Facebook v práci? Letos už tolik ne, Češi se bojí o místo

Pracovní morálka Čechů se zlepšuje. Krize donutila zaměstnavatele více se zajímat o to, jestli zaměstnanci pracují, nebo si hrají. Do boje proti „flákačům“ firmy masivně nasadily software monitorující pracovní činnost a mimopracovní aktivity zaměstnanců oproti loňsku klesly o půlhodinu denně, vyplývá z průzkumu technologické společnosti truconneXion. Největší rezervy v oblasti efektivity práce jsou ve státní správě, úředníci tráví hraním nejvíce času.

Bavit se v pracovní době na Facebooku, hrát v práci hry nebo sledovat na internetu porno je pro zaměstnance stále riskantnější. Zaměstnavatelé se totiž oproti loňskému roku více zajímají, co na svých počítačích lidé dělají. „Mimopracovní aktivity zaměstnanců se meziročně snížily o půlhodinu denně,“ řekl Robert Kleiner, člen představenstva společnosti truconneXion, která pomáhá firmám monitorovat, jak pracovníci využívají výpočetní techniku. „Lidem v práci však stále zbývá jedna hodina denně, kterou na firemních počítačích věnují zábavě a vyřizování soukromých záležitostí,“ dodal Robert Kleiner.

Ve srovnání s předchozím rokem Češi na firemních počítačích pilněji pracují a méně se baví. Tabulka ukazuje celkový čas strávený zaměstnanci u různých typů počítačových aplikací v meziročním srovnání. Zatímco četnost činností, jako je vyřizování soukromých e-mailů, bankovních transakcí či sledování erotického obsahu v pracovní době, je víceméně konstantní nebo u nich došlo během roku jen k nepatrnému posunu, podíl práce vzrostl na úkor zábavy poměrně výrazně. Tabulka vycházející z pravidelné meziroční analýzy statistických dat z nasazení 700 tisíc licencí specializovaného softwaru AuditPro zohledňuje celkový průměrný čas, po který pracovníci využívají firemní počítače a jejich aplikace.

 

Sex, hry a on-line video z pracovních monitorů mizí, ale pomalu

V průběhu uplynulého roku zaměstnavatelé výrazně zintenzivnili sledování toho, jak zaměstnanci tráví čas u počítače. Podle Roberta Kleinera ze společnosti truconneXion tři čtvrtiny firem v dnešní době využívají nástroje softwarového auditu pravidelně několikrát týdně ke sledování efektivity svých zaměstnanců. To nutně muselo vést k reakci i na straně zaměstnanců. „Z našich statistik vyplývá, že se během jednoho roku významně zvýšila informovanost zaměstnanců. Jsou si daleko více než předtím vědomi, že se mohou stát oprávněným terčem managementu firem a že mohou přijít o práci. Proto si dávají větší pozor. Odklon od mimopracovních činností v jejich řadách často způsobí už samotná zpráva, že se jejich efektivita práce může stát objektem monitoringu ze strany zaměstnavatele,“ uvedl Robert Kleiner.

Efektivitu práce podporuje i rušení a slučování pozic. Ubyla formálně obsazená pracovní místa, a to nejen v administrativě. „Firmy šly například v oblasti administrativních prací v době krize až na dřeň a využívají pracovní síly v této oblasti racionálněji. Ačkoli se hospodářské výsledky řady firem pomalu vracejí na předkrizovou úroveň, nové administrativní pracovníky nenabírají v tak hojném počtu jako v minulosti,“ uvedla Jana Skalová ze společnosti LMC, která se zabývá průzkumy v oblasti trhu práce.

Potvrzují to i aktuální výsledky nezaměstnanosti - v meziročním srovnání její míra vzrostla na aktuálních 8,5 %, úřady práce také evidují zhruba o čtvrtinu méně volných pracovních míst. Zaměstnanci řady firem, především ti s přístupem na počítač, jsou mnohem více vytíženi a na hraní nemají ani pomyšlení. Například státní správa však má tento krok teprve před sebou.

Úřad jako hráčské eldorádo

Podle společnosti truconneXion zejména státní správa oplývá řadou administrativních pozic, které až na čestné výjimky dosud neprošly sítem personálního auditu, což neefektivitě úředníků samozřejmě velmi nahrává. Právě státní správa drží celkové procento zábavy poměrně vysoko nahoře. K tomu je potřeba přiřadit nemalé procento firem, které rezignují na využívání nástrojů monitoringu zaměstnanců. „Zaměstnanci v takových institucích a firmách se mohou cítit naprosto svobodně a beztrestně v pracovní době podléhat všem lákadlům, jež internet a sociální sítě poskytují. Jejich nadřízení nemají účinné páky, jak jejich mimopracovní činnost postihovat, protože se o ní často ani nemusí dovědět,“ konstatoval Robert Kleiner.

Psycholog Jiří Šimonek ze společnosti DAP Services, která se zabývá motivací zaměstnanců, se domnívá, že soukromý internet v práci obecně výkonnost nesnižuje. Nejde však dohromady s určitými profesemi, jež jsou postavené na čistě „tabulkové“ administrativě. „Internet nabourává intenzivní využití pracovního času tam, kde se po zaměstnanci přímo ,nechce‛, aby byl tvořivý, ale jen automaticky plnil předem danou povinnost. A to do velké míry postihuje právě úředníky,“ řekl psycholog Jiří Šimonek.

Kde leží správná míra pracovního a soukromého využívání internetu v práci?

Je jedna hodina věnovaná mimopracovním aktivitám na firemním počítači hodně nebo málo? Psycholog Jiří Šimonek ze společnosti DAP Services potvrzuje na základě své praxe, že zaměstnanci by měli mít možnost vyřídit si na firemním IT v rozumné míře soukromou korespondenci či příležitostně se odreagovat při hraní hry. „Pokud tento privátní čas celkově nepřekročí půl hodiny denně, neviděl bych v tom nic závadného. Naopak u některých kreativnějších profesí se může tento čas ukázat jako užitečně strávená doba relaxace či inspirace pro náročné výkony, které jsou experti nuceni odvádět,“ je přesvědčen Jiří Šimonek z DAP Services.

Brouzdání na internetu shledává Jiří Šimonek prospěšným v profesích, kde se náplň pracovního zaměření zakládá na plnění rolí vizionáře, organizátora, tahouna či velitele. Všude tam může internet výkonnost stimulovat a plnit funkci „mozkového“ inspirátora. Podle Jiřího Šimonka by osvícenější firmy tento zdánlivě promarněný čas na internetu měly do určité míry respektovat s vědomím toho, že se jim tato časová investice do zaměstnance vrátí v podobě jeho lepších výkonů.

Nicméně náš republikový průměr leží v současnosti na jedné hodině, tedy dvojnásobku této doporučené hodnoty, a v některých úřadech ji i několikanásobně překračuje. Samostatnou kapitolou jsou pak patologické případy hráčství apod., které jsou bez monitorovacích nástrojů mnohdy obtížně odhalitelné.

Souvisejícím tématem nežádoucích aktivit zaměstnanců se zabývala tisková zpráva společnosti truconneXion Firmy vzkazují: O hravé zaměstnance už nestojíme. Odkaz na tiskovou zprávu zde.

Témata článku: Robert