R&D oddělení počítačových firem chrlí jeden nápad za druhým. Některé jsou nudné, jiné užitečné a pak tu jsou také bizarní nápady, které se vymykají každodenní zkušeniosti.
Každá větší softwarová i hardwarová americká firma si dnes opečovává svou výzkumnou R&D divizi, kde se provádí aplikovaný výzkum. Když se zadaří, může se nová technologie stát součástí i nového produktu, který pak sami používáme.
Když zadáte do vyhledávače Google Research, Microsoft Research nebo třeba IBM Research, objevíte hromadu opravdu velmi zajímavých experimentů, ale zároveň natolik exotické projekty, které se z toho zbytku tak trochu vymaňují.
Podívejte se na pět bizarních exemplářů, které jsou přeci jen poněkud zajímavější než revoluční technika hustšího zápisu na disketu.
Elektronická hmota claytronics je jedním z nejbizarnějších výzkumů současnosti. Sponzoruje jej Intel na univerzitě Carnegie Mellon a jeho výsledkem by měla být jakási plastelína, která se promění v libovolný tvar dle vašich instrukcí. Hmota se totiž skládá z miniaturních catomů (claytronic atom), což jsou vlastně individuální elektronické jednotky, které se nejspíše pomocí magnetizmu navážou ke svému sousedovi a dle instrukcí také změní barvu.
Až si tedy vaše prapraprapraprapraprapraprapravnučka jednou zajde do stavebnin, namísto cementu a cihel si na svůj pozemek odveze velkou šedou krychli. Ta se bezdrátově spojí s architektonickým návrhem jejího domu včetně interiéru a vše během několika okamžiku sestaví ze sebe sama. No, a když se bude po letech stěhovat za prací, prostě v mobilu klepne na tlačítko Sbalit a celý dům se opět promění v homogenní krychli elektronické hmoty. Vítejte ve 24. století...
Dva catomy s elektromagnety po svém obvodu. Teď je ještě tak 1 000× zmenšit
Vědci jsou nicméně teprve na počátku (poslední aktualizace na webu je pět let stará) a zatím se pokouší vyrobit spíše samotný jednoduchý catom velikosti jablka. Tedy zatím se nesnaží ani dodržet měřítko. Druhá část vědců pak zase vyvíjí software, který by něco podobného mohl vůbec organizovat a dát do chodu. Ale kdo ví, třeba to bude za 300 let opravdu běžné.
Ano, i brýle od Googlu jsou nesporně bizarní, zatím totiž o nich víme jen to, že umí pořizovat fotografie a snímat video. Jenže v tom jejich kouzlo nespočívá – takovou minikameru si dnes na internetu koupíte za pár dolarů.
Už všichni víme, že Glass pořizuje slušné fotky a videa, ale dokážete si představit chůzi po ulici a sledování HUD displeje?
Podstata Glass spočívá v jejich HUD displeji, který by měl uživateli servírovat nejrůznější informace a prvky rozšířené reality (AR). A co je na něm bizarního? Nejspíš strastiplný lidský multi-tasking. Představte si, že půjdete po ulici a jedno oko budete mít blokované (sic poloprůhledným) HUD displejem. Je vůbec možné něco takového používat, aniž byste nesráželi kolemjdoucí k zemi? Na projektu Glass je tedy nejzajímavější právě to, jak inženýři překonají tuto překážku a jestli je to vůbec technicky možné. Lidský mozek má prostě problém věnovat se více vědomým činnostem naráz.
Vize rozšířené reality v brýlích (fikce)
Boston Dynamics je americká robotická firma financovaná obrannou organizací DARPA. Jedním z úkolů je vývoj nových typů robotů s chodidly. Konstruktéři v BD za dobu její existence vyvinuli všemožné typy chodících skeletů počínaje obřím psem BigDog, rychlou šelmou Cheetah, která překonala rychlostní rekord ve své kategorii, a konče Petmanem, který věrně napodobuje lidskou chůzi.
BigDog v akci
A co je na tom všem bizarní? Jednoduše to, že tito roboti zítřka nejsou určeni k tomu, aby zametali v domovech důchodců, ale aby daly život novým autonomním vojenským technologiím. Jinými slovy řečeno, ještě pár desítek let usilovného vývoje a takový Petman II. by mohl být nasazený ve skutečném boji jako voják budoucnosti. No a to jsme už jen krůček od vize skutečného Terminátora.
Petman v akci
Watson je experimentální superpočítač. Optikou těch nejrychlejších strojů současnosti se ale svým výkonem 80 TFLOPS řadí spíše mezi drobečky. Jeho kouzlo ve skutečnosti spočívá v softwaru DeepQA, úkolem Watsona je totiž sestrojit lidsky srozumitelnou odpověď na jakoukoliv otázku. V jeho paměti je uložená celá Wikipedie, má přístup k internetu a při hledání odpovědi dokáže během jediné sekundy analyzovat 500 GB dat, což odpovídá milionu knih.
Watson je teprve na začátku, ale představte si, co by se stalo, kdyby byl jeho výkon ještě mnohonásobně větší, analytický software dokonalý a vedle současných zdrojů by byl napojený na všechny databáze světa včetně behaviorálních systémů Googlu, který díky datům z vyhledávače tuší, jaké jsou aktuální trendy. Kdo ví, možná by pak svým pánům Watson předpověděl další vývoj na akciových trzích, které by se následně totálně zhroutily. Ostatně to samé se píše v povídce Alexandr Bůh od Isaaca Asimova. Jeho povídkový superpočítač se jmenoval Bucefalus, znal obsah všech encyklopedií a byl sestrojený z komponent od IBM... Anebo optikou Boston Dynamics jednoho dne stvoříme z Watsona skutečný Skynet?
Vzpomínáte si na Photosynth? Ano, to byla ta dlouho očekávaná technologie z Microsoft Research, která se před lety stala samostatným produktem. Kouzlo Photosynthu spočívá v tom, že jednu scénu nafotíte ze všech možných směrů a úhlů a výsledkem bude trošku jiné, diskrétní, panorama složené z proložených snímků.
Bizarní představa nového typu panoramatických snímků
Byla to docela bizarní představa, málokomu se totiž podařilo sestavit skutečně pěkný „synth“, aniž by to nebyl jen shluk nesourodých fotografií s různou expozicí a záběrem. Web photosynth.net funguje dodnes, nicméně autoři zavčas pochopili, že bude mnohem úspěšnější, když na něj budou lidé ukládat skutečně spojité panoramatické snímky, než specifické synthy.
Třicet let jsme zvyklí na to, že se operační systémy s grafickým prostředím skládají z plochy a nad touto plochou se pomocí zástupců na ploše spouští okna samotných programů. Bizarní experiment BumpTop to chtěl změnit. I on nabídl plochu, ta ale simulovala místnost a fyzickou realitu. Ikony zástupců tedy byly rozprostřené na zemi, ale i na stěnách podobně jako obraz nebo třeba kalendář. Prostředí si kupodivu našlo svou základnu uživatelů, celý projekt se však před dvěma lety zastavil, firmu totiž pohltil Google a BumpTop ukončil.
Vlastně to vůbec není přehlednější, ale je to efektní
Znáte další bizarní experimenty a projekty z technologických inkubátorů? Podělte se v diskuzi pod článkem.
