Je to jen pár dní, co jsme oslavili 20. výročí uvedení prvního počítače IBM PC, a je tu hned další významné výročí. Před deseti lety totiž nenápadně vznikl fenomén dnešní doby, operační systém Linux.
Počátky Linuxu již na Živě
popsal Hynek Hanke v seriálu o free software: V srpnu 1991 zaslal Linus Torvalds do usenetové diskusní skupiny zaměřené na primitivní operační systém Minix, s více než 40 000 uživateli, stručný e-mail o svém novém operačním systému Freax. Ten je následně přejmenován na srozumitelnější Linux a jen za podpory poměrně malé skupiny se startuje to, co je dnes používáno na téměř třetině serverů světa.
Co motivovalo Linuse k vytvoření takového systému? V podstatě nic. Tehdy vůbec nepřemýšlel o tom, že by vytvořil takový systém. Prostě absolvoval na universitě v Helsinkách kurs Unixu a chtěl s ním pracovat, jenže kvůli licenci mohl pracovat z terminálu vždy jen omezený počet lidí, a Linus se tak často k práci s ním vůbec nedostal.
Poté, co získal svoje první PC, si chtěl pořídit Unix. Neměl však na drahé komerční systémy, a tak si pořídil téměř nepoužitelný klon Minix. Minix byl však vytvořen pouze pro výukové účely. Linus se brzy naučil programovat pro PC a začal si psát programy, které potřeboval. Začal nevinným experimentálním programem, který vypisoval A a B ve dvou procesech. Ten pak rozšiřoval a rozšiřoval, přepisoval... Jednoho dne však zjistil, že když poskládá všechny programy, co již má k dispozici, dá mu to dohromady v podstatě téměř celý kernel operačního systému. Napsal zprávu do USENETu... a dál již víme.
Linux je stále nejrychleji se šířícím operačním systémem počet jeho instalací stále roste a počet jeho instalací se ročně zdvojnásoboval.
Linux prošel zatím třemi klíčovými fázemi. V té první se jednalo o nadšenecký nezávislý projekt, který získával další příznivce přes kamarády a známé, kteří si jej doporučovali jako zajímavý prográmek. Později vznikly první linuxové firmy, Red Hat, Caldera VA Linux a další, které se rozhodly na Linuxu vydělávat. Toto období podobné známé internetové investiční horečce v současnosti pomalu za velkého vystřízlivění doznívá a nastupuje nová vlna rozvoje Linuxu, kdy se velké, doposud silně unixové firmy, vrhají do podpory Linuxu. Pochopitelně to dělají svým stylem a Linux využívají jako základ k prodeji svých navazujících služeb a hardwaru. Nejhlasitější firmou v oboru je IBM, která právě slavila své dvacetileté výročí. Pochopitelně se přidávají i další především systémoví integrátoři.
Panují jisté obavy, že právě tato třetí fáze bude nakonec pro Linux konečnou stanicí, kdy jej semelou právě tyto korporace. Pokud ale tyto korporace přispějí ke konci něčeho, tak to budou jen ty menší (často ne moc drobné) tzv. linuxové společnosti. Samotný Linux je dnes prakticky nezničitelný díky své masivní podpoře nezávislých vývojářů.
Během posledních pár let navíc došlo k významnému posunu na školách a ty opouštějí nyní absolventi s velmi dobrými znalostmi Linuxu. Stejně tak ve firmách je o odborníky na Linux zájem a tak se Linux pevně zachycuje v komerčním prostředí, kde již v mnoha případech nahradil původní proprietární Unixy.
Linux urazil za deset let mimořádnou cestu zejména na poli serverového nasazení. Slabiny má stále v oblasti desktopu, kde jsou ještě místa pro zlepšení. Dalších deset let tak bude pro Linux neméně zajímavých. Nasazení Linuxu ve firmách více spadne pod tradiční systémové integrátory a vyroste nová generace, která bude s Linuxem žít již od útlého věku a bude ho propagovat i pro běžnou kancelářskou práci. Linux už nebude něčím novým, bude to standardní součást počítačového světa.
