reklama

Galileo je pro Evropu cesta jak konkurovat

Praha, 8. března 2007 – Fakt, že evropské země zaostávají za svými zámořskými konkurenty, především Spojenými státy a Japonskem, ve vývoji technologií a jejich následném využívání v praxi, už nemůže nevnímat ani největší euro-optimista. Názory na to, proč tomu tak je, se různí, stejně tak jako se liší názory na cesty a způsoby jak tuto situaci změnit. Krokem dobrým směrem je však pro většinu odborníků určitě iniciativa okolo evropského navigačního systému Galileo.

Co to vlastně Galileo je a proč by měl Evropě v technologické soutěži  pomoci? Galileo je plán na globální družicový navigační systém, který se měl stát alternativou k americkému armádnímu navigačnímu systému GPS a ruskému, taktéž vojenskému systému GLONASS. Systém bude plně vyvinut Evropou a do provozu by měl být uveden v roce 2010. Na rozdíl od svých předchůdců bude celý systém čistě na civilní bázi, což znamená, že nehrozí jeho vypnutí v případě potřeby, například v při řešení krizových situací. Jeho postupné uvádění do provozu je rozděleno do 3 etap a první experimentální družice byla vypuštěna z Bajkonuru v prosinci 2005. Ve finále jej má tvořit 30 družic obíhajících ve výšce přibližně 23 tisíc kilometrů a do reálného provozu by měl být celý systém uveden v roce 2010.

Galileo je prozatím největším průmyslovým projektem vypracovaným v evropském měřítku, který nabízí evropské partnerství mezi soukromým  a veřejným sektorem. Celý systém by podle odhadů měl přinést na 150 tisíc míst s vysokou přidanou hodnotou a roční odhad komunikačních kosmických služeb se v roce 2020 odhaduje na 300 miliard €. Jen na šikovnosti zvolené strategii bude záležet jak velkou část si z toho balíku ukrojí Galileo. Jeho využití by mělo být především v sektoru dopravy v aplikacích vázaných na informace o zeměpisné poloze, ale jeho možnosti jsou samozřejmě mnohem širší, může sloužit k přesnému sledování pohybů mraků exhalací a oblaků radioaktivních látek, pro přesné měření času, k měření deformací a například k přesnému vyhledávání lokalit chráněných rostlin a ledování pohybu zvířat.

Česká republika je od počátku projektu jedním z aktivnějších členů. Je, vedle Slovinska, jedním z uvažovaných kandidátů na sídlo Úřadu pro dohled, což je nová instituce zřízená prozatím v Bruselu s tím, že po rozhodnutí bude přemístěna do některé z evropských zemí, původně to měla dokonce být v jedné z nových členských zemí. Navíc z prostředků Evropského sociálního fondu je realizován projekt „CITT Praha Akademie kosmických technologií Galileo, GMES“, který by měl v budoucnu sloužit jako centrum výchovy budoucí specialistů na tyto oblasti a podporovat využití těchto technologií v praxi. Semináře, přednášky anebo také stáže ve firmách vychovávají budoucí „kosmické“ odborníky v oblastech jako jsou Využití družicových dat v geografii, Digitální kartografie, Satelitní systémy v bezpečnostních systémech, GMES a nouzové reakce, GMES a globální monitoring životního prostředí a další.

Celkové náklady na postavení celého systému se odhadují na 3,2 miliardy €. Následné provozní náklady budou stát ročně přibližně 220 miliónů €. Přitom do roku 2020 by celkové ekonomické přínosy měly překročit 62 miliard €. Rostoucí zájem zemí o účast v programu Galileo posiluje kapacitu světového trhu v oblasti družicových navigačních služeb a předběžné odhady dnes počítají s užíváním 3 miliard přijímačů v roce 2020.

Témata článku: Galileo, Glonass

Nejnovější komentáře

Přidat příspěvek
reklama
reklama