Mandrakesoft se rozhodl prorazit v podnikové sféře. Sun pokročil na poli otevřeného software. Venezuela se rozhodla pro Linux. Hongkong se snaží získat vlastní svobodné fonty.
Mandrakesoft se rozhodl prorazit v podnikové sféře
Francouzská společnost Mandrakesoft, dodavatel distribuce Mandrakelinux, oznámila uvolnění nových produktů jménem Corporate Server a Corporate Desktop. Mandrakelinux distribuce je sice pravděpodobně nejrozšířenějším Linuxem na českých domácích počítačích, ale ve firmách bychom ji hledali těžko. Právě to by Mandrakesoft v budoucnu rád změnil, protože produkty pro firmy přinášejí výrazně větší zisky zejména díky návazným službám.
Nový Corporate Server je zamýšlen pro takřka libovolné použití, ať už jde o provoz obyčejného webserveru nebo služeb jako LDAP. Jeho hlavní předností má být velmi snadná konfigurace. Oproti tomu Corporate Desktop byl vytvořen proto, aby využil masivního nástupu linuxových pracovních stanic, který pravděpodobně nastane již v tomto roce. Jeho hlavním cílem je eliminace nevyspělého, ne zcela funkčního software, do distribuce se dostanou jen pečlivě otestované stabilní verze programů. Tyto dva produkty navíc budou mít mnohem delší vývojový cyklus, nové verze by měly vycházet každých 12 až 18 měsíců a dalších pět let by měly být podporovány.
Mandrakesoft se už několik let snaží prorazit do podnikové sféry, ale zatím se mu příliš nedaří. Teoreticky by sice mohl uspět díky nižším cenám (ve srovnání s rozšířeným Red Hatem či SUSE), ale mnohem více než cena rozhoduje podpora ostatních dodavatelů software. Většina podstatných produktů je dnes certifikována pro obě nejdůležitější distribuce, ale podporovat Mandrakelinux pro jejich výrobce nemá význam, alespoň prozatím.
Sun pokročil na poli otevřeného software
V tomto týdnu Open Source Initiative schválila Sunu novou licenci CDDL, pod kterou Sun hodlá šířit svůj unixový systém Solaris. Již v tomto měsíci budou zveřejněny některé části jeho kódu. Sun k tomuto neočekávanému kroku (společnost se sice živí i prodejem hardware, ale prodej Solarisu dosud tvořil nezanedbatelnou část jejích zisků) zřejmě vede snaha konkurovat Red Hatu. Sun sice produkty Redhat prodává, ale neustále se zvyšující podíl Linuxu na úkor ostatních Unixů vidí velice nerad.
Těžko říct, co přinese otevření Solarisu spolčnosti Sun, daleko větší pochybnosti přináší uvažování o tom, k čemu bude uvolnění Solarisu dobré Open Source komunitě. CDDL není kompatibilní s GPL, takže vzájemné obohacování se kódů Solarisu a Linuxu nepřipadá v úvahu. Komunita již jeden vlastní svobodný systém má a práce na druhém povede jen k rozmělnění jejího úsilí a zpomalení vývoje. Uvolnění Solarisu je sice v principu dobrá věc, ale nikdo zatím neví, jaké to bude mít důsledky. S daleko větší radostí by komunita uvítala třeba uvolnění Javy, jenže ta zas nemá žádnou konkurenci.
Venezuela se rozhodla pro Linux
Venezuelský prezident Hugo Chavez oznámil, že veřejná zpráva v jeho zemi přejde na Linux. V následujících třech měsících tamní ministerstvo vědy a technologie připraví migrační plány pro všechna ministerstva, implementace pak zabere přibližně dva roky. Venezuela díky tomu ušetří miliony dolarů, jen v roce 2004 zaplatila Microsoftu za licence 7,5 milionu dolarů.
Firmy v této zemi používají Linux již mnoho let. V roce 2001 například jako jedna z prvních světových finančních institucí kompletně přešla banka Banco Mercantil. A jiná situace není ani v dalších zemích Jižní Ameriky. Více než čtyřicet procent argentinských firem používá Linux, 10 000 zaměstnanců vlády brazilského státu Paraná bude používat Open Source e-mailového klienta a kalendář.
Cena přitom není jedinou věcí, která o přechodu rozhoduje. Výhodou těchto řešení je i vytváření nových pracovních míst při překladu software do lokálních jazyků. Podstatné jsou i politické problémy. Například Kuba vůbec nemůže legálně dovážet software od Microsoftu díky americkému obchodnímu embargu.
Hongkong se snaží získat vlastní svobodné fonty
Open Source komunita v Evropě má spoustu problémů, ale některé jsou nám naštěstí zcela cizí. Sice občas míváme problémy s některými formáty dokumentů, ale aspoň nám nehrozí, že si náš systém neporadí s písmem jako takovým. Číňané v Hongkongu jsou na tom o dost hůř.
Obyvatelé ostrova, který teprve nedávno připadl Číně, používají 4700 vlastních znaků, které zbytek Číny nezná. Vláda Hongkongu sice vytvořila standard pro tyto znaky již v roce 1995, ale fonty, které k němu tehdy vytvořila za státní finance, neuvolnila pro veřejné použití. Znaky jsou navíc nevalné kvality - jediný rozumný způsob, jak vytvořit slušné svobodné fonty, je kombinace bitmap a TrueType. Bitmapové fonty sice vypadají dobře, ale nelze měnit jejich velikost. TrueType fonty se skládají z křivek a díky tomu je změna velikosti možná, ale kvůli patentovým omezením jsou při zmenšování fonty velmi špatně čitelné. Proto je třeba při malých velikostech používat bitmapy.
Jedna taiwanská společnost nedávno tímto způsobem vytvořila Arphic True Type font, což jsou ty znaky, které vídáme na displeji, když narazíme na nějaké čínské webové stránky. Při prodeji pod komerční licencí by toto úctyhodné dílo mělo hodnotu kolem půl milionu dolarů. Jenže speciální hongkongské znaky zatím chybějí. Tamní uživatelé Linuxu si tak ještě nějaký čas nebudou moci přečíst texty ve svém vlastním jazyce.
