Google sponzoruje cenu Lunar X Prize: Inspirujeme nový závod o dobývání kosmu

Praha, 14. září 2007. Nadace X Prize Foundation a společnost Google Inc. vyhlásily závod robotů na Měsíc. Soukromé firmy z celého světa budou soutěžit o to, kdo jako první přistane na Měsíci s robotem financovaným ze soukromých prostředků. Vítězové obdrží pozoruhodnou sumu 30 milionů amerických dolarů, jejich roboti ale musí splnit několik úkolů: musejí po měsíčním povrchu urazit alespoň 500 metrů a odeslat odtud zpět na Zem videozáznam, fotografie a data.

Google Lunar X Prize je unikátní mezinárodní soutěž, v níž se utkají konstruktéři a podnikatelé z celého světa o to, komu se podaří najít cenově efektivní řešení pro výzkum kosmu roboty. Cílem nadace X Prize, vzdělávací neziskové organizace, je inspirovat radikální objevy při řešení obtížných otázek, před kterými dnes svět stojí. Asi nejlépe je známá uspořádáním Ansari X Prize s odměnou ve výši 10 milionů amerických dolarů. Vypsána byla za sestrojení suborbitálního kosmického plavidla, opět v soukromém sektoru.

„Projekt Google Lunar X Prize vyzývá podnikatele, konstruktéry a vizionáře celého světa, aby se vrátili na povrch Měsíce a prozkoumali toto prostředí pro dobro nás všech,“ prohlásil předseda správní rady a generální ředitel nadace X Prize dr. Peter H. Diamandis. „Věříme, že se některému týmu z celého světa podaří vyvinout novou technologii virtuální přítomnosti, která náklady na průzkum kosmu výrazně sníží.“

„To, že cenu sponzoruje společnost Google, která jí rovněž propůjčila své jméno, jen zdůrazňuje naše zaměření na revoluční přístupy a globální rozměr,“ dodává Peter Diamandis. „Spoluprací s Google chceme přinést tento jedinečný závod o soukromé dobývání kosmu do každého domova a též do školních lavic. Doufáme, že se nám podaří zaujmout děti po celém světě.“

Historický závod o dobytí Měsíce odstartoval v 60. letech 20. století mezi dvěma supervelmocemi, Spojenými státy a Sovětským svazem. Jeho vrcholem pak bylo přistání celkem 12 mužů na měsíčním povrchu. První éra výzkumu skončila v prosinci roku 1972. Posledními lidmi, kteří vkročili na Měsíc, byli astronauti lodi Apollo 17 kapitán Gene Cernan a dr. Harrison Schmitt.

Moon 2.0, neboli druhá éra zkoumání Měsíce, nebude honem za „vlajkami a stopami“. Tentokrát bychom se totiž rádi na Měsíci udrželi. Měsíc je branou ke zbytku sluneční soustavy a také zdrojem řešení pro řadu palčivých ekologických problémů, kterým zde na Zemi čelíme – hlavně problému energetické nezávislosti a změny klimatu. Už dnes si vlády celého světa uvědomují nutnost dalšího zkoumání Měsíce a v následujících deseti letech chystají své sondy vesmírné agentury ze Spojených států, Ruska, Číny, Indie, Japonska i jednotlivých evropských zemí.

Soukromý sektor dnes dosáhl maximální hranice 38 000 km nad zemským povrchem, kde je na geostacionární oběžné dráze umístěn prstenec satelitů telekomunikačních firem. Cena Google Lunar X Prize je pokusem inspirovat firmy ze soukromého sektoru, aby vyrazily ještě do většího dobrodružství a pokusily se dosáhnout desetkrát větší vzdálenosti od Země.

