Čtvrtina dospělé populace má přístup, jenom 7 % lidí vůbec neví, co to Internet je.
Využívání Internetu roste napříč věkovými i profesními skupinami a bez ohledu na pohlaví – to je jeden ze závěrů výzkumu iOmnibus, provedený společností
Taylor Nelson Sofres Factum (firma TNSF vznikla pohlcením české agentury pro Sofres Factum nadnárodní společností Taylor Nelson; její divize nazvaná TNS Interactive se zabývá právě zkoumáním prostředí Internetu a provozuje též známý
Audit Internetu). IOmnibus se každé tři měsíce dotazuje výběrového souboru o velikosti 1000 respondentů, tak můžeme získávat cenné časové křivky o vývoji používání Internetu u nás.
Podle posledního výzkumu má 25,9 % dospělé populace přístup k Internetu. Z toho má 9,2 % přístup z domova a 16,9 % z jiných míst (zaměstnání, kavárny atd.). Z formulace ale není zcela jasné, kam patří lidé, kteří používají Internet jak „jinde“, tak doma, dovolil bych si odhadnout, že z těch, kteří mají Internet doma, to je drtivá většina. Zajímavé je ale zjištění, že z těch, kteří mají domácí přístup, se v posledním měsíci připojili k Internetu všichni, z těch, kteří přistupují k Internetu v práci, pak 14,5 % (tj. 2,9 % se nepřipojilo). To ukazuje na pravidelné užívání Internetu u nás a také na to, že alespoň u tohoto výzkumu. Dříve často platilo, že „Internet mám, ale nepoužívám jej“, například u firem, které jsou připojeny pevnou linkou a Internet je pak standardní součástí počítačového vybavení všech zaměstnanců.
Studie se pokouší i získat odpověď na otázky „a co dál“? Stále skoro polovina populace se o Internet nezajímá, i když ví, že něco takového existuje (48,6 %). Možná by bylo zajímavé právě mezi touto skupinou uspořádat dotazník na téma co o Internetu vědí, tj. zda je jejich momentální odmítavý postoj k Internetu dán nevědomostí (o tom, co přináší), pocitem, že si jej nemohou finančně dovolit, obavou z ohrožení atd. Na druhé straně ale existuje slušně velká skupina lidí na Internet nažhavených – 18,4 % respondentů říká, že s Internetem pracovat chce, ale nemá „příležitost“.
Co se týká pohlaví i věku, pak se uživatelé Internetu – zcela logicky – postupně blíží struktuře obyvatelstva. Ženy:muži jsou v poměru 44:56, ve věkové struktuře sice převládají mladí, ale 23 % uživatelů patří do střední a starší generace (45 a výš). Rovněž už neplatí, že by Internet byl doménou jen té nejbohatší vrstvy: podprůměrné mzdy (pod 10 000 Kč) má sice jen 8 % uživatelů Internetu, ale v pásmu průměru, tj. 10000-20000 je jich 41 %. Nicméně silně nadprůměrná oblast, 20 000 a víc, se podílí na 51 % internetové obce – z toho můžeme vyvodit následující:
- lidé s vyššími až vysokými příjmy jsou na Internetu „skoro všichni“ (proč si toho tak málo všímají prodejci luxusního zboží?)
- náklady na připojení na Internet sice jsou pro osoby s průměrnými mzdami nepříjemným faktorem, ale neodrazuje je tak silně, aby jej nepoužívali
- pouze osoby s podprůměrnými příjmy Internet skoro nepoužívají, ať už z jakýchkoli důvodů
Stejně tak průzkum – podobně jako řada předcházejících – přesvědčivě vyvrací stále zažitou tezi, že Internet je doména studentů: ve spektru uživatelů je jich jen 14 %, to už je více podnikatelů (20 %) a samozřejmě zaměstnanci převládají (60 %).
Studie se – což je podle našeho názoru škoda – zaměřuje pouze na osoby starší než 18 let. Domnívám se, že takovéto členění obyvatelstva je už dnes velmi zastaralé; věkové rozhraní pro tzv. plnoletost už pomalu ztrácí smysl i tam, kde tradičně rozdělovalo obyvatelstvo na ty, co „to už smějí“ a „ještě nesmějí“ (alkohol, řidičák, právo být zaměstnán a jiné neřesti), ale v otázce užívání Internetu je to už zcela irelevantní. Navíc, když Internet je skutečně mladé médium svým věkem i povahou a mladou generaci přitahuje ze všeho nejvíce; mladá generace (a dolní omezení věku prakticky neexistuje, nelze jej stanovit!) rovněž Internetu umí také dát více než generace starší.
Proč se často, například u inzerentů na Internetu, setkáváme stále s vnímáním, že Internet je doména „nezodpovědné, komerčně nezajímavé mládeže?“ Protože tato skupina se na Internetu nejvíce projevuje – je zde doma, okupuje seznamky a chaty, rozpoutává svoje flame wars v diskusích i v tzv. seriózních médiích a ve vyjadřování si nebere servítky; využívá Internet naplno, žije v něm, ti ostatní jsou zde hosté a návštěvníci. Proto onen optický dojem, že Internet je „zabydlen“ právě touto skupinou, která zde řádí jako utržená z řetězu a seriózní člověk zde nemá co pohledávat. Půvab Internetu je ale v tom, že – na rozdíl od tanečního sálu nebo hospody – se do něj vejdou všichni a nijak si nepřekážejí.
