Máme tu konečně širokou nabídku online prodeje hudby od globálních poskytovatelů. Tak kdy přijdou filmy a seriály? S nimi to není tak jednoduché a ještě to potrvá.
Vývoj distribuce hudby byl vždy o krok napřed před filmy. To bylo dané především technickými možnostmi, ale ty už jsou dnes prakticky setřeny. Obojí lze pohodlně distribuovat přes internet. Česko dle statistik patří k zemím s nejvyšší průměrnou rychlostí připojení k internetu, ale až za poslední dva roky se tu pořádně rozšířila oficiální online distribuce hudby a na filmy stále čekáme. V tomto směru vládnou „pirátské“ kopie. Proč? Kdy se to změní?
Na konferenci Czech internet forum 2013 se tomuto tématu věnoval Tomáš Vyskočil, který mimo jiné stojí za provozem webu Edna.cz. Ten si na stávající situaci v Česku postavil byznys – nabízí prostor pro fanoušky aktuálních amerických seriálů a nabízí jim ke stažení české titulky k nelegálním kopiím seriálů vysílaných v USA.
Nejlepší zbraň proti pirátství: dostupnost
Samotná Edna musí čelit hrozícím sporům s držiteli autorských práv. Ačkoli titulky k filmům vytváří fanoušci z odposlechu, dialogy jsou součástí obsahu filmu a i na ně samotné se vztahují autorská práva. Požadavkům na odstranění titulků se proto dočkala většina provozovatelů podobně zaměřených webů. Edně se nakonec podařilo s vydavateli dohodnout, respektive získat od nich tichou toleranci výměnou za to, že u titulků nebudou zároveň odkazy na stažení nelegálních kopií. Sami si totiž uvědomují, že je to pro ně dobrá reklama, respektive nástroj k rozšiřování komunity fanoušků a tím i diváků. Až se pak seriál dostane například do televizní distribuce, bude se to hodit. A některé seriály už v televizích třeba jsou, jen se zpožděním.
Kde se rodí kopie?
Pirátské kopie mají zpravidla na svědomí skupiny se zdroji přímo u distributorů, které se předhání v tom, kdo je nabídne rychleji. Na své činnosti jsou schopni vydělávat. Identifikovat je můžete podle značek v názvech souborů (např. AFG, LOL). Soubor vystaví a následně se strhne lavina redistribuce. Česká tvorba uniká podobným způsobem na lokální úrovni.
Oficiální online nabídku filmů a seriálů u nás v největší míře zastupují služby Topfun a Voyo. I přes rozrůstající se množství titulů a občasný výskyt i těch „áčkových“ v jejich databázích, nepokrývá nabídka žebříček těch nejstahovanějších filmů a seriálů z neoficiálních zdrojů. Tyto dvě služby jsou navíc postaveny jen na předplatném, přímé stažení filmu oficiální cestou u nás nabízí vlastně jen Apple v iTunes. Tam je ale pro českého diváka jen pár desítek filmů a na větší rozšiřování to zatím nevypadá.
A právě nedostupnost je hlavním hybatelem pirátství. Samozřejmě rozhoduje i cena, ale jakmile je komodita online dostupná oficiálně, míra jejího nelegálního šíření poklesne. Tomáš Vyskočil upozornil na studii z norského trhu, kde po zavedení digitální distribuce hudby i filmů nelegální šíření těchto komodit rapidně kleslo (Norsko je dobrým modelovým příkladem, distribuce hudby a filmů se zde v roce 2008 rozjela téměř z nuly). Jen u televizních seriálů není efekt tak jasný, tam míra pirátství sezóně roste podle seriálů, které byly původně určeny jen pro USA a ani do Norska se oficiální cestou nedostaly.
Tak klesal počet pirátských kopií v Norsku po zavedení oficiální online distribuce. (zdroj: Tomáš Vyskočil, CIF 2013)
Češi nejsou Norové a jsou dva faktory, které budou ovlivňovat, proč se zavedení legální online distribuce hudby nemusí u nás promítnout tak jednoznačně. Je tu menší kupní síla, trochu jiná nátura a hlavně zde tyto možnosti přichází o téměř pět let později. Lidi před pár lety zvyklí platit za cédéčka se už docela odnaučili platit za hudbu online a naopak se velmi dobře naučili, kde a jak hudbu získat z nelegálních zdrojů. O filmech a seriálech to platí stejně tak. A s rostoucím odstupem okamžiku, kdy se u nás online distribuce filmů objeví, si lidé na neplacení zvyknou o to silněji. Přitom ještě nedávno pro ně bylo naprosto běžné kupovat DVD, nebo ještě dávněji platit za půjčování videokazet.
