Kdy nejčastěji v práci zneužíváme internet? Po obědě ke kávě

Pracovní morálka zaměstnanců sice pod vlivem tvrdších podmínek na trhu práce doznala v posledních dvou letech změn k lepšímu, ale stále ještě vykazuje rezervy. Je to patrné ze snímku pracovního času, který na základě výstupů nástroje na monitorování zaměstnanců AuditPro připravila technologická společnost truconneXion. Ze sledování využití počítačů u dvou set českých firem v průběhu denní pracovní doby vyplývá, že nejnáchylnější ke zneužívání počítačů jsou zaměstnanci po návratu z oběda mezi 13. a 14. hodinou.

V tomto rozmezí opět bezmála na trojnásobek naskočí křivka využití informačních technologií ve firmách, která v době oběda znatelně klesá, ovšem počítače jsou využívány k jiným účelům, než by si manažeři a majitelé firem představovali. „Mezi 13.00 a 14.00 evidujeme markantní nárůst využívání internetu k mimopracovním účelům. Z hlediska snímku pracovního času typického zaměstnance v soukromém sektoru jde jednoznačně o špičku a jediný časový úsek, kdy pracovník na počítači tráví aktivně více času zábavou než prací,“ komentuje získaná data Robert Kleiner, ředitel pro strategický rozvoj společnosti truconneXion. Psycholog Michal Walter, který se specializuje na problematiku pracovního prostředí, potvrzuje, že v době po obědě dokáže jen málokdo podávat stoprocentní výkony, proto je tento čas tradičně považován za nejméně produktivní a je spojován s vyřizováním osobních záležitostí typu soukromé pošty. „Křivka pracovního výkonu opět začne stoupat v odpoledních hodinách, což také souvisí s denním fyziologickým rytmem,“ reprodukuje Michal Walter z předsednictva České asociace psychologů práce a organizace (ČAPPO) obvyklý snímek pracovního času.

Podle průzkumu společnosti truconneXion však ani v dalším měřeném úseku mezi 14.00 a 15.00 ve sledovaných firmách zábava na internetu významně neklesá. On-line nákupy, návštěvami Facebooku a vyřizováním soukromé pošty v průměru Češi stráví až 10 minut z tohoto hodinového rozmezí. „Je jisté, že odpoledne stále ještě pracujeme významně méně než dopoledne. V době od 7.00 do 12.00 soudě podle čísel využití typických pracovních a mimopracovních aplikací stihneme na počítači udělat 63 % naší denní pracovní agendy, tedy bezmála její dvě třetiny,“ interpretuje výsledky průzkumu Robert Kleiner. Je to nepochybně také kvůli tomu, že po čtvrté hodině už se toho na počítači mnoho neudělá a po páté ve firmách nastává opravdu hluboký útlum.

Klepněte pro větší obrázek
Graf: Nejvíce práce s využitím internetu uděláme mezi devátou a dvanáctou hodinou. Zdroj: software AuditPro, 200 středních a velkých firem působících v soukromém sektoru v ČR. Sledované období: květen 2011.

Dejte zaměstnancům důvěru, říká psycholog i personalista. Dokud ji nezklamou…

Pochopení pro „siestu“ po obědě dává najevo Jiří Halbrštát z personální agentury Manpower, podle něhož některé osvícené firmy již zakomponovaly potřebu relaxace zaměstnanců do své filozofie. „Zaměstnanci jsou jen lidé a odpočinek potřebují. A v praxi se ukazuje, že když zaměstnavatel do určité míry odpočinek toleruje, výkonnost jeho zaměstnanců se zvýší, a je jedno zda svůj ,volný‛ čas tráví na internetu nebo diskusí s kolegy,“ říká Jiří Halbrštát. Psycholog Michal Walter z ČAPPO s názorem personalisty souhlasí: „Ať se to někomu líbí, nebo ne, lidé potřebují během pracovní doby také odpočívat. Tento odpočinek jim umožňuje obnovit psychické síly a podávat kvalitní výkony. Příkladem mohou být psychicky náročná a odpovědná povolání, kde je odpočinek nařízený,“ odkazuje například na profesionální řidiče Michal Walter.

