Evropská komise zveřejnila šestnáctibodový plán jednotného digitálního trhu. Pokud jej prosadí, skončí praxe nedostupných služeb a evropský web zažije menší revoluci.
Evropská komise představila šestnáct úkolů, které chce prosadit do konce příštího roku. Pokud se to podaří, evropský internet by se mohl od roku 2017 začít postupně výrazně měnit a některé jeho neduhy by se konečně staly historií, cílem je totiž vybudovat jednotný digitální trh – Digital Single Market.
Evropský jednotný digitální trh, o kterém se mluví už několik posledních let, je klíčovou prioritou programového prohlášení současné Junckerovy komise. Ono je totiž opravdu za pět minut dvanáct a internetový byznys už před lety předběhl poněkud zkostnatělý tradiční svět.
Ačkoliv sjednocená Evropa propaguje svůj společný bezcelní prostor, ten internetový ve skutečnosti až tak jednotný není, je totiž rozdrobený na 28 malých tržišť, přičemž na každém z nich existuje trošku odlišná legislativa a pravidla. Praktický důsledek zná každý z vás, kvůli malému českému trhu totiž na mnohé zahraniční webové služby čekáme dlouhé roky.
Krásným případem je třeba tolik medializovaný Netflix, který je dostupný v několika zemích EU. Pak se tedy nabízí otázka, proč jej nemohou používat obyvatelé dalších členských států. Pokud jednou Netflix vstoupil do společného ekonomického prostoru EU, měl by být dostupný pro všech 300 milionů každodenních evropských surfařů. Že to doposud není možné, je výsměch internetu jako takovému, o kterém se stále dokola tvrdí, že nezná hranic. Bohužel očividně zná.
Evropský digitální trh není z velké části přeshraniční, a tak je uzavřený na jednotlivých 28 trzích
Pokud vás tzv. geoblocking také trápí a již nechcete narážet na sdělení typu „Služba X není dostupná v zemi Y,“ máme pro vás dobrou zprávu, Digital Single Market chce s touto praxi nadobro skoncovat. Pokud se to podaří, toto a mnohá další omezení se během příštích několika let stanou minulostí a evropský internet bude konečně připomínat spíše ten americký, kde je úplně jedno, jestli ke službě přistupujete z Kalifornie, nebo Marylandu.
Pojďme se tedy nyní ve stručnosti podívat na oněch klíčových šestnáct bodů, pomocí kterých chtějí bruselští byrokraté zefektivnit kontinentální internet a tím pádem i zvýšit jeho globální konkurenceschopnost, která není zrovna dechberoucí, většina Evropy totiž holduje spíše americkým webům, které těží ze své obří domácí ekonomické základny. Evropa chce prostě také své kontinentální ikony velikosti Googlu.
Úkoly pro lepší přístup surfařů ke službám na internetu
1. Zjednodušení přeshraničního elektronického nakupování
To v praxi znamená harmonizovat pravidla EU v oblasti smluv a ochrany spotřebitele a tedy posílit důvěru lidí kupovat produkty i služby nejen z českých e-shopů, ale třeba i těch německých, britských aj.
2. Rychlé a důsledné prosazování pravidel na ochranu spotřebitele
Když už si koupíte digitální fotoaparát ze španělského e-shopu a dojde ke komplikacím, musíte mít stejné záruky, jako byste jej koupili třeba na Alze. Žádné půlroční dopisování.
3. Rychlejší a levnější doručování přeshraničních zásilek
Geekové milují nakupování dolarových cetek z Číny, Hongkongu a dalších asijských destinací. Obálka třeba s USB klíčenkou za tři dolary se vším všudy dorazí často rychleji než podobná objednávka z britského Amazonu. To se musí změnit a zaslání trička z belgického e-shopu nemůže být dražší než samotné tričko.
4. Konec geoblockingu
Jedny podmínky musí platit pro všechny. Pokud bude podnik nabízet své služby v členské zemi X, měly by být dostupné i v členské zemi Y. Podnikatel pochopitelně nemá povinnost svůj web a služby lokalizovat do všech členských jazyků, ale všichni obyvatelé EU mají mít možnost dané služby nakoupit.
5. Antimonopolní šetření evropského elektronického obchodu
S předchozím souvisí i další bod. Evropská komise ve středu oznámila, že se podívá na zoubek současným pravidlům hospodářské soutěže v digitálním světě.