O dotaci:

  • Cena v celkové výši 30 milionů dolarů je rozdělena do hlavní výhry ve výši 20 milionů dolarů, druhé ceny ve výši 5 milionů, přičemž dalších 5 milionů amerických dolarů se rozdá na bonusech. Vítězem se stane ten, kdo jako první bezpečně přistane na měsíčním povrchu s kosmickým plavidlem, jehož vývoj a konstrukce byly financovány ze soukromých zdrojů. Zde musí plavidlo urazit minimální vzdálenost 500 metrů a odeslat zpět na Zemi videozáznam, sadu snímků a další data. 
  • Hlavní cena ve výši 20 milionů amerických dolarů je nabízena do 31. prosince 2012; poté klesne na 15 milionů dolarů, a to do 31. prosince 2014. Pokud se společnost Google a nadace X Prize nerozhodnou soutěž prodloužit, bude v tomto bodě ukončena. Druhou cenu obdrží tým, kterému se podaří s kosmickým plavidlem přistát na Měsíci, ujet zde nějakou trasu a přenést data zpět na Zemi. Druhá cena bude nabízena do 31. prosince 2014, kdy bude soutěž ukončena (pokud se ji Google a nadace X Prize nerozhodnou prodloužit).
  • Bonusy budou uděleny za úspěšné splnění dodatečných úkolů, například pokud se robotu podaří urazit delší vzdálenost (přes 5 000 metrů), pořídit snímky lidských artefaktů (například součástí lodi Apollo), pokud robot objeví led, vodu a/nebo přežije mrazivou lunární noc (ekvivalent zhruba 14,5 pozemského dne). Kosmické plavidlo, které se soutěže zúčastní, má být vybaveno špičkovou kamerou a fotoaparátem a data bude odesílat zpět na Zem. Zveřejněna budou na webové stránce Google Lunar X Prize.

V nedávném průzkumu uskutečněném organizací Gallup se ukázalo, že dvě třetiny Američanů (68 %) podporují myšlenku návratu na Měsíc a dalších kosmických misí. Kosmický průzkum Měsíce má i svůj praktický přínos:

  • Umožní prozkoumání sluneční soustavy a vzdálenějšího kosmu.  Kosmický průzkum je tak nákladná záležitost proto, že každý kilogram rakety a kosmické lodi je třeba vystřelit mimo silné gravitační pole Země. Naopak Měsíc je pro svou nižší gravitaci bránou k celému vesmíru. Měsíční půda je také přirozeným zdrojem materiálů a více než 40 procent měsíčního regolitu tvoří kyslík, jedna z klíčových látek v raketovém palivu. 
  • Měsíc může pomoci zachránit Zemi.  Již přes třicet let experimentují NASA a americké ministerstvo energetiky se způsoby, jak zachytit solární energii ve vesmíru a tu pak využít na Zemi. Technologii, jak toho dosáhnout, známe, nicméně obrovské náklady na vynesení materiálů z gravitačního pole naší planety dosud bránily realizaci takových projektů. Pokud by však bylo možné použít ke konstrukci těchto energetických zařízení materiály z Měsíce, pak by bylo možné nepřetržitě dodávat na Zem čistou energii bez emisí oxidu uhličitého a dalších rizik pro biosféru.
  • Můžeme se dozvědět o geologické minulosti Země.  Na základě rozborů měsíční horniny a dalších informací, které na Zemi dopravila loď Apollo, se vědci domnívají, že Měsíc vznikl kolizí mezi Zemí v rané fázi vývoje a dalším objektem velikosti planety. Zkoumáním svého nejbližšího souseda ve sluneční soustavě tak zároveň zkoumáme zbytek dávné Země.
  • Uvidíme dál do vesmíru.  Měsíc může posloužit jako velká stabilní platforma pro astronomické pozorování, které nebude ničím ovlivněno. Vzdálená strana Měsíce je jediným „tichým“ místem ve sluneční soustavě, které je chráněno před kakofonií rozhlasového, televizního a datového vysílání ze Země. Tuto ochranu poskytuje samotná masa Měsíce. Rádiový teleskop na vzdálené straně Měsíce tedy dokáže zachytit energii z počátku vesmíru.
  • Rozvoj nových technologií a služeb.  Měsíc se může stát nejnehostinnějším prostředím, kterému budeme muset v dohledné budoucnosti čelit. Přežít v tomto prostředí a moci jej prozkoumávat si vyžádá podstatný pokrok v technologii. Není pochyb o tom, že mnohé z těchto novinek budou mít praktické využití i „doma“, na Zemi.

Témata článku: Google, Prize, Apollo, Kilogram, Moon

Nejnovější komentáře

Přidat příspěvek