Na druhou stranu praxe v českých firmách nemá s důvěrou mnoho společného. Podle Jiřího Halbrštáta poslední krize zásadně proměnila myšlení zaměstnavatelů, situaci na trhu a přístup k zaměstnancům. „Obrovský tlak zákazníků na své dodavatele, aby poskytovali vyšší přidanou hodnotu za méně peněz, vedl k tomu, že firmy jsou nuceny produkovat více s menším počtem zaměstnanců. To přináší mnohem větší zaměření na vyšší efektivitu stávajících zaměstnanců,“ analyzuje současný většinový přístup firem Jiří Halbrštát z Manpower.

Pravidelný monitoring zaměstnanců sníží zneužívání až o 28 %

Z tohoto pohledu se monitorování může firmám jevit jako nejjednodušší řešení, jak si efektivitu vynutit, aniž by bylo potřeba zkoumat pravé příčiny problému a důvody toho, že zaměstnanci nejsou ve skutečnosti motivováni nebo jsou špatně řízeni. „Pokud stráví člověk 50 % času na PC nepracovními aktivitami, je to především chyba nadřízeného, že neumí efektivně využít svůj tým,“ domnívá se Jiří Halbrštát, který připouští, že monitoring může vedení firem v tomto rozhodování pomoci. „Monitoring může být jedním z nástrojů při interním auditu fungování firmy, který může ukázat managementu, na co se zaměřit,“ doplňuje své stanovisko Jiří Halbrštát.

Robert Kleiner ze společnosti truconneXion jeho názor rozvíjí. „V současnosti neexistuje jiný nástroj, jak se dozvědět, že pracovník na počítači tráví svůj čas něčím jiným než prací. Práci lze na počítači totiž úspěšně předstírat. Většina lidí v pracovním poměru potřebuje vedle pozitivní motivace a ztotožnění s hodnotami firmy rovněž jasně nastavená pravidla. Vidina restrikce a vědomí, že si na firemním počítači v pracovní době nemohou dělat, co chtějí, k tomu patří a má pro mnohé doslova terapeutický účinek,“ dokládá Robert Kleiner na příkladu dalšího zjištění průzkumu truconneXion.

Z analýzy společnosti truconneXion vyplývá, že pokud jsou zaměstnanci monitorování jednorázově, klesne zneužívání pracovního času o 10 %. „Když však zaměstnavatel provádí pravidelný měsíční audit jejich výkonnosti na PC ve firmě, kde jsou zaměstnanci informováni o monitoringu, efekt je mnohem větší a trvalejší. Křivka jde dolů o 28 %,“ dodává Robert Kleiner. Ani monitorování však nezbavuje vedení firem nutnosti své podřízené účinně motivovat a řídit. Monitorování je sofistikovaným a uživatelsky přívětivým analytickým nástrojem, který dává vedení firem objektivní data, a je pak zcela v jejich kompetenci, jak s nimi naloží.

Důležitý je výkon, nikoli doba odsezená na pracovišti

Psycholog Michal Walter klade největší důraz na otevřené jednání ze strany zaměstnavatele, tzn. poskytování informací o monitoringu pro všechny zaměstnance, v němž ovšem restrikce hraje svou roli. „Zkušenost s českými zaměstnanci spíše ukazuje potřebu stálého monitoringu práce na počítači. Pracovní kázeň a motivace českých zaměstnanců není podle mého názoru příliš vysoká, takže je potřeba v určitých případech přistoupit i k restrikcím, pokud upozornění nemají požadovaný účinek,“ uvádí Michal Walter, jenž se domnívá, že monitoring PC bude v budoucnu využíván ještě více. „Kontrola efektivity zaměstnanců neodezní s hospodářskou prosperitou, ale naopak se stane trvalým nástrojem ,utužování pracovní kázně‛ ve firmách,“ dodává Michal Walter z České asociace psychologů práce a organizace.

Vedle utužování kázně se ve firmách podle Jiřího Halbrštáta z Manpower ovšem také prosazuje trend zaměření se na odevzdaný výkon, a ne na „odsezení si“ hodin a předstírání aktivit. „Definice pracovní doby se pomalu, ale jistě posouvá ,z času na výkon‛. Vliv na to mají i různé alternativní formy zaměstnání – jako je například home office. Významnou kvalitou vedoucího týmu či firmy je umět rozeznat hranici, kolik důvěry a volnosti svým zaměstnancům dát, aby podávali co nejlepší výkony a zároveň aby se pracovní morálka nerozvolnila,“ shrnuje Jiří Halbrštát.

Témata článku: Walter, Robert, Monitoring, Home Office