6. Kontinentální autorské právo
Geoblocking často souvisí jednoduše s tím, že každá země má trošku jinou autorskoprávní politiku. Iniciativa jednotného digitálního trhu si tedy klade za cíl harmonizovat jednotlivé legislativy a položit základy panevropské licenci. Pokud by to fungovalo už před lety, když vstupoval třeba takový Netflix na britský trh, byl by dostupný i pro ostatní surfaře z unie včetně Čechů, licence na autorský obsah by totiž byla celoevropská.
Podobná praxe by se měla stát minulostí. Pokud bude služba dostupná v některé zemi EU, měla by být v rámci odstranění geoblockingu a díky jednotné licenci dostupná napříč osmadvacítkou.
V případě reformy a sjednocení autorského práva nicméně může hrozit, že by se proměnil i pohled třeba na takové stahování pro vlastní potřebu, které je například v Česku velmi benevolentní (a ví to každý, kdo má plný disk čerstvých seriálů stažených ze sítě). Text prohlášení v tomto případě není příliš konkrétní, obsahuje ale větu: „Posílí prosazování předpisů v oblasti porušování práv duševního vlastnictví v komerčním měřítku.“ To napovídá tomu, že by měli být v hledáčku úřadů spíše velcí piráti.
7. Přezkum směrnice o družicovém vysílání a kabelovém přenosu
V tomto případě chce Evropská komise hlavně podpořit dostupnost signálů jednotlivých televizních stanic napříč Evropou a posoudit, jestli by se to nemělo týkat i on-line vysílání. S ohledem na 6. bod by totiž měla být přeshraničně dostupná i internetová televize.
8. Snížení administrativní zátěže plynoucí z různých režimů DPH
Stručně řečeno zjednodušit a sjednotit daňovou byrokracii a nastavit společnou limitní hodnotu DPH, která má pomoci začínajícím internetovým podnikatelům.
Úkoly pro Evropskou komisi
9. Revize evropských telekomunikací
Komise chce sjednotit kritéria pro přidělování spektra (třeba kmitočty pro mobilní operátory, DVB-T, poskytovatele bezdrátového internetu aj.). Dále chce podpořit investice do vysokorychlostního připojení – budování optických sítí by mělo být hlavní prioritou.
10. Revize audiovizuální mediální politiky
Flexibilnější televizní trh reagující na nové obchodní modely šíření obsahu (IP TV, HbbTV, VOD obecně aj.).
11. Komplexní analýza on-line platforem
Zjistit, jestli se webové služby a hlavně vyhledávače chovají transparentně, jak nakládají s daty, jestli jsou výsledky vyhledávačů relevantní… Zde je již patrný odraz současných sporů mezi EU a zvláště Googlem.
12. Přezkum směrnice o soukromí a elektronických komunikacích
V tomto případě chce Evropská komise zajistit přísná pravidla na ochranu osobních údajů na společném evropském internetu. I zde se promítají některé kauzy minulých let. Zejména pak „právo na zapomnění“ ve vyhledávačích a snaha EU o to, aby měl každý evropský surfař možnost totálního smazání účtu a dat z libovolné webové služby.
13. Partnerství s průmyslem v oblasti kybernetické bezpečnosti
Spolupráce s výrobci HW a SW za účelem lepšího zabezpečení Evropy proti kybernetické špionáži, DDoS útokům, on-line krádežím aj.
Úkoly pro zvýšení růstu digitální ekonomiky
14. Evropská iniciativa pro volný tok dat a evropský cloud-computing
Zajistit transparentnost, kde se nacházejí data webových služeb a jejich snadnou migraci. To samé platí o cloud-computingu a opět snadné migraci mezi různými poskytovateli. Iniciativa má být tedy protiváhou vendor lock-inu, kdy je zákazník připoután k jednomu cloudovému systému a přechod k výhodnější konkurenci nemusí být nejjednodušší.
15. Interoperabilita v klíčové infrastruktuře
Snadná výměna dat v rámci elektronického zdravotnictví, plánování dopravy a energie.
16. Podpora inkluzivní digitální společnosti
Propojení obchodních rejstříků z celé Evropy, propojení státních informačních systémů, budování elektronické veřejné správy a tak dále. Zní to až příliš růžově, ale je to asi jediné řešení, jak opravdu propojit v mnoha ohledech 28 samostatných internetů.
Jean-Claude Juncker a jeho tým komisařů má nyní rok a půl na to, aby do roku 2017 připravil reálná řešení těchto šestnácti bodů. Poté přijde na řadu snaha jednotný digitální trh v Evropě skutečně prosadit a vytvořit tak opravdu jeden panevropský internetový prostor, který by měl být nakonec atraktivnější i pro americké služby, pro které je stávající Evropa právně příliš rozdrobená, a tak jako třeba Facebook občas zahrozí, že přesunou starý kontinent na vedlejší kolej.
