Co je potřeba pro chod serveru s webovými stránkami? Jak by měl být zajištěn a jak vlastně webhosting funguje? Odborník vysvětluje.
V rámci malého nepravidelného seriálu o webhostingu jsme se již zabývali výběrem webhostingu a dále servisní podpoře. Dnes se dočtete, jak vlastně webhosting funguje.
Začátky internetu
Už v počátcích internetu se jeho základem staly webové stránky, resp. informace na nich obsažené, které tvořily a tvoří internetový obsah. Webhosting je pak služba, která tyto webové stránky skrze internet nabízí, čímž jej sama tvoří. Nikoliv však sama – internet je doslova prošpikován dalšími více či méně zastoupenými službami (např. emailová komunikace, P2P sítě, IM, VPN tunely a tisíce dalších). Ovšem drtivá většina lidí zná internet právě jako datovou síť s množstvím informací na webových stránkách – tedy právě službu webhostingu.
Webhosting je služba distribuce webových stránek po internetu – z toho lze velmi dobře chápat, co je k jeho zajištění třeba. Základu poskytování webhostingové služby je vícero, ale to podstatné je připojení k internetu a server. Máte-li obojí, pak se relativně rychle můžete stát webhosterem – nechť se však nikdo neurazí – velmi amatérským webhosterem.
Do garáže raději ne!
Budete-li chtít nabízet profesionální služby, jistě se nespokojíte jen tak s nějakým připojením k internetu, jen tak nějakým serverem a objeví se další požadavky – umístění serveru, jeho zálohování, výpadky elektřiny, chlazení, bezpečnost, kapacita linky, rychlost odezvy, sledování služeb, řešení útoků… a další. Řešením může být umístění serveru do speciálního datového centra se zajištěným chlazením, nepřerušitelným zdrojem napájení, širokopásmovou kapacitní linkou chráněným přístupem.
Takový postup volí naprosto drtivá většina dnešních webhosterů. I pro jejich potřeby neustále rostou nová datová centra. Zároveň se stává velkým úkolem řešení současného zvyšování se cen energií, bez kterých to prostě nefunguje. Zdražování energií je mnohde řešeno výměnou serverů za rychlejší a úspornější. Takové změny představují zase nemalé investice.
Nechcete svoje IP ? - aneb cestou nezávislosti
Máte-li již svůj server umístěný, bude třeba zajistit také jeho připojení. Datová centra nabízí množství poskytovatelů spojení, kteří operují ve zcela jiných dimenzích rychlostí, než běžné domácí spoje. Rychlosti v podstatě nejdou pod 100Mbit, větší poskytovatelé se baví jen o Gbit spojích. Běžným spojovacím médiem je pak optický kabel, naopak zapomeňte na cokoliv bezdrátového jako třeba Wi-Fi.
Dohoda se samotným poskytovatelem však také nemusí být konečná – mnoho poskytovatelů nabízí pouze tranzitní služby, tedy samotné připojení k internetu (bez rozlišení „kam“ obsah půjde). Co vám však bude chybět, jsou vlastní IP adresy a zařízení, kterým se k těmto poskytovatelům připojíte – router. Doma nejčastěji využíváte jedinou vnější IP adresu vašeho poskytovatele a jednoduchý router, za který schováte domácí síť i třeba o velkém množství počítačů (skrze tzv. NAT). Takový router nezvládne více, nežli několik desítek Mbit, a to ještě za velmi optimálních podmínek. Stejně tak není možné své webhostingové stroje schovávat za jedinou IP adresu, neboť byste brzy narazili na některý z toho plynoucích limitů.
Pro dlouhodobý provoz je tedy třeba počítat s větším množstvím IP adres, nejlépe zajistit si IP adresy vlastní. To vám v budoucnu dovolí přesun k jinému poskytovateli, aniž byste měnili IP adresy strojů. Protože webhosting je službou pro mnoho domén, u kterých byste tyto IP museli měnit, má takový krok velký význam.
Máte-li poskytovatele, který Vaše IP adresy bude tzv. propagovat, odpadá vám starost nákupu routeru, nemáte-li ho, bude třeba věnovat se ještě i tomuto požadavku. Router vám může obstarat i obyčejný počítač, ale stále je třeba dbát na vysokou dostupnost vašeho řešení, neboť při jeho závadě se k vám nikdo nedostane. I proto jsou profesionální routery stavěné na věhlasných značkách jako Cisco či Juniper (a mnoho dalších) a také řádně zaplacené.
Zasíťovat...
Dalším procesem je pak vznik vaší vlastní sítě. Pokud vše půjde dobře, budete pravděpodobně připojit další server(y), ale i v počátcích bude vhodné promyslet si využití více serverů – už například pro zálohování. Tvorba síťové infrastruktury se nemusí přespříliš lišit od té, kterou můžete mít vytvořenou třeba doma. Ale opět je na zvážení, zda jsou běžné kancelářské switche to pravé.
Naprostou nutností je vybaveni se zařízeními s vnitřní inteligencí a ovládáním, což vám posléze může pomoci při řešení útoků, ale třeba i pro měření provozu. Dalším bodem je samozřejmě i rychlost a spolehlivost takového zařízení, nemělo by se opomenout ani na jazyk správy. To je při použití jediného switche samozřejmě irelevantní, ale poroste-li vaše infrastruktura, může být správná volba na počátku zdrojem příjemného ušetření nákladů později.
Windows nebo Linux?
Nyní již je možné do sítě připojit první stroj. Podobně jako jsme neřešili strukturu sítě, nepřišla ještě zmínka ani o vybavení serveru. Věčně dilematickou otázku – Windows vs. Linux – můžeme klidně nechat na jiných. Webhostingové služby je možné provozovat na obou platformách a nejen na nich. Tyto platformy dnes výrazně odlišují především programovací jazyky, které jeden či druhý nabízí (či preferuje). Není tedy ani tak předmětem, která z platforem je lepší, ale jakou službu chcete nabízet.
Sedíte-li u PC a prohlížíte-li si právě webovou stránku, patrně vás resp. váš prohlížeč a samotnou webovou stránku dělí těch několik struktur popsaných v odstavcích výše. Mnohde jsou jednotlivé odstavce mnohem složitější než ty mnou popsané, mnohé mohou být o něco jednodušší. Ač se říká, že nejlepší bývá to nejjednodušší, v internetu se takovým pravidlem vždy řídit nelze. Dál bude jasné, že nejjednodušší to bude mít uživatel a naopak složité poskytovatel. Ten se musí přizpůsobovat tisícům rizik, které tato „jednoduchá“ platforma přináší.
autor je výkonným ředitelem společnosti Ignum