP.NET, C# a na straně klienta jde kloudně zobrazit jen v MSIE, tak portování může být problém dost velký.

ty jsi ale debil

Co má C#, ASP.NET společného s výstupy. O tom, jak bude výsledný HTML kód rozhoduje programátor a ne ASP.NET.

Dlouhé roky jsem psal aplikace, které se testovali v Netscape a IE zaráz v ASP. O tom, zda bude výsledné HTML well formed a zda bude text správně formátován jsem rozhodoval pokaždé já jako programátor a ne technologii, kterou jsem použil. Naší zákaznící v US, anglii by byly hodně naštvaní, kdyby jejich weby nešli použít v Netscape i v IE.

Tak prosímtě sklapni a nemel tady pičoviny. Když tomu hovno rozumíš.

Než někoho začnete urážet, pokuste se alespoň pochopit, co onen člověk napsal.
Ve větě je použita spojka "a" v poměru slučovacím, nikoliv v poměru důsledkovém. Smysl té věty tedy je: Pokud je to napsané jako webová aplikace v ASP.NET, C# a zároveň to jde na straně klienta kloudně zobrazit jen v MSIE, tak portování může být problém dost velký.

I tak je to ale blbost - aplikaci, ktera pujde zobrazit jenom v MSIE vyrobis prece v cemkoliv, nesouvisi to s zadnou technologii.

Pokud je to napsané jako webová aplikace v ASP.NET, C# a zároveň to jde na straně klienta kloudně zobrazit jen v MSIE, tak portování může být problém dost velký.
Tad ted to zkusim ja .
Veta A:Jestli je to napsane v ASP.NET, C#, tak portovani muze byt problem. Tedy, ze to bude vetsi problem, nez kdyby to bylo napsano v necem "rozumnejsim".
Veta B:Jestli to jde na strane klienta kloudne zobrazit jenom v MSIE, tak portovani muze byt problem. Tedy, ze nepujde jenom o portovani, ale bude se to muset jeste odladit aby to fungovalo i jinde.
Takze jestli plati veta A a jestli plati veta B, tak plati i jejich dusledky (ktere jsou navic shodne).

Jsem myslel, že jsou programátoři inteligentní lidé, opak je někdy pravdou...

A kdo to bude portovat ?
Firma, ktera to dela jako komercni aplikaci ? Ze by si sahla do svedomi a uvolnila svou x-let vyvijenou aplikaci jako OpenSource ? Asi ne. Mozna v pripade, ze ji tu portaci nekdo zaplati, ale pak uz to opet nebude OpenSource.
Takze to znamena, ze se najme tym lidi, kteri provedou analyzu, aby vedeli co vlastne maji programovat, a budou nekolik mesicu OD ZACATKU programovat aplikaci na miru, pak dalsi mesice ladit a kterou pak Britska vlada uvolni jako OpenSource (aby mohla tvrdit, ze OpenSource propaguje)

Cituji: "Myslím si, že když něco dobře funguje, nemělo by se na to sahat. Vhodná chvíle pro přejití na novou platformu bude v okamžiku, kdy stávající systém nebude zvládat a bude se muset investovat do nového sw a hw."

S tim naprosto souhlasim.

Ono to dnes nebude žádná úspora. Úspory IMHO budou hlavně do budoucna - nové počítače už nebudou potřeboval licence. Počítače stále zlevňují ale Windows se to nějak netýká, takže to bude stále významnější část ceny. A ušetří se za správu licencí (ano, i toto papírování něco stojí) a za případné kontroly legálnosti software ze strany Microsoftu popř. jeho pobočky BSA. No a pokud se to osvědčí, tak se při příštím upgrade serverů zruší Windows i na nich - přechod na novou verzi stojí peníze a zda se jedná o přechod z WinNT4 Server na Win2003 nebo na Linux už je docela irelevantní (předpokládám podporu dodavatele SW).

A co je na tom divného? Logicky, open source se nasadí tam kde je to nejjednosušší udělat a nejvíc se to vyplatí. Jinak se tomu problému říká "legacy situation" - "zděděný" stav;
hypotetický příklad: Mám informační systém který mě před pár lety stál milion. Teď by stálo dalšího půl milionu ho převést pod Linux, přičemž by se ušetřilo pár desítek tisíc ročně. Do toho nikdo při smyslech nepůjde. Buď by nasazení open source muselo přinést další výhody, anebo by se ten IS musel měnit tak jako tak. A portovat informační systém pro Linux nemusí být ani levné ani snadné... háček není v programování ale jinde: ten IS někdo vytvořil a udržuje, často firma - systémový integrátor. Ta firma to kdysi udělala pro Windows, má lidi co se v tom vyznají. A přechod na něco jiného si nechá pořádně zaplatit - a pokud na ně uhodíte s tím že to měli udělat "pořádně" aby to umělo komunikovat i s něčím jiným než Windows, tak vás odpálkují tím že to v zadání nebylo, takže si to zacvakejte anebo buďte ticho.
Pokud se ale open source nasadí, byť i tam kde o nic nejde, už se o něm ví a příští zadání bude "Helejte, ale tady v tom oddělení mají Linux, tak to udělejte tak aby to chodilo i v Linuxu"