Disky jsou před smrtí, táhnou kina
Online distribuce filmů a seriálů je ale stále teprve v rozběhu. A to i na americkém trhu. Jsou zde sice Hulu, Netflix, iTunes, Google Play a další služby nabízející tento typ obsahu a cest je tedy mnoho. „Filmovým producentům dělají online prodeje přibližně 8 % z celkových příjmů, vedou kina a televize,“ poznamenal Vyskočil. To je na první pohled docela málo, na druhou stranu je to zkresleno, protože 60 % ze všech příjmů pochází ze zahraničí, tedy z prodeje filmů mimo USA. A z této většiny je tedy prodáváno online naprosté minimum, protože mimo USA jsou možnosti značně omezené.
Smůla, u nás si Netfilx nebo Hulu nepustíte. Leda budete maskovat svoji IP adresu a vydávat se za návštěvníka z USA. K placené nabídce obsahu se ale i tak dostanete nelegální cestou.
„Velký prostor je v mezinárodní online distribuci, která je zatím nepokrytá,“ vyvozuje z výše uvedených dat jasný závěr Tomáš Vyskočil. Podíl online distribuce čistě na americkém trhu může být až pětinový a pokud by se toto aplikovalo i na mezinárodní trhy, už to zdaleka není zanedbatelné. Navíc by se tím začalo eliminovat pirátství.
Co hrozí za sdílení?
Stahovat se u nás legálně může, sdílet ne. Ale i tak je v cestě jedna pojistka – nejprve budete držitelem práv či pověřeným zástupcem osloveni s požadavkem na odstranění. Až pokud neposlechnete, nebo pokud sdílíte opravdu ve velkém, hrozí soud a trest. Tak tomu bylo i v mediálně známých případech v Česku.
Co tomu brání? Že by jazykové mutace? Ty až takový problém nepředstavují, vyrobit titulky je dnes celkem snadné a spolupracovníky na profesionální dabing by nebyl problém zajistit. Stačilo by začít alespoň tím, že budou ihned k dispozici k zakoupení online filmy, které vychází na DVD/Blu-ray. Mimochodem, trh s blyštivými kotoučky je značně pochroumaný – po smršti levných DVD už ta dražší nikdo moc nekupuje a Blu-ray zaujme jen pár největších fandů. Když se distributorovi podaří na Blu-ray vydělat polovinu toho, co na levnějších DVD, tak je to velký úspěch.
Čemu se ale docela daří, to jsou kina. Nabízí jiný zážitek a lidi jsou ochotni za něj platit. Zisky i návštěvnost v posledních sice mírně, ale rostou. A daří se také provozovatelům úložišť, kteří za poplatek umožňují rychlejší stahování. S platební morálkou filmových či seriálových diváků v Česku by to tedy nemělo být nijak špatné, jen je důležité je přesměrovat. Ale zatím není kam.
Kinům se daří. A když přijde taková pecka jako Avatar, tak je to hned znát. (zdroj: Tomáš Vyskočil, CIF 2013)
Nezbývá než čekat a pirátit
Filmoví producenti mají stěžejní příjmy z prodejů v kinech, ti seriáloví zase z televizí. Tohle hudba nemá a díky tomu se online prodej hudby rozjel daleko rychleji a globálněji. U filmů a seriálů je online prodej jen „bokovka“, která znamená dost práce od technického zajištění přes vyjednávání ohledně autorských práv. Do země, kde je navíc legální stahování autorsky chráněných děl z nelegálních zdrojů, se proto zatím nikomu moc nechce. A hlavně – na řadě jsou nejdřív atraktivnější trhy západně od nás, Netflixem a spol. zatím jen velmi spoře obsazené.
Lze jen obtížně stanovit, jaká je u nás míra filmového pirátství. Tak alespoň pár čísel ke srovnání - návštěvnost v českých kinech, prodej nosičů a sledovanost v televizi u dvou vybraných filmů v poměru k odhadovanému počtu stažení českých titulků k pirátské kopii filmu. Bohužel počet stažení samotného filmu či podíl nelegálních kopií s dabingem kvůli množství distribučních zdrojů stanovit prakticky nelze. (zdroj: Tomáš Vyskočil, CIF 2013)
A tak jsou teď naší největší nadějí lokální služby Topfun a Voyo, které už mají dobrý základ, ke kterému mohou kousek po kousku skládat další atraktivní tituly do nabídky. S vyjednáváním to nemají jednoduché, ale na rozdíl od amerických firem, mají daleko větší motivaci. Nikdy ale nemohou dosáhnout takové nabídky, jako má třeba Netflix.
Topfun a Voyo
„Nikdo z českých hráčů tuto situaci nezmění. Změní ji Netfilx nebo Hulu. A ti k nám dorazí, až si spočítají, že se jim to vyplatí,“ uzavřel tuto problematiku Tomáš Vyskočil.