Vysokorychlostní internet podle OECD

Český statistický úřad vydává každý rok poměrně tlustou brožuru s názvem Informační společnost v číslech. S tou poslední, kterou instituce vydala letos v zimě, jsme vás ve zkratce seznámili v článku Česká IT domácnost – evropský podprůměr. Česká republika v něm z hlediska IT/ICT skutečně nedopadla zrovna nejlépe.

Podobných analýz ale každý rok vznikne obrovské množství a každá přináší trochu jiné výsledky. ČSÚ v mnohém čerpal z komplexních statistik vysokorychlostního internetu, které pro změnu zpracovává OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Jak si tedy v „broadbandu“ stojíme oproti ostatním členům OECD a je u nás vysokorychlostní internet levnější nebo dražší než u našich sousedů?

Počty vysokorychlostních přípojek

Absolutní počty vyskorychlostních přípojek

Absolutní počty vysokorychlostních přípojek se podle různých statistik docela liší, každý totiž jinak pohlíží na jejich definici. Podle OECD je „broadband“ (A)DSL, kabelový internet, optika, satelitní internet a rychlý bezdrát WiMAX/LMDS/MMDS, už se ale do této škatulky nevlezou mobilní 3G sítě a dokonce ani klasické 802.11b/g/n Wi-Fi. I z tohoto důvodu je u nás podle OECD o 150 tisíc méně vysokorychlostních přípojek, než udává ČSÚ.

  
Penetrace vysokorychlostního internetu a rozdělení přípojek podle technologie

Díky této definici broadbandu na tom nejsme zrovna nejlépe ani co do penetrace rychlého internetu, což je patrné z grafu výše, který zároveň zobrazuje hustotu obyvatelstva podle údaje z roku 2006. Z koláčového grafu je pak patrné, že nejtypičtější technologií v zemích OECD je stále (A)DSL následované kabelovým internetem.

 
Počet přípojek na sto obyvatel a meziroční změna

Z hlediska meziročního nárůstu je internetovým „tygrem“ sousední Slovensko. Oproti minulému roku zde přibyly další 4 přípojky na 100 obyvatel. Na druhou stranu je to ale celkem logické – Slovensko má potenciál k růstu, z hlediska broadbandových přípojek na sto obyvatel totiž patří ke chvostu.

Cena vysokorychlostního internetu

To jsou tedy počty aktivních přípojek, kolik ale vysokorychlostní internet vlastně podle OECD stojí? Autoři statistik tedy vybrali vždy ty nejdůležitější internetové providery v členských zemích a srovnali ceny jejich internetových tarifů. Samozřejmě nebrali v potaz nejrůznější sezónní akce a také balíčky s hlasovými a televizními službami aj.

    
Rozsahy cen za měsíční paušál u velkých operátorů a obdobně cena za jeden Mb/s podle oficiálních ceníků
Pozor na měřítka, jsou logaritmická, takže v průměru na tom zvláště v druhém grafu Česko není špatně 

Na prvním grafu je typické rozpětí cen u vysokorychlostních tarifů. Opět mějte na paměti, že OECD bralo v potaz jen ty největší operátory. Cena je vyjádřena v „USD PPP“, jedná se tedy o dolarovou paritu kupní síly. OECD v tomto případě čerpala ze zářijových dat roku 2008, takže se do statistiky nemusely promítnout třeba nové tarify od UPC. Obecně lze tedy říci, že tuzemské nejlevnější měsíční paušály patří k těm nejdražším mezi členy OECD a u ceny za jeden Mb/s přenosové rychlosti je to ještě zřetelnější.

Průměrná cena broadbandového tarifu (všechny rychlosti a technologie)

Rozsahy jsou všeříkající, jak to ale vypadá s průměrnou cenou měsíčního paušálu? V tabulce výše je v prvním sloupci průměrná dolarová cena, kde skutečně Česko nepatří k nejdražším, v tom druhém je ale paušál opět vyjádřen kupní silou. A ejhle, dražší průměrný tarif najdete jen v pěti členských zemích OECD. Co to znamená? V Česku se prodávají buď skutečně předražené tarify, nebo naopak velmi kvalitní a rychlé internetové programy. Na to do jisté míry odpoví následující tabulka.

Průměrná cena jednoho ceníkového Mb/s (všechny tarify a technologie)

Z tabulky výše je patrné, že z hlediska ceny za jeden Mb/s na tom nejsme vůbec špatně, naopak patříme k těm nejlevnějším zemím. Tarify jsou tedy u nás v průměru dražší, jednotková rychlost je ale v průměru levnější -- jedna z interpretací by tedy mohla znít: kupujeme rychlé tarify.

Rychlost vysokorychlostního internetu

Dobrá, známe počty přípojek a cenu připojení, jak je to ale s typickou rychlostí? I v tomto případě má zatím OECD k dispozici data pouze ze září minulého roku, nemusela se tedy do nich promítnout vlna tuzemského zrychlování uO2 a UPC. V každém případě platí, že průměrná rychlost broadbandové přípojky je u nás 10,4 Mb/s a řadí nás to k průměru – na stejné úrovni je internet v Británii, Rakousku, v průměru je ale pomalejší internet v USA. Samozřejmě zcela jinak by vypadala statistika nikoliv průměrného připojení, ale toho nejrychlejšího nabízeného připojení.

    
Průměrná rychlost stahování (download) pdole zemí a průměrná rychlost nahrávání (upload) podle technologie -- jednoznačně vítězí konektivita pomocí optických kabelů (FTTx)

Absolutním vítězem ve všech ohledech je Korea a Japonsko. Obě země se mohou pochlubit obrovskou penetrací, spíše nižší cenou za měsíční paušál a průměrnou rychlostí okolo neskutečných 80 až 90 Mb/s.

Možná ale statistikami v příštím roce zamává rozhodnutí UPC zavést pro domácnosti tarify s rychlostmi až 100 Mb/s. Letos se do statistik pravděpodobně ještě nepromítnou, v roce 2010 bychom ale mohli být alespoň v kontextu střední Evropy vysokorychlostní mocností. Co myslíte?

• Kompletní statistiky najdete na webu OECD Broadband Portal