Wikipedia

Wikipedia: Svobodná encyklopedie

Wikipedia je plně otevřená všeobecná encyklopedie obsahující téměř 30 000 článků. Kdokoliv může přímo přes web měnit její obsah kliknutím na „Editovat tuto stránku“, přesto se z ní velmi rychle stává úžasně kompletní a aktuální zdroj informací. Jak je možné, že takováto anarchie funguje?

Když zabrousíte na stránky projektu Wikipedia a zkusíte si vyhledat nějaký článek z oblasti vašeho zájmu, asi první, co vás udeří do očí, bude tlačítko „Edit this page“. Znamená snad, že pokud si budete přát, můžete okamžitě přetvořit obsah stránky, na které se nalézáte? Ano.

Tisknete tedy ono magické tlačítko a objevuje se editovatelné pole s textem článku. Vy jej celý mažete a místo toho do pole píšete „Toto přece nemůže fungovat, teď uvidím, co je v tom za trik.“ Stisk tlačítka Save a ... šok. Při pohledu na monitor si najednou uvědomíte, že jste zničili ten skvěle napsaný článek a místo něj zaplácli obsah stránky vaší nesmyslnou větou.

Už 30 tisíc článků

V té chvíli se ale spouští mechanismus úžasné spolupráce celé komunity, jakási kolektivní inteligence se stará o nápravu toho, co jste provedli. Vaše změna se okamžitě projevuje na stránce Recent changes (nedávné změny) a jeden z dobrovolných editorů, tak anonymních jako vy, jistě bude brzy zkoumat i vaši činnost. Zjistí, že se jedná o akt vandalismu nebo o hloupou chybu nějakého nováčka, a ze zálohy vrátí původní text na své místo.

Wikipedia

Otevřená internetová encyklopedie provozovaná na webu Wikipedia.org. Založili ji Američané Jimmy Wales a Larry Sanger, první veřejnou verzi spustili 15. ledna 2001.

Stejně tak vy, až se s Wikipedií blíže seznámíte, zjistíte, že centrum veškerého dění je stránka Recent changes. Poznáte, jak je důležité nejen psát nové články a doplňovat ty stávající novými informacemi, ale především sledovat změny provedené ostatními, hlídat nezaujatost textu, opravovat cizí chyby. Jen tak se totiž můžete stát stejně jako stovky či tisíce ostatních plnou součástí tohoto úžasného kolektivního stroje na encyklopedické články. A až zase někdo přijde a něco „rozbije“, bude tu deset dalších editorů, kteří to po něm okamžitě spraví.

Tak nějak běží život na Wikipedii. Letos v lednu oslavila své první narozeniny a nadělila si k nim překonání laťky 20 000 článků. Končí duben a dítě komunity se chystá překročit hranici 30 000. V době, kdy čtete tento článek, už možná počítadlo na první stránce ukazuje více. Druhé počítadlo, umístěné na stránce statistik, již má za sebou magickou hodnotu 33 333. Ve změti různých přesměrovaných hesel a prototypů článků nikdo pořádně neví, kolik se jich ve skutečnosti přesně v útrobách databáze skrývá. Jejich počet ale roste, každý den přibude něco kolem 120. Tímto tempem by mohla Wikipedia za další rok a půl co do počtu článků dosáhnout proslavené Encyklopedia Britannica.

„Není zde žádný hlavní editor. Ti dva lidé, kteří Wikipedii založili a jsou nebo byli placeni společností Bomis Inc., aby na ní pracovali, se považují pouze za účastníky, kteří dohlížejí na to, že projekt nebude uhýbat z cesty, po které již kráčí,“ dočteme se.

Anarchie s vnitřní kontrolou

Myšlenka Wikipedie není nová. Wiki je celá kultura, společenství lidí odhodlaných společně něco tvořit. Jejím myšlenkovým otcem je pan Ward Cunningham, zakladatel WikyWikiWebu. „Wikiwiki“ znamená na Havaji rychlý, čilý.

Samotný server Wikiwiki je svobodným softwarem pod licencí GNU GPL. Licence obsahu je již na zakladatelích jednotlivých Wiki projektů. Je však zřejmé, že proprietární licence neprojde – zabránila by projektu růst. Wikipedia používá Licenci svobodné dokumentace GNU (GFDL).

