AMD chystá nový úsporný procesor, který bude obsahovat i výkonný integrovaný grafický čip. Dočkáme se konečně použitelných netbooků s dlouhou výdrží?
Společnost Intel představila úsporný procesor Atom již před dvěma lety, od té doby ale celá platforma urazila dlouhou cestu. Došlo ke snížení počtu čipů a zjednodušení, spousta komponent jako paměťový řadič nebo grafický čip jsou již součástí procesoru, který má v případě nejnovějšího dvoujádrového modelu N550 maximální spotřebu pouze 8,5 W. AMD celou dobu nebyla schopná nabídnout konkurenceschopné řešení se stejnou spotřebou. To se však příští rok změní a možná se dočkáme i menšího převratu.
AMD Bobcat: flexibilita s výkonem
Bobcat je nová architektura procesorů od AMD, která je navržená přímo pro velmi nízkou spotřebu a malé rozměry. AMD tvrdí, že jedno procesorové jádro s architekturou Bobcat je schopné při plném vytížení pracovat i se spotřebou menší než jeden watt, což sice znamená srovnatelnou spotřebu se současnými nejúspornějšími Atomy, AMD se ale soustředí také na vyšší výkon. Bobcat je založen na standardní instrukční sadě x86, podporuje 64bitové (AMD64) rozšíření včetně SIMD SSE1, SSE2, SSE3, SSSE3 a SSE4A. Na rozdíl od Atomu bude podporovat i virtualizaci, což znamená velmi snadné použití různých cloudových řešení i v podnikové sféře. Samozřejmostí je integrovaný paměťový řadič DDR3 pamětí.
AMD se chlubí až 90% výkonem současných notebookových řešení při použití až o polovinu menší plochy čipu. I když se jedná o hodně obecné a spíše marketingové tvrzení, znamená to útok nejen na platformu Atom, ale také na úsporné procesory CULV (Consumer Ultra-Low Voltage) od Intelu, které jsou poslední dobou taktéž hojně nasazovány i v netboocích, kde nabízí především mnohem vyšší výkon s podobnou spotřebou, jako má Atom.
Architektura Bobcat je typu out of order, jednotlivé instrukce jsou tak vykonávány v jiném pořadí, než v jakém dorazí z paměti. Tím lze docílit mnohem vyšší efektivity a většího využití celého čipu. To by mělo zajistit vyšší výkon v jednovláknových aplikacích, kde má Atom obvykle velké problémy se „zahlcením“. Intel Atom totiž používá architekturu in order, jednotlivé instrukce tak zpracovává přesně v tom pořadí, v jakém dorazí z paměti.
AMD Bobcat také umožňuje snadnou úpravu, změnu designu nebo výrobní technologie, což znamená různé možnosti použití v rozdílných a komplexnějších čipech. Jedním takovým bude například Ontario.
Ontario: hybridní všeuměl s nízkou spotřebou
Architektura Bobcat se poprvé představí v podobě „Fusion“ APU (Accelerated Processing Unit) s kódovým označením Ontario, který bude součástí platformy Brazos. Monolitický čip Ontario bude obsahovat dvě jádra s architekturou Bobcat, která budou doplněna grafickým čipem vycházející ze série Radeon HD 5000 (ATI Cedar). Díky tomu bude podporovat nejen DirectX 11, ale také nejnovější technologie jako OpenCL nebo DirectCompute (součástí DirectX 11) a samozřejmě to nejdůležitější – plnou hardwarovou akceleraci HD videa (UVD) i v rozlišení 1 920 × 1 080.
Na poli grafických čipů je Intel za AMD respektive ATI velmi pozadu, současný Atom obsahuje velmi starý a jednoduchý grafický čip (Intel GMA 3150) bez podpory akcelerace HD videa, pokud tak netbook vyžaduje tuto funkci, musí ho výrobci vybavit dodatečným akceleračním čipem například od Broadcomm nebo ho díky technologii Optimus kombinovat s Nvidia ION Next Generation, což znamená mnohem vyšší spotřebu. Na příští rok sice Intel chystá inovovanou Atomovou platformu „OakTrail“, která bude obsahovat novější verzi Intel HD grafiky, je však jasné, že jeho výkon bude pravděpodobně slabší, než u Ontaria. Ontario bude na konci tohoto roku vyráběn 40nm technologií, tedy stejně jakou současné grafické čipy od AMD.
Intel však v případě Atomu nikdy necílil na výkon, ale především na miniaturizaci, což umožní vyrábět tenčí netbooky s delší výdrží. AMD v případě Ontaria počítá s maximálním TDP 9 W, což je vzhledem k výkonu grafického čipu a podpoře technologií skutečně konkurenceschopná spotřeba. Pokud bychom mohli předpokládat, že bude výkon minimálně na úrovni Nvidia ION druhé generace, mohlo by to znamenat nejen problém pro Nvidiu, ale také pro Intel. Důležitým faktorem bude samozřejmě i cena, kterou ale Intel dokáže velmi snadno upravovat a díky dlouhodobému úspěchu jeho procesorů si to může i bez problému dovolit.
Nepotvrzený a neoficiální náhled výkonu ukazuje vysoký výkon na srovnatelné frekvenci
Pro klasické levné notebooky bude AMD nabízet i odnož s vyšší spotřebou – Zacate. TDP tohoto čipu je stanoveno na 18 W, což je vzhledem k použitelnému grafickému čipu přijatelná hodnota. Ontario sice disponuje o polovinu menší spotřebou, Intel však nespí na vavřínech. Příští generace Atomů Oak Trail bude vyráběna 32nm technologií a lze očekávat nejen další snížení spotřeby, ale také menší rozměry umožňující vyrábět opravdu tenké netbooky.
Úsporný souboj
Příští rok se tedy AMD utká s Intelem na poli nejúspornějších platforem nejen pro netbooky, ale také pro notebooky. AMD si věří a dle specifikací by mělo určitě nabídnout výkonnější komplexní řešení nejen na poli procesoru, ale také u grafické části. Intel ale pravděpodobně zvítězí na straně extrémně nízké spotřeby, zákazník si tak bude muset zvolit mezi dvěma možnostmi – slabší výkon s delší výdrží, nebo vyšší výkon a větší možnosti s trochu kratší výdrží. Jaké nakonec budou rozdíly a zda AMD konečně připraví Intel o prvenství, na to si budeme muset počkat do příštího roku.