Pokud by to již běželo na opensource programech a následoval přechod na komerční aplikace, pak by to
"Musi se nahradit neco co funguje a je odladene necim neznamym, zaplatit konverze dat, zaplatit lidi, kteri upravi a budou upravovat zdroje nejakeho existujiciho software, aby to fungovalo aspon tak, jako to, co tam meli dosud..."
platilo i pro ně. To není chyba opensource. Stejně jako kdyby byli už všichni zaškolení v Linuxu, pak by je převýchova na Wokna stála děsný prachy.

V dlouhodobým hledisku se jim to ale rozhodně vyplatí tak jako tak.

Mas pravdu. Ja jsem chtel jen ukazat, ze OpenSource neresi vse a ne vzdy je to levnejsi reseni zvlast v pripadech, kdy se ma nahradit existujici stav. Zvlast kdyz o tom rozhoduji (bohuzel) lide, kteri si mysli, ze pocitac je to, na co se na stole koukaji.
Vetsinou se diskutuje prechod z placeneho platformy (napr. Windows) na free platformu Linux.
Opacny prechod se moc predpokladat neda, mimo pripadu, kdy bylo nasazeno nejake softwarove reseni (zdarma ), nepostacuje a na jine platforme vyhovujici reseni existuje. Ale to by znamenalo spatnou analyzu nasazeni platformy uz na zacatku.

"Takze nakonec takovy OpenSource o moc levneji nevyjde..." Jasne, napiste do VB, ze zadnou analyzu nakladu delat nemusi, staci, kdyz napisou Vam do CR a vy jim to smahem vyresite :)

Ja jsem prece nerikal ze "vzdy" nevyjde levneji. Napr. na pocitace, ktere navstevnici pouzivaji v knihovne pro pripojeni k internetu nebo psani textu apod. je to ideani reseni.
Ostatni zalezi na konkretni situaci.

Je treba si uvedomit, ze pokud mam nejake komercni reseni, a platim treba nejake udrzovaci poplatky, tak v tom mam ZARUCENE napr. legislativni zmeny, popr. nejake upravy, ktere si vymyslim (zalezi na slouve). U OpenSource tohle zaruceno nemam. Je to jen na dobre vuli komunity lidi, ktera se o to stara ve volnem case.
Samozrejme, muzu si zaplatit cloveka (tym lidi), kteri mi takove reseni upravi podle predstav. Ale jen doba, nez se takovi lide dostanou do problemu, prokousou se cizim kodem bude pomerne dlouha...

A to myslite, ze OS reseni si budou nasazovat sami a nebo si na to najmou mistni firmu, ktera jim udela dodavku na klic? Pokud je to to druhe, tak si myslim, ze je to zase veci smlouvy, ktera se s danou firmou uzavre. Nehlede na to, ze veskere dane za toto reseni zustanou v anglii (EU) a nepotecou za ocean.

Ale pak uz to nebude Open Source "zdarma", jak je vsude propagovan...

Neda mi nereagovat: >>Open Source "zdarma", jak je vsude propagovan<<
A to jako KDE VSUDE?!

Ve spouste "odbornych" clanku je pojem "Open source" vykladan tak, ze je to zdarma, lepsi a jeste jsou k dispozici zdrojove kody, takze si to muze uzivatel upravit.
Staci se podivat do jakehokoliv tisku.

Jen chci opet upresnit. Ja neodsuzuji OpenSource, nejsem odpurcem OpenSource (i kdyz to tak mozna vypada). Jen chci, aby pohled byl objektivni.
Prechod na OpenSource neni zdarma (mimo nekterych pripadu jako pocitace pro prohlizeni internetu, kde jsou naklady na prechod minimalni), udrzovani a rozsirovani OpenSource neni zdarma atd.

Je mozny, ze vetsine clanku, ktere jste cetl je OS ~ zdarma, ve vetsine clanku, co jsem cetl ja, tak spis stalo:"Free as a Free Speech, not Free as a Free Beer." a to je pravda.

Krátkodobě to je drahé, zejména náklady na samostatný přechod. Dlouhodobě to vyjde zákonitě levněji než dosavadní systém provozu a placení za licence. Migrace na jiný novější SW stejně přijde dřív či později na Windows systémech taky.

No co ja vim tak u nas ve skolni knihovne se pouzival sot co bezel na Alpha & Tru64 (server)
a tento server je i na Linux, klient nato existuje i pres web a samozrejme funguje i netscape4 a lepsi