„Jak je to však možné? Jak to může fungovat?“ jistě se ptáte. Nevím, asi nejsem jediný, pro koho to je velkým překvapením. U hnutí svobodného software existují jasné základy celého modelu. Kód verifikuje počítač, neomylný stroj, spravuje ho jeden nebo více údržbářů, do distribuce ho pouští nebo nepouští další experti. Vše běží v duchu spolupráce, uživatelé i vývojáři mají svobodu.

Co si ale myslet o Wikipedii? Každý může všechno, stálí údržbáři či vrchní editoři neexistují, změny neprocházejí rukama expertů, vládne totální anarchie. Jak je možné, že výsledkem není snůška neobjektivních nesmyslů, ale použitelná encyklopedie? Mohu poskytnout jen částečnou odpověď. Opět se setkáváme s něčím, o čem čas prokázal, že to funguje, ale neví se přesně proč a jak.

Někdo tvrdí, že je to právě vrozený lidský instinkt sdělovat své znalosti a touha vychloubat se jimi, která Wikipedii a všeobecně jiné Wiki projekty žene vpřed. Kdykoliv vidíte nějakou informaci, o které víte, že je nesprávná nebo pouze nekompletní, prostě ji změníte či doplníte. Ukážete lidem, co všechno o té věci víte.

Kolektivní dílo

Asi budete namítat, že pro encyklopedii je životně nutné přísné prověřování všech informací. A máte pravdu. Jenže nechat článek prověřit špičkovým expertem je totéž, nebo alespoň téměř totéž, jako nechat jej prověřit stovkou laiků. Tito čtenáři se schopností text upravovat mají navíc tu hodnotu, že dokáží článek doplnit o aktuální informace, nové objevy v oboru, nějakou ne všeobecně známou specialitu. Při brouzdání encyklopedií tak naleznete úchvatné a velmi podrobné články o tématech tak rozdílných, jako je matematika, biologie nebo hra šachu.

Dalším faktorem notně ovlivňujícím výsledek je na první pohled možná banalita, něco, co se používá jen zřídka, a to schopnost navrátit změny, případně zrekonstruovat smazaný článek. Snad právě toto je poslední součást, která brání být anarchii funkčním modelem a která je v hmotném světě nedosažitelná. Když se nad tím zamyslíme, je tímto způsobem zamezeno jakékoliv dlouhodobější destrukci a obsah encyklopedie, pokud se mění, může jedině růst.

Když napíšete článek, třeba přijde někdo jiný a kompletně vám z něj přepíše dva odstavce. Jenže pak zase přijde další náhodný editor, prohlédne si obě verze, vezme z nich to nejlepší a vloží do finální verze článku. Kdyby byl postup opačný, změna článku by ke kvalitě nijak nepřispívala. I když jistě zaznamenáte momentální výkyvy nahoru i dolů, článek bude povětšinou pomalu ale jistě konvergovat do nějakého ideálního stavu.

 

Počet vandalů či laiků neúmyslně dělajících škodu je daleko menší, než byste odhadovali

 

Co když ale budete hledat potřebné informace a zrovna se trefíte do nějakého výkyvu dolů? Co když zrovna někdo napsal nějaký nesmysl? Zde vás možná zklamu. Pokud nebudete chtít procházet historií změn, na Wikipedii zřejmě takový problém neodhalíte. Budiž vám útěchou to, že počet vandalů či laiků neúmyslně dělajících škodu je daleko menší, než byste odhadovali.

S tím totiž souvisí jiná věc. Dá se dnes paušálně věřit jakémukoliv centralizovanému zdroji informací, nebo vždy musíme počítat s nějakým procentem odpadu a Wikipedia se od nich nijak principiálně neliší? „Vzali byste si Microsoft Encartu jako učebnici pro studium historie počítačů?“ dává příklad jakýsi anonymní editor Wikipedie. Podle mého názoru není žádný zdroj dostatečně důvěryhodný a vždy je nutno podívat se i jinam. Tím tento argument proti Wikipedii alespoň z mého pohledu padá.

A tak se kdesi v jednom ze zákoutí webu formuje další obrovský zdroj informací, svobodných informací, budovaných lidmi, pro lidi. Nově příchozí jsou znovu a znovu ohromováni principem, na kterém encyklopedie pracuje, mění se, roste. Musím se teď ale omluvit, zase jeden neznámý nováček si myslel, že v tom musí být nějaký trik. Jdu to po něm spravit – přivítat ho.

Diskuze (32) Další článek: Grafická karta Matrox Parhelia

Témata článku: , , , , , , ,